Národní energeticko-klimatický plán podle ekologů dostatečně nevyužívá potenciál domácích obnovitelných zdrojů energie a neobsahuje řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv. Je také přehnaně optimistický v plánech nových jaderných reaktorů, uvedly to organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Hnutí Duha a Zelený kruh. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upozornilo, že jde zatím jen o návrh, který má ochránit spotřebitele a stát před neúměrnou ekonomickou zátěží.
Plán po České republice požaduje Evropská unie. Materiál shrnuje několik oblastí, zabývá se třeba energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU pro rok 2030. Jedním z cílů plánu je například pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji.
Právě s tím ale mají problém ekologové, podle nichž by země měla směřovat k 24 procentům. Návrh podle nich ani neodpovídá potenciálu ve výrobě obnovitelné energie, který je zhruba 22 až 28 procenta očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení nástupu pokročilých biopaliv a dalších nových technologií v dopravě. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) loni v říjnu uvedlo, že v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v Česku podle dat Eurostatu činil 14,76 procenta, v roce 2010 to bylo 10,52 procenta.
Návrh energeticko-klimatického plánu předpokládá v roce 2030 výrobu 38.267,8 terajoulu (10,6 terawatthodiny) elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Přitom v roce 2017 jsme vyrobili již 9,6 TWh a Státní energetická koncepce ČR schválená na začátku roku 2015 počítá s výrobou 15,1 TWh v roce 2030,“ uvádí ekologové. Již dříve Hnutí Duha uvedlo, že by se během příštích deseti let výroba z obnovitelných zdrojů mohla zvýšit až na 20 TWh.
Přečtěte si rozhovor:
Vývoj cen energií je samé překvapení, říká šéfka plynárenského svazu
Mluvčí MPO Milan Řepka uvedl, že návrh vnitrostátního plánu České republiky vychází z celoevropských cílů, které se při vyjednávání zvýšily, s čímž Česko nesouhlasilo. Pro Česko to podle něj znamená nárůst současného podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě o 40 procent. „Pro Českou republiku je klíčové na jedné straně zodpovědně přispět k plnění celoevropského cíle poměru pro využívání OZE do roku 2030, ale při zachování nákladově efektivního ekonomického modelu, který povede k ochraně spotřebitele a nepřinese neúměrné ekonomické zatížení státu,“ doplnil. Poukázal na to, že se o plánu bude ještě jednat s Evropskou komisí, která může po Česku žádat zvýšení cílů.
Zejména na část plánu věnovanou rozvoji obnovitelných zdrojů energie se podle programového ředitele Martina Sedláka dívá kriticky také Svaz moderní energetiky. „Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Ministerstvo průmyslu však tento trend ignoruje a reálně tak ohrožuje splnění české části evropského závazku,“ dodal.
Ekologové dále míní, že pozitivem plánu je, že navrhuje pokračovat v orientaci státu na útlum spalování uhlí a snižování emisí skleníkových plynů. Návrh ale podle nich nepřináší konkrétní řešení, pouze počítá s tím, že budou uzavírány uhelné elektrárny a domácnosti budou přecházet na čistší paliva.
Nová koncepce: Brusel vrací jadernou energetiku do hry
„Nereálně optimistické předpoklady české energetické koncepce o třech až čtyřech nových jaderných reaktorech do roku 2040 vedly prakticky již nyní ke stagnaci odvětví obnovitelných zdrojů a k nárůstu spotřeby energie namísto jejího poklesu. Bez zásadní změny se tak i cíle v představeném energeticko-klimatickém plánu stanou jen čísly na papíře,“ uvedl Edvard Seqvens, energetický konzultant sdružení Calla.
K jaderné energetice mluvčí MPO uvedl, že je i podle strategických vládních dokumentů vnímána jako klíčový zdroj, který spolu s obnovitelnými zdroji pomůže ČR naplnit její mezinárodní závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zajistí energetickou bezpečnosti země.
Čtěte také:
