Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poslanci při závěrečném schvalování odmítli poslanecký pozměňovací návrh, který by umožnil vládě zdražit roční dálniční známku z nynějších 1500 korun až na 2000 korun. Nesouhlasil s ním ani ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).
V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.
Souhlasíte se zavedením elektronických dálničních známek?
Sněmovna naprostou většinou hlasů odmítla návrh Martina Kolovratníka (ANO), který zvyšoval zákonný limit ceny dálničního kuponu. Cenu stanovuje vláda nařízením a musí se do zákonem stanoveného limitu vejít. Ministr Kremlík (za ANO) ujišťoval, že na zdražení dálničního kuponu nepřistoupí. Bylo by to podle něj nefér vůči řidičům. Poděkoval jim za trpělivost, kterou projevují, když čekají při opravách dálnice D1. O zvýšení ceny kuponu je ochoten uvažovat až po dokončení modernizace dálnice D1, které se plánuje na rok 2021.
Sněmovna také odmítla návrh Jana Skopečka (ODS), aby motoristé nemuseli v příštím roce platit za dálniční známky. Skopeček svůj návrh zdůvodňoval hlavně stavem dálnice D1. Sněmovna naopak přes nesouhlas ministra Kremlíka schválila návrh poslance ANO Petra Sadovského, aby si dálniční známky nemusela kupovat historická vozidla opatřená patřičnou registrační značkou.
Poslanci schválili návrh poslance ANO a někdejšího náměstka ministra dopravy Milana Ferance, který se týkal sazeb mýtného. Feranec navrhl, aby mýtné, které platí vozidla nad 3,5 tuny, také zohledňovalo emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.
České fiasko: dálniční síť nebude hotová ani v roce 2050
Novela na návrh vlády osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.
Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.
Čtěte také:
Stát nestíhá stavět váhy na dálnicích, má několikaleté zpoždění
O měsíc rychleji a 148 milionů dráž. Stát podepsal smlouvu na dostavbu dálnice D11
Výstavba dálnic v Česku vázne. Kde se bude stavět letos?
Cena dálniční známky pro osobní vozy se možná zvýší na dva tisíce korun
