Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Kiska je dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, který je prezidentem od roku 2014. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se chce více věnovat rodině. Kiska také uvedl, že zváží, jak využije důvěry veřejnosti k zahájení nové politické éry na Slovensku a ke spojení těch, kdo chtějí vládnout slušně a odpovědně.
Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.
„Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě velmi důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Obě mi připomenuly, že čas strávený s nejbližšími je nenahraditelný. Pokud má mít náš život smysl, nemůžeme ho odsouvat na vedlejší kolej,“ řekl Kiska.
Po zvolení Kisky prezidentem se jeho choť nepřestěhovala z Popradu do Bratislavy a až na výjimky se neúčastnila oficiálního programu hlavy státu. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.
Kiska z pozice podnikatele a filantropa v rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu před čtyřmi lety porazil tehdejšího premiéra Roberta Fica, který letos v březnu rezignoval na funkci šéfa vlády v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.
Gašpar končí. Slovenský policejní prezident odejde koncem května
Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.
Kiska dnes opět upozornil na neřešení palčivých problémů společnosti. „Žel, až vražda dvou mladých lidí odhalila, jaké důsledky může mít selhávající stát a zkorumpovaná vládní moc. Na začátek nové, lepší éry nestačí jen změna vlády,“ řekl prezident k vývoji na Slovensku po vraždě Kuciaka a jeho partnerky. Hlava státu Ficovu demisi nepřímo označila za konec jedné politické éry, která přinesla množství politických zápasů a emoce. Podle Kisky bude lepší, pokud úřad prezidenta v budoucnu nebude vystaven konfrontacím.
Ačkoli Kiska nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu, z veřejného života se stáhnout nehodlá. „Politický zápas, který jsem zahájil v roce 2014, nepovažuji za skončený. Budu přemýšlet, jak nejlépe využit autority a důvěry velké části veřejnosti, abych i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku,“ řekl. Dodal, že své rozhodnutí v této záležitosti oznámí do konce letošního roku.
Loni unikly do médií dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž spolumajitelem je Kiska. Firmě KTAG daňový úřad neuznal náklady vynaložené na propagaci Kisky v souvislosti s jeho kampaní před prezidentskými volbami a společnosti doměřil daň z přidané hodnoty a později také daň z příjmů.
| Andrej Kiska vládl jako proevropský politik, měl spory s Ficem |
|---|
| Milionář a filantrop Andrej Kiska byl zvolen prezidentem překvapivě 29. března 2014, úřadu se ujal jako čtvrtý prezident v historii samostatné Slovenské republiky 15. června 2014. Záměr ucházet se o nejvyšší ústavní funkci oznámil už na podzim 2012. |
| Do prezidentských voleb šel jako nezávislý kandidát a svou předvolební kampaň si financoval sám. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům a mnozí Slováci mu dávali za pravdu. Čelil i kritice za nedostatek politických zkušeností a premiér Robert Fico ho ve vyhrocené kampani označil s ohledem na jeho podnikatelské aktivity za lichváře a za osobu blízkou scientologům. |
| Navzdory tomu skončil v prvním kole voleb těsně za favorizovaným Ficem a v druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů. |
| Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Až u soudu například skončilo Kiskovo odmítání jmenovat některé ústavní soudce. |
| Po počátečním „příměří“ mezi prezidentem a premiérem se proevropský Kiska dostal s Ficem několikrát do otevřeného sporu. Kiska je na rozdíl od Fica kritikem Ruska kvůli válce na Ukrajině, podporuje protiruské sankce a kritizoval vládu, že nevyhostila ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. V migrační krizi se vyslovil pro pomoc uprchlíkům. Slovensko pod vedením Fica odmítlo přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót mezi členské země EU a toto rozhodnutí napadlo u unijního soudu. Za zlo, které chce ze Slovenska udělat xenofobní nacionalistický stát, Kiska označil krajně pravicovou stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), v jejímž čele stojí bývalý předseda Banskobystrického kraje Marian Kotleba. |
| Otevřený spor mezi Kiskou a Ficem propukl také loni na jaře kvůli využívání vládní letky ke Kiskově přepravě za rodinou do Popradu. Kiska tehdy řekl, že o využívání vládních letounů ho z důvodu jejich nízké vytíženosti požádal sám ministr vnitra, který zase tvrdil, že tím mínil pouze pracovní cesty. |
| Loni se objevila daňová kauze firmy KTAG, která souvisí s financováním Kiskovy kampaně. Daňový úřad neuznal firmě náklady vynaložené na propagaci Kisky a společnosti doměřil DPH a později také daň z příjmů. Zároveň podal na společnost trestní oznámení pro podezření z krácení daní. V říjnu potom prokuratura nařídila policii obnovit vyšetřování kauzy. |
| Naposledy se oba muži střetli po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Kiska vyzval k rekonstrukci vlády a Fico to označil za volání po převratu. Fico, který nakonec podal demisi, také kritizoval Kisku za jeho loňské setkání s finančníkem a filantropem Georgem Sorosem. Kiska po demisi Fica odmítl první variantu vlády, kterou mu nabídl Peter Pellegrini, a odsouhlasil mu až druhý návrh. To předtím žádná prezident neudělal. Slovenský prezident má sice v souladu s ústavou volné ruce při výběru premiéra, podle tradice se ale premiérem stává osoba, která se může opřít o většinu v parlamentu. |
| Kritikem Kisky je například bývalý český prezident Václav Klaus. „Myslím si, že prezidentem nemá být Marťan, myslím vůči politickému systému. Když vidíme, co se stalo na Slovensku, že byl zvolen prezident (Andrej) Kiska, no tak to by pro nás všechny mělo být zásadním varováním…,“ řekl Klaus před loňskými prezidentskými volbami. Po postupu Jiřího Drahoše a Miloše Zemana do rozhodujícího kola voleb slovenská média srovnávala situaci v Česku se slovenskými prezidentskými volbami v roce 2014. |
Čtěte dále:
