Hospodářská komora odmítá navrhované stanovení mezd pro pracovníky z Ukrajiny z pera ministryně práce Jany Maláčové. Podle návrhu by si měli vydělat buď aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Podle komory tento záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků.
Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, podle něhož by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově 40 tisíc ukrajinských sil, obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách. Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora.
Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého návrh předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a odbory.
„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme. Na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ uvedl Dlouhý.
Ve světě lovců hlav: headhunteři nahrazují personální oddělení a velké agentury
Odbory s mzdovým kritériem naopak souhlasí. Upřednostnily by medián v dané profesi. „Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?“ řekl Středula. Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Nabídnou se pak cizincům, kteří práci vezmou. Podle Středuly se odboráři s dalšími zaměstnavateli na kritériu shodli, proti je komora.
V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 tisíc Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v Česku nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, u nás ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.
Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil 7634 korun.
Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst. Podle komory firmám reálně chybí už 440 tisíc zaměstnanců.
Komora jedná s vládou o navýšení roční kvóty ukrajinských pracovníků na 40 tisíc. Náklady odhaduje na 100 milionů korun ročně. Podle propočtů komory by se ale příjem státu z odvodů a daní zvýšil nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně. „Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky,“ podotkl Dlouhý.
Dále čtěte:
