Senátor František Čuba (SPO) po rok a půl trvající absenci rezignuje ke konci února na senátorský mandát. Oznámil to dopisem. Čuba uvedl, že se rozhodl věnovat rodině, dál chce pracovat i jako poradce prezidenta Miloše Zemana.
„Oznamuji, že jsem se rozhodl rezignovat na pozici senátora a můj oficiální rezignační dopis bude koncem měsíce února doručen předsedovi Senátu,“ citoval senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), který s Čubou spolupracuje, z jeho dopisu v Senátu.
Odstupující senátor se podle něj chtěl dnešního jednání horní komory zúčastnit osobně, ale vývoj událostí ho prý „přivedl k jinému závěru“. Svůj krok zdůvodnil tím, že byl v posledních měsících, stejně jako jeho příbuzní a přátelé, vystaven silnému tlaku a nepříjemným útokům a že svým blízkým nechce dál nechat ubližovat.
Silný tlak a nepříjemné útoky. Senátor Čuba vysvětluje, proč se vzdádá mandátu. Dlouhodobou absenci nekomentuje. pic.twitter.com/Mp8mRcsoxq
— Události Brno (@UdalostiBrno) 15. února 2018
Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby absentoval ze zdravotních důvodů, na výzvy k odstoupení však až dosud nereagoval. Na nemocenskou nenastoupil a až do poloviny loňského roku pobíral plný plat. Poté se ho po kritice vzdal ve prospěch Valentovy nadace.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) kvůli pokračující absenci počátkem roku opět v dopise doporučil Čubovi, aby zvážil rezignaci na mandát. Podotkl, že Čuba nemohl svůj obvod zastupovat tak, jak ústava předpokládá. Senátor podle tiskové tajemnice horní komory Evy Davidové stručně odpověděl až po více než měsíci, že to uváží.
Čuba byl dlouholetým šéfem slušovického družstva, které bylo v minulém režimu prezentováno jako výkladní skříň socialistického zemědělství, ale přitom fungovalo spíše na tržních principech. V letech 2012 až 2016 působil jako radní Zlínského kraje.
Nyní Čuba stále patří do pětičlenného Klubu nezávislých senátorů. Po jeho rezignaci tato frakce patrně zanikne pro nedostatečný počet členů. Zbývající členové klubu na Čubovu rezignaci ústy svého předsedy Jana Veleby (SPO) reagovali ve společném prohlášení pouze tím, že ji berou na vědomí, respektují a vyjádřili pochopení pro jeho postup. Odpovídat na dotazy nechtěli. Zbylí čtyři senátoři přijdou o příspěvky na klub a SPO o příspěvek za Čubův mandát ve výši 900.000 korun ročně.
Lex Čuba. Parlamentní absentéři mají přijít o peníze
Zeman bude muset po Čubově rezignaci vyhlásit letos druhé doplňovací senátní volby, tentokrát na Zlínsku. Konat se budou do 90 dnů, tedy do konce května. Jeho nástupce či nástupkyně bude zvolen na zbytek Čubova mandátu, tedy do podzimu 2020.
Jednotlivá politická uskupení v regionu nyní zvažují, koho do souboje o senátorské křeslo pošlou. V případě STAN by podle předsedy hnutí Petra Gazdíka mohlo jít o zlínského primátora a krajského radního Miroslava Adámka. „Budu se jej snažit přesvědčit, aby se o post senátora ucházel,“ řekl Gazdík.
Předsedkyně krajského výboru KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková uvedla, že se strana bude snažit do voleb postavit vlastního kandidáta. „Zlínský obvod je pro nás velmi zajímavý. Na konkrétní jména je ale příliš brzy,“ sdělila. O vhodných kandidátech teprve budou diskutovat i krajské organizace hnutí ANO a ČSSD, potvrdili jejich předsedové.
František Čuba byl strůjcem slušovického zázraku:
Čuba patří do pětičlenného Klubu nezávislých senátorů. Po jeho rezignaci tato frakce zanikne pro nedostatečný počet členů. Zbývající členové klubu na Čubovu rezignaci ústy svého předsedy Jana Veleby (SPO) reagovali ve společném prohlášení pouze tím, že ji berou na vědomí, respektují a vyjádřili pochopení pro jeho postup.
Zeman bude muset po Čubově rezignaci vyhlásit letos druhé doplňovací senátní volby, tentokrát na Zlínsku. Konat se budou do 90 dnů, tedy pravděpodobně do konce května.
Před Čubou dosud na mandát rezignoval pouze jeden senátor, a to v lednu 2007 ze zdravotních důvodu Petr Skála. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce.
| František Čuba (82) |
|---|
| Čuba se za minulého režimu proslavil jako autor „slušovického zázraku“, když z průměrného družstva Slušovice na Zlínsku vybudoval agrokombinát se sedmimiliardovým obratem. V 80. letech byly Slušovice výkladní skříní socialistického zemědělství, ale přitom fungovaly spíše na tržních principech. Podnik zaměstnával na 7000 lidí. |
| Od vysoké školy byl Čuba členem KSČ (1956 až 1989), v roce 1993 vstoupil do ČSSD a od roku 2010 je členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do Sněmovny. |
| Čuba se narodil 23. ledna 1936 v obci Březová na Zlínsku. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Od roku 1955 pracoval pět let na zemědělském odboru Obvodního národního výboru ve Zlíně. |
| V roce 1963 se stal předsedou JZD (později Družstevní agrokombinát) Slušovice, bylo mu tehdy pouhých 27 let. Agrokombinát se pod jeho vedením stále více zaměřoval na přidruženou výrobu, důležitou součástí podniku byla i skupina zaměřená na obchod se zahraničím - s Východem i Západem. Z čela podniku Čuba odešel v srpnu 1990. Později figuroval v řadě firem, některé sám zakládal. |
| V roce 2013 jej prezident Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. |
Čtěte také:
