Britský parlament nebude několik týdnů před plánovaným odchodem země z Evropské unie zasedat poté, co královna Alžběta II. přijala dnešní návrh vlády Borise Johnsona, aby bylo zasedání od druhého zářijového týdne přerušeno až do 14. října. Poslanci tak budou mít minimum času na to, aby legislativní cestou vyloučili brexit bez dohody. Británie má unii opustit 31. října, podle premiéra ale parlament bude mít dostatek prostoru na debaty.
Johnson dává opakovaně najevo, že Británii z EU za 64 dní vyvede, ať už s dohodou nebo bez ní, a naplní tak rozhodnutí britských voličů z referenda v roce 2016 společenství opustit. Opozice a část vládních konzervativců si neřízený brexit nepřejí, premiér dnes ale odmítl, že se novým plánem snaží parlament obejít.
Dolní sněmovna po letní přestávce znovu zasedne 3. září. Poradní sbor královny po dnešní schůzi na zámku Balmoral ve Skotsku oznámil, že panovnice nařizuje ukončit jednání parlamentu mezi 9. a 12. zářím. Novou schůzi by tradičně zahájila 14. října. Její projev pravidelně oznamuje vládní program pro nadcházející parlamentní zasedání. Poslanci by o něm pak podle Johnsona mohli hlasovat 21. nebo 22. října.
Vyjedná Boris Johnson dohodu o brexitu?
Dnes ministerský předseda rovněž oznámil, že vláda začne jednat s opozicí o tom, jak v parlamentu prosadit novou brexitovou dohodu, pokud se ji s EU podaří dojednat.
Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn postup vlády označil za ohrožení demokracie a varoval, že se pokusí přerušení schůze zabránit. Poté chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Podle něj postup vlýdy ohrožuje demokracii.
Předseda Dolní sněmovny, konzervativec John Bercow označil Johnsonův záměr za ústavní nehoráznost. Naopak severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která kabinet podporuje, premiérův postoj uvítala.
Pobouření způsobilo načasování parlamentní procedury, která je za normálních okolností rutinní součástí britské politické kultury. Neobvyklá je rovněž délka plánované přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. O načasování jednotlivých kroků v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně potřebuje souhlas panovníka. Královna je nicméně politicky neutrálním činitelem a jedná podle doporučení premiéra. Podle zpravodajské společnosti BBC Alžběta II. neměla jinou možnost, než Johnsonovu návrhu vyhovět.
Čtěte komentář: Přichází bavič Boris, který se chce zalíbit všem. Teď to ale nepůjde
Mezi kritiky ohlášeného postupu je i lídr poslaneckého klubu Skotské národní strany Ian Blackford, jenž označil Johnsona za „diktátora“ bez mandátu a bez většiny. Také bývalý ministr financí Philip Hammond, který je odpůrcem brexitu bez dohody, označil pokus o přerušení schůze za hluboce nedemokratický a neústavní krok.
Vlivný vládní prounijní poslanec Dominic Grieve prohlásil, že po tomto kroku zesílila pravděpodobnost, že parlament bude hlasovat o nedůvěře vládě. Dodal, že pro poslance, jako je on, bude těžké vládu podpořit.
Na oficiálním webu Dolní sněmovny vznikla proti Johnsonovu postupu petice, která několik hodin po založení dosáhla 100 tisíc podpisů, a bude se jí tak muset zabývat parlament. Po 18:00 SELČ už měla půl milionu podpisů.
Dále čtěte:
Smrtící koktejl pro Británii: Johnson, brexit a skotský nacionalismus
Johnson svým bombastickým jazykem přede zlatou nit. Chlubí se citováním Homéra ve starořečtině
Chce brexit i Poláky. Britská firma je za levnou sílu z Východu ráda
Johnson chce brexit s novou dohodou. Žádá ale zrušení irské pojistky
Johnsonův plán: při brexitu bez dohody chce Británie místo 39 miliard liber zaplatit devět
Brexit bez dohody vydá Británii napospas Trumpovi, varuje lídr opozice Corbyn