„Dohoda století,“ tak americký prezident Donald Trump nazývá svůj avizovaný plán pro vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu. Nervozní jsou z něj zatím hlavně Palestinci.
Detaily Trumpova mírového urovnání izraelsko-palestinského konfliktu, které by mohlo představovat významný přelom pro celý region, zatím nebyly oficiálně představeny. Kromě politické roviny a určitých územních „čachrů“ Trumpova dohoda má i ekonomický rozměr.
Dle nejnovějších zpráv zahrnuje například vytvoření globálního investičního fondu pro Palestince a arabské státy v oblasti v celkové výši 50 miliard dolarů (více než 1 bilion korun). Více než polovina této sumy by měla být vyčleněna pro investice v palestinských teritoriích. Zbytek by měl být rozdělen mezi Egypt, Libanon a Jordánsko.
Gaza na prvním místě
V politické rovině má dle Trumpova scénáře sehrát klíčovou roli Pásmo Gazy. Na území mezi Izraelem a Egyptem v současnosti pod izraelským embargem a bez možnosti vycestovat žijí asi 2 miliony Palestinců. Pásmo Gazy by se podle toho, co z Trumpova plánu uniklo do médií, mělo rozšířit dále na sever Sinajského poloostrova: území, které je aktuálně pod kontrolou Egypta.
Spekuluje se o tom, že by právě na tomto území mohli posléze žít Palestinci pod egyptskou správou. Plán počítá v oblasti s rozsáhlými investicemi: mimo jiné například stavbou letiště, přístavu, průmyslové zóny a elektráren, uvedla agentura Reuters.
Na Západním břehu Jordánu má pak „dohoda století“ počítat s rozsáhlou izraelskou anexí a propojováním židovských osad. Izraelem zabrané údolí Jordánu má posloužit coby místo pro zformování budoucí izraelsko-jordánské hranice. Nepatrná část území v oblasti má pak Palestincům zůstat coby jakási malá autonomní oblast. Kromě toho by Palestinci mohli získat i některé z okrajových oblasti Jeruzaléma.
Dejte jim občanství
Podle izraelského listu The Jerusalem Post Trumpova koncepce obsahuje i předpoklad, že se podaří sousední Jordánsko a Egypt přesvědčit, aby udělily občanství celkem dvěma milionům palestinských uprchlíků. Trump rovněž usiluje o zrušení takzvaného „práva návratu“ pro Palestince: dědičného statusu uprchlíka, který Palestinci dědí jako jediná národnostní skupina na světě i ve třetí generaci.
Nejvíc ošizeni se zatím cítí Palestinci. Jejich představitelé považují Trumpovu vizi za snahu smést nadobro ze stolu jejich dlouhodobou vizi o vytvoření samostatného státu. Negativně se k předpokládaným plánům amerického prezidenta zatím staví všechny palestinské organizace od umírněných až po nejvíce radikální.
Má vzniknout samostatný palestinský stát?
Jednat s Trumpovou administrativou již více než 18 měsíců odmítá nejvyšší představitel západními státy uznávané palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás, a to od chvíle, kdy Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a zároveň vydal pokyn tam přesunout i americké velvyslanectví.
Nervozitu palestinských předáků nemírní ani zcela konkrétní kroky, které Trumpova administrativa směrem k Izraeli v oblasti podniká a které jakoby zapadaly do celkového rámce koncepce „dohody století“. I ty hrají do karet spíše Izraeli.
Před několika měsíci například americký prezident jednostranně uznal svrchovanost židovského státu nad spornými Golanskými výšinami. Mezinárodní společenství věc poněkud překvapivě přešlo bez větších reakcí.
Trumpovy výšiny
Pomyslné odměny se šéf Bílého domu dočkal záhy. V květnu znovuzvolený izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že by právě v oblasti Golanských výšin mohla vyrůst nová židovská osada pojmenovaná na Trumpovu počest právě po současném americkém prezidentovi: Trumpovy výšiny.
V izraelském tisku navíc zhruba před měsícem probleskla spekulace o tom, že americký prezident již de facto židovskému státu přiklepl Západní břeh Jordánu, když uznal izraelskou autoritu nad tamními osadami, z hlediska mezinárodního práva ilegálními.
Tomu, že Trump v Bílém domě prospívá i izraelskému sebevědomí, nasvědčuje také fakt, že během prvního roku Trumpova úřadování, poskočil objem investic do budování silnic, škol a veřejných budov na Západním břehu o 39 procent.
Že Trump podpoře Palestinců nepřikládá velkou prioritu, naznačují i některé menší kroky jeho kabinetu. Trumpova administrativa od svého nástupu například zrušila podporu palestinským samosprávám, zavřela kancelář Organizace za osvobození Palestiny ve Washingtonu a seškrtala výši finanční podpory UNRWA, tedy organizace podporující palestinské uprchlíky.
Kdy se odtajnění Trumpovy dohody na vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci dočkáme i oficiálně? Odhalena měla být původně letos v červnu. Aktuální vývoj ale směřuje spíše k jejímu odložení. Jako pravděpodobný termín se jeví listopad, jak tvrdí katarská televize Al Jazeera na základě výroků Trumpova zvláštního vyslance na Středním východě Jasona Greenblata.
Server Jerusalem Post zase s odkazem na arabský deník Al Khaleej Online spekuluje, že by ke zveřejnění plánu mohlo dojít až napřesrok. S prosazováním agendy na Blízkém a Středním východě by navíc mohla začít kolidovat předvolební kampaň za znovuzvolení, kterou Trump tento měsíc odstartoval.
K tématu Donalda Trumpa a mezinárodní politiky dále čtěte:
