Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET, kterou schválila vláda.
Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).
Zároveň v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.
„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Norma také ošetřuje náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Třetí a čtvrtá vlna EET by měla být spuštěna půl roku po platnosti zákona. „Přesný termín spuštění bude záviset na délce legislativního procesu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Offline EET: kontroverzní zákon čeká řada změn
Třetí vlna EET se měla od letošního března 2018 týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.
Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200 tisíc korun.
„Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu,“ uvedla Schillerová.
V souvislosti se zvláštním režimem bude muset podle návrhu podnikatel od ministerstva financí získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset čtvrtletně informovat Finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET. Norma dále zužuje okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné na území Česka.
| EET |
|---|
| EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Do třetí a čtvrté vlny EET by se podle odhadů ministerstva financí mělo zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů. |
Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách. Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nevztahuje na platby kartou. Rovněž nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.
V novele ovšem ministerstvo navrhuje vrátit povinnost uvádět na účtence DIČ. Nebude se to ale týkat případů, kdy toto číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Dále MF přímo v novele vyjmenovává tržby vyloučené z evidence. Navrhuje tak ukotvit formou zákona výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardních her.
Přečtěte si také:
