Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vydal analýzu vybraných oblastí evropské politiky a jejich vývoj v uplynulém roce po konání voleb do EP. Experti při analyzování evropských problematik berou v potaz i aktuální globální pandemii, která negativně dopadla i na evropskou politiku. „Rok 2020 nejde podle plánu. Covid-19 nenarušil pouze ekonomiky evropských států, ale také politickou agendu počítající s předvídatelnou budoucností,“ podotýkají analytici na úvod.
Evropský Green Deal
Zřejmě nejviditelnějším tématem pro Evropskou komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové je zelená politika, respektive evropský Green Deal. Ten by měl do budoucna specifikovat způsoby, které evropské členské státy využijí při cestě k uhlíkové neutralitě v roce 2050. V současné době platí do roku 2030 plán na snížení emisí skleníkových plynu o 40 procent oproti roku 1990, tento záměr však bude zřejmě upraven. Komise uvažuje o zvýšení na 50 až 55 procent, evropští poslanci navrhují dokonce 60procentní snížení emisí.
„Nová EK byla schválena se silným mandátem od lidí k řešení klimatické změny a to se promítlo v bezprecedentním objemu zelené legislativy, kterou komise v průběhu roku navrhla,“ říká k proměně evropské zelené politiky Kateřina Davidová z institutu Europeum. „Teď nadešel čas přijít s konkrétní strategií, která bude součástí evropského Green Dealu,“ doplňuje Davidová.
„Prosazování ambiciózního klimatického cíle je také to, co považuje většina evropských obyvatel za prioritu. Navzdory pokračující pandemii si více Čechů myslí, že dopady klimatické změny jsou vážnější ohrožení než ekonomická recese,“ tvrdí expertka. „Téma klimatické změny nezastínila ani pandemie a nyní je v popředí evropské politiky,“ uzavírá téma zelené politiky Davidová.
Vyjednávání víceletého finančního rámce
Podstatným úkolem pro evropské politiky je vyjednávání nového víceletého finančního rámce pro období 2021 až 2027. Východní státy EU po letech štědrých příspěvků z unijního rozpočtu čelí snížení objemu financí a snaží se tento trend minimalizovat. Skupina zemí nazývající se „přátele koheze“, mezi které se řadí i Česká republika, se nechtějí spokojit se snížením příspěvku do kohezních fondů, ze kterých jsou financovány projekty v méně rozvinutých regionech EU.
Mimo absence dohody zdrželo vyjednávání i další problémy. „Během druhé poloviny roku 2019 se EU zabývala hlavně brexitovým vyjednáváním a ustanovováním nové Evropské komise. Na vyjednávání rozpočtu tak zbylo jen velmi málo času,“ poznamenává analytik Vít Havelka. Avšak kvůli nečekanému vývoji světové pandemie bylo nutné začít přemýšlet na „evropským rozpočtem“ ze zcela jiných úhlů. „EK rozhodla přepsat starý návrh, tudíž v podstatě došlo ke kompletnímu návratu na začátek vyjednávání,“ říká expert.
Ovšem vyjednávání o víceletém finančním rámci poznamenává i Green Deal. „Více rozvinuté státy chtějí, aby se víceletý finanční rámec soustředil na inovace a transformaci evropské ekonomiky k méně uhlíkovému hospodářství,“ píše Havelka. Proti jsou však východní státy, podle kterých by EU měla kvůli pandemii omezit zelené investice a rozpočet by se měl více soustředit na krátkodobé období obnovy ekonomiky. Rozsah Green Dealu tak bude jednou z priorit při vyjednávacích ze strany zemí V4, konstatuje Havelka.
Geopolitická Evropská komise a dlouhá cesta k rozšiřování
Neméně ambiciózní byla Evropská komise při svém vzniku i v geopolitickém hledisku. Podle její předsedkyně von der Leyenové by EU měla hrát mnohem důležitější úlohu v současném světě. Podle Danielle Piatkiewicz by se EU hlavně měla soustředit na posilování transatlantických vazeb. „Navzdory prohlubujícím se rozdílům jsou silnější a soudržnější vztahy mezi EU a USA potřebnější více než kdy jindy,“ podotýká Piatkiewicz.
Na druhou stranu chystané rozšíření EU dále na Balkán vypadá po nepříznivém zakončení loňského roku, kdy Francie a další státy zablokovaly pokračování přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, nadějněji. Navzdory vzrůstajícím nacionalistickým tendencím napříč EU přinesl první rok tolik potřebné nové impulsy a dynamiku do rozšiřovacího procesu, všímají si experti z Europeum.
Loňské výsledky voleb do EP byly výrazným milníkem v historii EU - poprvé dvě největší evropské frakce lidovců (EPP) a socialistů (S&D) neměly dohromady většinu europoslanců. Pro schválení nové Evropské komese tak museli hlasovat i členové liberální frakce (Renew, dříve ALDE). Navzdory očekávání příliš neposilnily euroskeptické síly, naopak překvapil mírný nárůst zelených europoslanců. Došlo tak k poměrně důležitým změnám v rozložení sil, což se ostatně projevilo i na nových mainstreamových tématech jako je právě zelená politika nebo silnější role EU ve světě.
