Nejen Franz Josef měl zřejmě dvojníka. Těžko si představit, že totožná osoba bude jednoho slunečného dne slibovat obědy zdarma všem dětem, včetně těch milionářských, a za měsíc či dva se bude při připomínce školních obědů kroutit a mluvit o šetření v době zpomalující ekonomiky.
Od 1. ledna platí nový státní rozpočet, podle něhož má vláda letos navýšit počet zaměstnanců státu o více než šestnáct tisíc lidí, což představuje 3,6 procenta. Souběžné s tím se státním zaměstnancům razantně zvyšují mzdy, na něž padne poprvé v české historii více než dvě stě miliard korun. Přesně je to 209,75 miliardy korun. To je o 23,3 miliardy více než loni a nárůst činí famózních 12,5 procenta. Loni přibylo více než osm tisíc zaměstnanců. Za dobu, kdy je Andrej Babiš ve funkci předsedy vlády, přibylo více než pět procent krků živených z našich daní.
Rozpočtový zázrak z Bruselu. Přebytek je důsledkem štědrého dárku
A na konci ledna 2019 tento premiér vystoupí a moudře praví, že ekonomika zpomaluje, musí se šetřit a bude se propouštět až deset procent státních zaměstnanců. Než vstoupil do velké politiky a stal se ministrem financí, bylo ze státního rozpočtu placeno 413 tisíc lidí a stálo to 134 miliard. Letos to má být 469 737 osob za již zmíněných téměř 210 miliard korun. Za celou dobu ani jako ministr financí ani jako premiér Babiš jedinkrát proti tomuto fatálnímu růstu nákladů na chod státu neprotestoval a nežádal úspory.
Problém s identitou
Teď je žádá a agilní ministryně financí Alena Schillerová už připravuje plán zeštíhlování státu. Tedy jestli to také není nějaká jiná Alena Schillerová než ta, jež srdnatě bojovala za EET pro všechny podnikatele bez výjimek proti těm, kdo říkali, že přinejmenším pro ty malé, kteří nejsou plátci DPH, to nemá moc smysl. Problém s identitou ministryně nastal před několika dny, kdy osoba stejného vzezření, jména a funkce představila bohulibý záměr pomoci podnikatelům s tržbami pod jeden milion korun, tedy neplátcům DPH, a zavést jim paušální daň nahrazující daň z příjmu a zdravotní a sociální pojištění. Nadále by nemuseli podávat daňová přiznání, a tudíž i EET je pro ně poněkud zbytečnou záležitostí. Ti maličtí provozovatelé hospůdek a koloniálů v malých městech a na vesnicích, kteří v minulých letech pod tlakem berňáku zavřeli krám, jistě jásají nadšením.
Že by v obou případech šlo o probuzení do kalného a střízlivého jitra po noci bujarého mejdanu ekonomického boomu? To se politikům, zvláště těm levicovým, často stává. Pak se dostávají do situace, kdy místo aby podpořili ekonomiku státními investicemi v době zpomalení, musejí šetřit. Říká se tomu procyklická fiskální politika a Česko v ní exceluje léta, i když Andrej bude nepochybně i v tomto směru nejlepší.
Kde je ta kapsa?
Fiskální střízlivosti se ale asi bát nemusíme. Pořád běží Národní investiční plán. Před pár dny jsme se dozvěděli, že do roku 2022 bude proinvestováno za 1,2 bilionu korun. Když použijeme aritmetiku a odečteme nezměnitelný tok peněz z EU, vychází nám, že by vláda musela nasypat každoročně o 100 až 150 miliard korun více než dosud. Sladké tajemství, kde je ta kapsa, do níž se sáhne, nám zůstává stále skryto.
Čtěte komentář k EET:
Kde ty prachy jsou? Co se s nimi mohlo stát?
A navíc nám premiér s ministryní financí v těch rolích poněkud přeskakují ze zodpovědného hospodáře do Ježíše Krista schopného nakrmit jednou rybou zástupy. A tak snižujeme DPH z čepovaného piva, ale zvážíme zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol. Myšlenka vzniklá zřejmě po konzultaci s hepatologem má nepochybně své kouzlo. Proč však ministryně financí hlásí atraktivní snížení daní z příjmu v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy dva dny poté, co dostala za úkol šetřit a přemýšlet o zvýšení odvodů za těžbu nerostných surovin, zůstává záhadou.
I když možná to má také nějaký medicínský podtext. Říká se tomu mnohočetná porucha osobnosti. Základním znakem je podle odborných knih přítomnost více osobností, které se střídají v přebírání kontroly nad chováním postiženého jedince. Každá z těchto osobností jako by si žila vlastním životem, má své charakteristiky, obvyklé vlastnosti, zvyky i svou historii. Pozitivní je, že v raném stadiu to lze snadno léčit a poruchu zcela odstranit.
Dále čtěte:
Komentář: Šťastná vláda aneb Kdy skončí Andrej Babiš
Učitel, nebo europoslanec? Platy státních zaměstnanců se liší o stovky tisíc
Otroci dotací aneb O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
