Huawei se stal druhým největším výrobcem smartphonů na světě. Jako bezpečnostní hrozba je však suverénní.
Adam Khan je šikovný chlapík. Naučil se potahovat sklo tenoučkou vrstvičkou z umělého diamantu. Když z takového materiálu uděláte například displej mobilního telefonu, bude šestkrát pevnější a desetkrát tvrdší, než je dnes zvykem. Khanova firma Akhan Semiconductor v tom loni logicky viděla zlatý důl a oslovila několik předních výrobců telefonů.
Jedním z těch, kteří odpověděli, byl čínský výrobce Huawei; a že by rádi viděli vzorek. Khan jim jej nechal poslat do laboratoře v kalifornském San Diegu.
Pak bylo ticho po pěšině. Huawei měl vzorek, jednu tabulku skla o velikosti displeje, vrátit do srpna. Nestalo se. Až když Khan Číňany zaurgoval, poslali mu diamantové sklo zpět - ovšem už nikoli jako tabulku, nýbrž v několika kusech. Ani poskládat si ho zpátky nemohl, protože části chyběly. Kdepak je zbytek, ptal se Khan. V Číně, zněla odpověď.
Khan není dnešní. Věděl, že materiály podobného typu mohou podléhat regulaci mezinárodního zbrojního obchodu (ITAR), a protože nechtěl mít víc problémů, než je třeba, informoval o svém problému FBI. Ta prohnala vzorek svou laboratoří a zjistila, že tabulku skla kdosi bombardoval stokilowattovým laserem (nepřejte si, aby se to stalo vám).
Přečtěte si komentář k tématu:
Jak krteček přidusil pandu
FBI instruovala Khana a spol., aby zůstali s lidmi z Huawei v kontaktu a dělali jakoby nic. Letos v lednu se pak zástupci obou firem sešli na elektronickém veletrhu CES v Las Vegas; lidé z Akhan Semiconductor pořídili - potají a podle instrukcí FBI - ze setkání audiozáznam. Na jeho základě pak 28. ledna FBI udělala v ústředí amerického Huawei v San Diegu zátah.
Jeho výsledky dosud neznáme. Zato však víme, že v té době se ve Washingtonu rozhodovalo o tom, jestli administrativa prezidenta Trumpa oficiálně požádá o vydání finanční ředitelky celého koncernu Huawei z kanadského Vancouveru. Požádala, a ačkoli minulý týden ještě nebylo jisté, jestli jí Kanaďané vyhoví, kauzu Huawei to pořádně přiživilo.
To je důležité na dvou rovinách. Zaprvé může aféra pořádně zamíchat kartami na trhu s digitálními technologiemi. Huawei loni převzal od Applu pozici dvojky na žebříčku největších světových výrobců mobilních telefonů; je také největším - a patrně nejmodernějším - výrobcem vybavení telekomunikačních sítí. Jejich pátá generace, neboli 5G, má na trh dorazit napřesrok a přinést další revoluci ve smyslu všedigitalizace lidské existence.
Šéf firmy Huawei prolomil mlčení. Odmítl obvinění ze špionáže
Huawei patří k lídrům této vznikající telekomunikační branže, jelikož podle odhadů analytické firmy Dell’Oro Group bude ovládat 38 procent asijského a 30 procent evropského trhu. Již dnes má na 5G po světě uzavřeno 22 komerčních kontraktů, více než všichni konkurenti dohromady.
Huawei ovšem není ledajaká společnost. Její tržby loni zřejmě poprvé přesáhly sto miliard dolarů. Firma úzkostlivě dbá na dobrou image. Honosí se tím, že ji vlastní její zaměstnanci, dbá na životní prostředí a vůbec je prima. (Ono to není tak horké - 64 procent akcií Huawei skutečně vlastní zaměstnanci, ale nemají ve firmě o nic větší hlasovací právo než vy nebo já. Co víc, nemohou akcie ani prodat; při odchodu z firmy za ně dostanou finanční náhradu a tím to končí. Zaměstnanec-akcionář Huawei je ještě o něco bezmocnější než akcionář Facebooku.)
Na dobré pověsti však nezáleží jen firmě samotné, nýbrž především Pekingu. Zakladatel a největší akcionář Huawei (s 1,4 procenta) - v přibližném překladu „skvělý úspěch“ nebo „čínský úspěch“ - Žen Čeng-fej figuruje v šesté stovce nejbohatších lidí planety a patří ke špičce tamní politicko-podnikatelské smetánky (týdeník Euro tímto děkuje Romanu Janouškovi za příspěvek k terminologii).
Není divu. Huawei, již Žen Čeng-fej založil v roce 1987 po odchodu z armádního angažmá (jako civilní zaměstnanec-kybernetik), nejprve kšeftovala s hongkongskými telefonními ústřednami. Pak dostal Žen výborný nápad vyvinout ústřednu vlastní. „Která země nemá vlastní telefonní ústředny, jako by neměla vlastní armádu,“ komentoval své rozhodnutí později. Bezpečnostně-vojenský aspekt věci mu byl zřejmý od prvopočátku.
Kyberúřad názor nezměnil: Huawei stále považuje za bezpečnostní riziko
Zjevně na to slyšeli i partajní bossové v Pekingu. V klíčové době 90. let, kdy firma Huawei potřebovala investovat, měl Žen otevřené dveře do finančních ústavů „způsobem, jenž by mu bez vydatné politické podpory nebyl k dispozici“, jak píše deník South China Morning Post. Od těch dob patří Žen k pilířům režimu. Dnes je jedním ze zhruba stovky megapodnikatelů, kteří dostali od prezidenta Si Ťin-pchinga za úkol „zabezpečovat vedení komunistické strany“.
