Opozice zkritizovala pondělní rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, kterým pověřil Bezpečnostní informační službu (BIS), aby prověřila zda byl na území Česka vyvíjen nebo skladován jed novičok. Hnutí Starostové a nezávislí zvažuje Zemana zažalovat za velezradu. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) nepovažuje Zemanovo rozhodnutí za zbytečné či nadbytečné. Sám Zeman nevěří, že je jed v Česku vyráběn či skladován.
Předseda opozičního hnutí STAN Petr Gazdík v pondělí prezidentův krok kritizoval. „Jestli kompetentní ministr řekl, že nervový plyn nepochází z naší země, ale prezident přesto pověří BIS vyšetřováním, čímž ministrovo prohlášení rozporuje, pohybuje se na hranici vlastizrady. Senát by měl jednat,“ uvedl. Česká ústava pracuje v souvislosti s prezidentem s termínem velezrada, kterou rozumí jednání směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky či jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident ztrácí úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
Šéf poslanců STAN Jan Farský upřesnil, že se debata týká velezrady. „Rusko vede hybridní válku proti západnímu světu, jednou ze součástí této hybridní války je šíření dezinformací. Tady se prezident Zeman zapojil do šíření dezinformací,“ řekl. Zeman dezinformace podle něj oživil poté, co je představitelé vlády rázně popřeli. “(Zeman) šel proti zájmu a proti bezpečnosti České republiky a vystupoval v zájmu (ruského prezidenta Vladimira) Putina a v zájmu Ruské federace,“ řekl Farský.
Odpor k Rusku sílí. Bojkotujme šampionát, zní z Anglie i Německa
Zemana kritizovala také ODS. „Ačkoli premiér i ministryně obrany odmítli obvinění, že by novičok mohl pocházet z ČR, jako ruskou provokaci, Miloš Zeman nechá BIS pátrat po jeho českém původu. Aneb když se musíte jednoho dne rozhodnout, zda vám je milejší Putin nebo vlastní země,“ uvedla strana na twitteru.
Prezidenta se naopak zastalo hnutí SPD. Vyjádření o možné žalobě z velezrady předseda klubu SPD Radim Fiala odsoudil, Zeman podle něj jen chce vědět o věci pravdu. SPD se domnívá, že kauza by se měla nejprve prošetřit a až poté případně rozhodnout o vyhoštění diplomatů. Podle Fialy případ nese znaky politické provokace. Obává se, že by se Česká republika mohla stát nástrojem proti Rusku.
Šlechtová dnes řekla, že prezidenta v pondělí odpoledne v Lánech informovala o záležitostech v režimu důvěrné a vyhrazené. „Takže nebudu nic komentovat,“ řekla. O tom, že se chystá Zeman pověřit BIS pátráním, věděla. „Nemám s tím žádný problém, je to v pravomoci prezidenta a doufám, že výsledky budou odpovídat mým informacím v režimu vyhrazené a důvěrné,“ uvedla.
Ačkoli premiér i ministryně obrany odmítli obvinění, že by novičok mohl pocházet z ČR, jako ruskou provokaci, Miloš Zeman nechá BIS pátrat po jeho českém původu.
— ODS (@ODScz) 27. března 2018
Aneb když se musíte jednoho dne rozhodnout, zda vám je milejší Putin nebo vlastní země...
BIS je určena k tomu, aby podobné informace zjišťovala, dodala Šlechtová. „Vůbec to není nic navrch, navíc, zbytečného,“ uvedla. Zpravodajská služba má podle ní zjistit nejen to, zda v Česku někdy novičok byl, ale také se zabývat všemi vyjádřeními ruské strany a informacemi, které šířila. „Já jako ministryně obrany trvám na svém prvním tweetu, že na území Česka novičok a žádné jeho části není,“ řekla.
Sám Zeman podle svých slov nevěří, že je novičok v Česku vyráběn či skladován. Prezident to řekl serveru Blesk.cz. Bude ale podle něj lepší, když bude mít ujištění, že tomu tak není. Koudelka mu slíbil, že zprávu BIS zpracuje do měsíce. Zeman podotkl, že se nezdá, že by se BIS o téma zajímala „sama od sebe“. Dodal, že záležitostí by se měl zabýval Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Bývalý agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Skripal a jeho dcera byli začátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury terčem útoku nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Británie z otravy viní Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů, Kreml obvinění rezolutně odmítá a na rozhodnutí Londýna odpověděl recipročními kroky.
K vypovězení ruských diplomatů se připojily i další státy EU, mimo jiné Německo, Francie nebo Polsko, které vyhostily čtyři diplomaty. Proti ruským diplomatům vystoupily i Spojené státy, které jich vyhostily 60.
Dále čtěte:
