(Ne)dostupné bydlení se stalo hlavním tématem, se kterým jdou do komunálních voleb TOP 09 a STAN. Politici ucházející se o křesla na radnici představili recept na to, aby se v Praze dalo i v budoucnu bydlet. Jejich recepty jsou novela stavebního zákona, zmocněnci či takzvané Baugruppe.
Další kandidující strany budou pravděpodobně brzy následovat. Politici si patrně nedovolí nereagovat na zběsilý růst cen bytů – za poslední dva roky vyskočily u novostaveb o 40 procent a šplhají se k stotisícové hranici za metr čtvereční. Skokově rostou i ceny bytů na sekundárním trhu, ale i nájmů. „Na pořízení bytu v Praze potřebujete osm ročních platů, mimo metropoli stačí polovina,“ dokreslila Hana Marvanová, lídr STAN. Jak chce tedy zajistit dostupné byty pravice a starostové?
Protože Praha potřebuje zhruba šest až osm tisíc nových bytů ročně a povoluje se jich méně než dva tisíce, je potřeba změnit legislativu. Do roka chce proto uskupení představit novelu stavebního zákona, kterou by mohla předložit Praha, která má zákonodárnou iniciativu, nebo skupina poslanců.
Novela by zavedla především tzv. fikci souhlasu – stavební úřad by byl povinen rozhodnout ve stavebním řízení v zákoně stanovené lhůtě (60 dní). „Pokud by úřad nevydal vyjádření nebo rozhodnutí ani po prodloužení lhůty, mělo by se za to, že je kladné. To je v zemích Evropské unie běžné,“ vysvětlil kandidát na primátora a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Představoval by si také, že by místo člověka – stavebníka – začal obíhat papír. Potřebná razítka (a bývá jich i více než 40) by si místo žadatele o povolení opatři sám stavební úřad. I to je běžný model v západní Evropě.
Čtěte také:
Atomovka z ČNB
To jsou ale opatření, která je třeba prosadit na celostátní úrovni. Co by mohla udělat Praha sama, je zřídit jeden centrální specializovaný stavební úřad, který by povoloval větší projekty a vedl stávající stavební úřady. Těch je v Praze 22. Tím by se mohl celý proces povolování urychlit a na trh by šly byty zamrzlé v „úředním šimlu“. V přípravě jich mají developeři desítky tisíc.
A především je třeba otevřít a sejmout stavební uzávěru z některých rozvojových území. „Praha má uvnitř města téměř tisíc hektarů nevyužívaných pozemků a zároveň je poměrně řídce obydlena,“ říká Petr Hlaváček, bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy a kandidát TOP 09. Jen třeba území Bubnů čítá 110 hektarů, Slatiny skoro 170. „Ta území bývají majetkově složitá. Pro každé z nich by Praha potřebovala zmocněnce, koordinátora, který by sladil zájmy města a soukromých majitelů,“ soudí Hlaváček.
Podle Marvanové se v současné bytové krizi stává soukromý zájem těch, kteří staví byty, zájmem veřejným a je třeba jim vytvořit podmínky. Měla by podle ní být podporována například družstevní výstavba a město by mělo s investory uzavírat smlouvy o spolupráci. Prostřednictvím nich by mohlo město získávat i byty pro potřebné profese, jako jsou učitelé nebo hasiči.
Cestou by mohly být i tzv. Baugruppe oblíbené například v Berlíně. „Koncept trochu připomíná komunitní bydlení. Osm až dvanáct rodin se obvykle domluví na projektu a nechá si jej postavit. Město podporuje tento způsob tím, že jim poskytne nějaké třeba netypické a špatně využitelné pozemky. Vznikají tak docela zajímavá architektonická díla,“ dodal Hlaváček.
K tématu čtěte:
Kdo dosáhne na hypotéku: banky zpřísnily pravidla
Za nedostatek bytů může zdlouhavé povolovací řízení, shodují se developeři i politici
Komentář: Prostě to neuděláme
50 tisíc migrantů. Hypotéku letos refinancuje rekordní počet Čechů
Bublá to, ale zatím nepřeteče. Nemovitosti v Česku jsou nadhodnoceny jen mírně