Způsob, jímž Huawei tento vágně formulovaný úkol plní, je pro mnohé její klienty, zejména na Západě, důvodem k obavám. Podezření z krádeží technologií a z obcházení mezinárodních sankcí však jsou už docela běžnou součástí podnikatelského kontaktu s Čínou.
Přečtěte si rozhovor:
Zabezpečení státu je tragické, varuje expert na kyberbezpečnost Půlpán
Do nové roviny se případ Huawei dostal prvního prosince. Tehdy, zhruba v době, kdy prezidenti Trump a Si zasedali ke společné večeři lídrů G20 v Buenos Aires, zatkla kanadská policie ve Vancouveru na popud USA Ženovu dceru Meng Wan-čou, místopředsedkyni představenstva a finanční ředitelku Huawei. Peripetie její kanadské anabáze byly od té doby mnohokrát dobře popsány, od desetimilionové kauce přes trojí americké obvinění - vznesená proti ní osobně i proti firmě - až po žádost o vydání.
Trochu stranou pozornosti zůstaly reakce zbytku světa - a stojí za to. Důležité bylo, že Washington si pro konfrontaci s Huawei nevybral porušování protiíránských sankcí, jak se původně předpokládalo. Na ty zbytek světa kašle, protože mu většinou připadají nesmyslné. Bezpečnost telekomunikací je jiná věc. Americké obvinění přišlo poté, kdy v létě téměř zkrachovala jiná čínská firma z telekomunikační branže, ZTE - Washingtonu tehdy stačilo zakázat domácím firmám prodávat ZTE součástky. V říjnu zase nadzvedly mnohá obočí dohady (dosud pořádně nepotvrzené), že čínské firmy montovaly špionské čipy do základních desek počítačů určených k vývozu do USA.
Svět zprvu vnímal zatčení Mengové jen jako další ukázku neortodoxní obchodní diplomacie Trumpovy administrativy. Když však došlo na obvinění ze špionáže, zapadl celý konflikt do jiného příběhu. V něm hraje hlavní roli Čína jako bezpečnostní hrozba prvního kalibru.
Co s Huawei?
Maďarsko, Filipíny a (částečně) Česko jsou jediné země, které se dosud vyjádřily, že jim riziko špionáže ze strany čínské firmy Huawei nevadí.
Kanada
Ačkoli Číňané zatkli od 1. prosince tři Kanaďany a jednoho z nich odsoudili k smrti, premiér Justin Trudeau dosud hrozbám „vážných důsledků“ odolává; naopak odvolal velvyslance v Pekingu, jenž lobboval proti vydání Mengové do USA.
Británie
British Telecom oznámil, že s nákupem vybavení sítě 5G od Huawei nepočítá.
Francie
Státní operátor STF i soukromý operátor Orange vyloučily účast Huawei na budování sítí 5G (ačkoli ministr financí Bruno Le Maire ještě v prosinci tvrdil, že s Huawei není problém).
Norsko
Minulé úterý tajné služby doporučily vládě, aby zakázala účast Huawei na stavbě sítí 5G.
Dánsko
Vláda minulé úterý vypověděla ze země dva čínské zaměstnance Huawei.
Německo
Původní plán Deutsche Telekomu počítal s nákupem vybavení sítě 5G od čtyř výrobců: Nokia, Ericsson, Cisco, Huawei. Angažmá Huawei momentálně Němci přehodnocují a budou chtít garance, že nepředá data čínským úřadům.
Polsko
Policie na začátku ledna zatkla tamního šéfa prodeje Huawei jménem Wang Wej-ťing pro podezření ze špionáže; firma vzápětí nabídla vybudování kyberbezpečnostního centra založeného na 5G; kontrarozvědka doporučila vládě, aby na to nepřistoupila.
Maďarsko
Tamní vláda bez obav používá síť, již pro ni postavila Huawei (stejně jako například státní tísňovou linku); firma do země investovala 1,2 miliardy dolarů.
Africká unie
V lednu protestovala proti „neustálému čínskému špiclování“ ve svém ústředí v Addis Abebě (v budově, kterou postavily čínské firmy včetně Huawei).
Malajsie
V lednu, kdy Thajsko a Filipíny oznámily, že na jejich plánech pro 5G se nic nemění, oznámila malajsijská vláda, že „studuje rizika spojená s nákupem vybavení“.
Japonsko
Japonská investiční skupina SoftBank podmínila fúzi svého amerického operátora Sprint s tamním T-Mobilem absencí jakéhokoli vybavení od Huawei. 12. Austrálie Vláda zakázala přístup Huawei k budoucím sítím 5G. 13. Nový Zéland Vláda zakázala přístup Huawei k budoucím sítím 5G.
Dále čtěte:
Zeman: Čína kvůli Huawei chystá odvetu, ohroženy jsou investice Škody Auto i PPF
Vyjádření ke schůzce s Babišem bylo nešťastné, řekl Petříček čínskému velvyslanci
Trump zvažuje, že americkým firmám zakáže používat vybavení od Huawei a ZTE
Zeman zkritizoval ve vánočním projevu „špiónománii“ a protivládní demonstrace
Opozice: Babišův postoj k Huawei je neodpovědný a servilní
USA vyšetřují Huawei kvůli krádeži obchodních tajemství amerických firem
Huawei získala zakázku ministerstva vnitra, nabídla nejnižší cenu
