Evropská komise dnes poslala Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Dodatečná změna přístupu těchto zemí k problému může ale věc vyřešit, naznačila. Rozhodnutí vyvolalo u českých politiků odmítavé reakce. Budapešť a Varšava daly najevo, že budou dál obhajovat své odmítavé stanovisko k přerozdělování uprchlíků.
„Předání věci soudu je vždy až poslední možnost. Není to něco, co bychom si přáli,“ sdělil první místopředseda komise Frans Timmermans. EK je podle něj strážce unijních smluv a pokud členský stát trvale neplní své povinnosti, postupuje věc soudu. Záležitost je podle něj velmi důležitá.
Česko, Polsko a Maďarsko podle komise dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soud EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko komise byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet.
Mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana zopakoval dřívější stanovisko hlavy státu, že kvóty představují vměšování do vnitřních záležitostí země. Čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš oznámil, že chce s komisí jednat o stažení žaloby.
Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace
Babiš v první reakci prohlásil, že je jasné, že kvóty jsou nesmysl a jen podporují popularitu extremistických stran v Evropě. „Rozhodnutí a hlavně načasovaní je velice nešťastné,“ uvedl. Vyjádřil důvěru v to, že příští týden na summitu dostane prostor k vyjádření českého stanoviska. Babiš ve středu řekl, že by Česko mělo být v unii aktivnější. Chce proto navrhnout řešení problému migrace, kterým má být boj proti pašerákům.
Předseda ODS Petr Fiala varoval před tím, že žaloba sníží důvěru v unii. Podle něj jsou kvóty špatné a žaloba EK je ještě horším rozhodnutím. „Výsledkem bude jen větší nespokojenost a pocit křivdy,“ uvedl Fiala.
Za brutální diktát Bruselu označil žalobu předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Vláda podle něho musí trvat na stanovisku, že nikdo nemůže Česku říkat, koho přijme.
Podle místopředsedy KDU-ČSL Ondřeje Benešíka může věc s kvótami záporně ovlivnit názor veřejnosti na EU a nahrát politickým uskupením, jako je Okamurovo hnutí. Předseda právního výboru europarlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL) soudí, že ČR mohla určitými drobnými kroky žalobě předejít.
Okupační kompetence. Čtěte komentář Pavla Párala
S pochybnostmi se k žalobě postavil europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Spory v unii se podle Pospíšila nedají řešit žalobami na členské státy. „U nás žaloba jen nahraje politikům, jako je Tomio Okamura,“ napsal předseda TOP 09 na twitter.
Varšava ohlásila, že je připravena hájit svůj postoj před soudem. „Nikdo nezbavil polskou vládu povinnosti postarat se bezpečnost veřejnosti,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański.
Budapešť se nepodvolí nátlaku a bude se dál držet své migrační politiky, zdůraznil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Bruselu. „Maďarská vláda bude bojovat až do konce, aby zabránila uplatnění rozhodnutí, odporujícím bezpečnosti a vůli maďarského národa,“ řekl.
Řízení s Českem, Polskem a Maďarskem zahájila komise 15. června. Soud nyní může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než trojice zemí své povinnosti splní.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších válkou zmítaných států, jakož i z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Program, na kterém se unijní státy přes odpor Česka a dalších zemí shodly v roce 2015, skončil po dvou letech letos v září. Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si dosud z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob. Česko převzalo pouze 12 lidí.
Přečtěte si také:
