Předsedou sněmovního mandátového a imunitního výboru zvolili jeho členové Stanislava Grospiče (KSČM). Obdržel 11 hlasů. Jeho protikandidát Petr Gazdík (STAN) dostal jen sedm hlasů, jeden ze členů výboru se při hlasování zdržel. Sněmovna pak v souladu se svým jednacím řádem Grospiče potvrdila v jeho nové předsednické funkci. Proti jeho zvolení protestovala na plénu pravice, dostalo se mu například označení stalinisty.
Pro potvrzení Grospiče hlasovali poslanci ANO, SPD a KSČM. Proti byli poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Sociální demokraté se zdrželi.
Mandátový a imunitní výbor Sněmovna zřizuje na ustavující schůzi jako první. Výbor pak volí svého předsedu, kterého následně ještě musí ve funkci potvrdit plénum Sněmovny, stejně jako je tomu u ostatních výborů. Výbor mimo jiné posuzuje policejní žádosti o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Má 19 členů a jsou v něm zastoupeny všechny sněmovní strany. Zástupci hnutí ANO, SPD a KSČM v něm mají 11 zástupců.
„Já jsem velmi rád, že se přiznala jasná většina, která se tady ve Sněmovně tvoří, tu většinu bude tvořit ANO, SPD a KSČM, to je z těch výsledků volby v mandátovém a imunitním výboru zcela jasné,“ řekl po jednání Gazdík.
Právě spor o počet členů výboru doprovázel pondělní jednání Sněmovny. Původně padaly návrhy na nižší počet členů výboru, opoziční poslanci však argumentovali tím, že při méně než 18 členech by ve výboru neměly zastoupení nejmenší sněmovní kluby.
Poslanci se hned první den pohádali:
Křeč místo formality. Sněmovna se zadrhla kvůli imunitnímu výboru
Na mandátový výbor bude čekat práce už v následujících dnech. Bude se muset zabývat policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli dotaci na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Bude rozhodovat, zda Sněmovně doporučí, nebo nedoporučí oba politiky vydat. V minulém volebním období dolní komora oba poslance vydala. Po jejich opětovném zvolení je stíhání přerušeno, další postup bude záviset na hlasování Sněmovny.
Faltýnek nepřímo připustil, že členové výboru za ANO mohli při výběru mezi Grospičem a Gazdíkem zohlednit to, jak se strany staví k žádosti o vydání jeho a Babiše. „Zástupci komunistů a SPD řekli, že se vyjádří, až si to přečtou, co je tam napsáno,“ uvedl. Strany tzv. Demokratického bloku podle něj naopak mají dopředu jasno, aniž jejich zástupci žádost viděli. Dodal, že však jde jen o jeho pocit, protože ve výboru není.
Grospič k žádosti o vydání poznamenal, že další krok výboru je vázán na to, kdy bude zvolen nový předseda Sněmovny, obdrží policejní žádost a teprve poté ji předá mandátovému výboru. Gazdík soudí, že většina, která Grospiče zvolila, může zabránit Babišově vydání.
Grospičovo zvolení zkritizoval například předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Označil ho za stalinistu a s odvoláním na Grospičovy některé dřívější výroky ve Sněmovně prohlásil, že každý, kdo pro něj bude hlasovat, se musí stydět. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik se proti tomu ohradil a řekl, že nálepkování je plivnutí do tváře občanům, kteří Grospiče volili. Miroslav Kalousek (TOP 09) poukazoval na to, že Grospičovo označení za stalinistu je konstatování faktu, nikoli zpochybňování jeho mandátu.
Vše podstatné o povolebním dění čtěte v rubrice Volby 2017
