Několikatisícové karavany migrantů, které nyní směřují přes Mexiko k americké hranici, budou v následujících letech stále častějším fenoménem, varují odborníci. Světová banka odhadla, že do roku 2050 se dá kvůli změně klimatu do pohybu 150 milionů lidí.
Globální změny klimatu zvýší tlak na ekonomicky slabé země, ze kterých bude ve velkých skupinách migrujících napříč státy odcházet stále více lidí. „Je to budoucnost, která se rychle blíží,“ komentoval ředitel americké organizace Center for Climate and Security Francesco Femia současnou karavanu uprchlíků ze zemí Střední Ameriky, kteří hromadně prochází Mexikem, aby se dostali do Spojených států.
Americký prezident Donald Trump již povolal posily na ochranu jižní hranice a řekl, že vojáci mají střílet, pokud budou uprchlíci agresivní. „V současné době nemáme v úmyslu do lidí střílet, ale budou zadrženi,“ řekla americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová.
Kromě chudoby a kriminality bude v následujících letech k migračním vlnám přispívat i změna klimatu. Pokud se emise skleníkových plynů nezačnou dramaticky snižovat, do roku 2050 se dá do pohybu 143 milionů lidí, varovala Světová banka.
Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde. Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou
Zavřít hranici není udržitelná strategie
Femia tvrdí, že tvrdá antiimigrační politika je pro Spojené státy skutečným bezpečnostním problémem. „To není udržitelná bezpečnostní strategie. Zejména pokud tuto politiku kombinujete s nedostatečnou podporou ochrany klimatu na těchto místech,“ řekl k tomu, že země Střední Ameriky (zejména Honduras, Guatemala a Salvador) se také potýkají v posledních letech s velkou neúrodou zemědělských plodin. Zejména jde o kukuřici a kávu, které jsou citlivé na množství srážek. Projevuje se to také v tom, že mezi migranty je větší množství žen a malých dětí.
Socioložka Jennifer Johnsonová z Kenyon College v Ohiu tvrdí, že je nebezpečné dělat z ostrahy hranic téma národní bezpečnosti, jak to nyní dělá Trump. Pokud se posílí vojenská přítomnost, bude těžké brát tato opatření zpět, varovala.
Robert McLeman z kanadské Wilfrid Laurier University, jenž se specializuje na migraci vyvolanou klimatickými změnami, předpokládá, že snaha uzavírat hranice, jak se to děje v některých zemích východní Evropy, Indie a Austrálie, bude pokračovat. Vyjde to levněji, než řešit situaci v zemích, ze kterých lidé odcházejí.
Dále čtěte:
Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad
Kratší a dražší: sucho postihlo i výrobce hranolků
Co nás bude živit? Devět miliard lidí může pomoci nakrmit genetická editace potravin
5 tipů, jak vydělat na klimatické změně
