Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury. Důvodem jsou jejich snahy o nezávislost Katalánska. Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli snahám o nezávislost odvolal.
Prokuratura navrhla obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení. Pokud je ale neozbrojená, je maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.
Rezoluce, která navrhuje zahájit proces, jenž skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné republiky, je podle právníků neplatná. Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné.
Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem. Případem předsedkyně parlamentu Carme Forcadellové se bude zabývat nejvyšší soud. Forcadellová a další dvě desítky katalánských poslanců mají nadále imunitu, protože se stali členy stálé parlamentní delegace, která bude zastupovat rozpuštěný katalánský parlament do prosincových regionálních voleb.
Komentář: Vzkaz z Barcelony
Prokurátor nepožádal o žádné předběžné opatření, tedy ani o vzetí obviněných do vazby. Vazbu ale může nařídit příslušný soud, pokud se politici před něj nedostaví k výslechu.
Celkem dnes prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.
Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu v regionálním parlamentu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.
| Referendum: jasný výsledek, ale nízká účast |
|---|
| Referendu o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října, se Madrid snažil zabránit soudně i silou. Španělská policie před ním zabavila statisíce volební lístků i volební urny. V referendu se pro odtržení ekonomicky silného regionu od Španělska vyslovilo 92 procent hlasujících; účast ale činila jen 43 procent. Řada volebních místností však zůstala zavřená, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet. |
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
