Vydírat Bakalu, poslat sponzorský dar spřátelené straně a sousedit s pozemkem, na kterém chce stavět prezident. Tři předpoklady, které stačí na udělení státního vyznamenání.
Vrávorající a těžkou virózou viditelně postižená novinářka Jana Lorencová, vymydlený bavič Jiří Krampol, několik spolupracovníků StB, jeden kandidát spolupráce s KGB. To je jen několik laureátů českých státních vyznamenání, která v neděli 28. října rozdával na Hradě prezident Miloš Zeman. Většinou svým kamarádům a sympatizantům.
Jak taková skupinka devalvuje hodnotu ocenění u těch, kteří si je skutečně zaslouží (mimo jiné váleční veteráni, vědci a úspěšní sportovci), teď ponechme stranou. Stejně tak skutečnost, že k udělení řádu vám nepomůže ani celosvětový úspěch, když nemáte na Hradě protekci. Ze skupiny, které pracovně říkejme sympatizanti, poněkud vyčníval asimiliardář (jak mu říkají někteří jeho obchodí partneři) Pavol Krúpa. A právě minulé i současné aktivity tohoto slovenského byznysmena jsme se rozhodli zmapovat.
Kdo podrží Milošovi
Důvodů, proč se jej Miloš Zeman rozhodl ocenit, je dle informací týdeníku Euro více. Tady jsou ty nejzásadnější: Krúpa se již několik let snaží vydělat na krachujících OKD, to vše zabalil do boje za ztrestání finančníka Zdeňka Bakaly, který jako majitel doloval z těžební firmy finance tak mocně, až ji přivedl k bankrotu. Minimálně nemravný postup Bakaly v OKD ale není předmětem zkoumání tohoto článku. Jak známo, prezident je již několik let na jméno Bakala dost alergický a každý, kdo se do něj pustí, si takřka automaticky zaslouží jeho přízeň. To je i případ Krúpy.
Kromě Bakaly prý navíc slovenský byznysmen v poslední době „vytočil“ několik svých bývalých obchodních partnerů, kteří nejsou shodou okolností na Hradě moc populární.
Pavol Krúpa přijímá státní vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana
Tím výčet jeho „zásluh“ zdaleka nekončí. Jak známo, Miloš Zeman zvažuje stavbu bungalovu a již letos v srpnu si byl prohlédnout vhodný pozemek v Mnichovicích nedaleko Prahy. Jistě jen shodou okolností Krúpa vlastní sousední pozemek a na něm postavený dům. „To je náhoda. Dokonce jsem byl překvapený. Zřejmě nás někde spojuje osud. Věřím, že ke mně pan prezident skočí na pivo,“ řekl Krúpa Českému rozhlasu Plus. Osud má několik podob, patrně i tu připomínající občerstvení předem připravené na příjezd prezidenta a jeho investičního týmu. A náhoda je také to, že pozemek vyhlédnutý prezidentem patří od ledna ukrajinskému podnikateli Oleksandru Bulyginovi. Ten vlastní v Česku firmu GO Invex Finance, která poskytuje vysoce úročené půjčky, především lidem v tíživé situaci. Před jejich úročením mimo jiné varoval i Člověk v tísni a v nedávném čísle týdeníku Euro jsme pro ně našli příhodné označení „hyeny“.
Přečtěte si komentář: Medaile, kterou si Zeman vyřídil účty
Ale zpět ke Krúpovi. Jak vyplývá z analýzy dat v obchodním rejstříku, bývalý Bulyginův společník Oleg Gryb vlastní obchodní podíl ve společnosti Golden Mill Investments. V této firmě působili jistí Jakub Maur a Přemysl Kubáň. Oba uvedení mají přímé obchodní vazby na osoby napojené napřímo na Krúpovy obchodní aktivity, jako jsou mimo jiné Petr Ježek, Radek Křivánek a Dan Jež.
Svoji roli mohou hrát i peníze. Před dvěma lety Krúpa přispěl 300 tisíci korunami na krajské volby Straně práv občanů, partaji, jejíž je prezident čestným předsedou. Ve straně působí i Zemanovi spolupracovníci Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.
Uhelná vydíračka
Mnohem větší ostruhy si ale Krúpa dle reakcí z Hradu vydobyl bojem za práva horníků a spravedlnost v OKD. V posledních několika měsících se Krúpa stylizoval do pozice pana spravedlivého, který upozorňuje na nesrovnalosti a vykrádání těžební společnosti OKD Zdeňkem Bakalou. Jeho snahy měly vyústit ve výplatu miliardového odškodného všem zúčastněným a potrestání viníka. Kvůli tomu mimo jiné žádal (marně) zablokování Bakalova majetku. „Přeci mu taková čuňárna (původně volil ostřejší termín - pozn. red.) nemůže jen tak projít,“ tvrdil v rozhovoru s redaktorem týdeníku Euro.
Jak se ale ukázalo, nebyl to žádný boj za spravedlnost a právo, ale spíš klasická vydíračka. Alespoň to vyplývá ze žaloby, kterou v této souvislosti podal na Krúpu Bakala. Ta popsala chronologicky vývoj zhruba následovně: Loni v dubnu kontaktoval Krúpa Bakalova právníka s tím, že vůči němu ukončí obtěžující kampaň, pokud dostane blíže neurčenou finanční částku. O několik měsíců později, v červnu 2017, se Krúpa opět schází s Bakalovým právním zástupcem. Tentokrát už je na schůzce mnohem ostřejší. Tvrdí, že si najal Pinkertonovu detektivní agenturu, která na finančníka našla blíže nespecifikované informace. Krúpa na schůzce současně upozornil, že kampaň rozšíří z Evropy do USA. Advokát konstatuje, že nemá od Bakaly mandát na uzavření nějaké nabídky, současně ale uvádí, že nepředpokládá, že by byla akceptována. V září roku 2017 Krúpa žádá o urychlenou odpověď a opět hrozí: pokud nedostanu peníze, přesunu své antibakalovské aktivity i do USA. O několik dní později Krúpa upřesňuje, že zastavení veškerých aktivit bude stát půl miliardy korun.
Čtěte komentář: Návrh dalších vyznamenání za boj proti ekonomickým z*rdům
V říjnu na osobní schůzce žádá Bakalův advokát o písemné předložení nabídky. Tu dostává 17. listopadu 2017, v dokumentu je krom požadované částky i náčrt budoucí kampaně, kterou chce Krúpa proti finančníkovi vést, včetně zopakované hrozby, že ji rozšíří z Česka do USA.
Koncem října Bakala nabídku odmítl, krátce nato Krúpa s placeným komparzem organizuje první demonstraci „spřátelených amerických horníků za práva jejich českých kolegů“. Dle informací týdeníku Euro jen najmutí potřebného komparzu stálo desítky tisíc dolarů. I tak byla účast o poznání nižší, než se původně plánovalo.
Ono se pořádání protibakalovských demonstrací Krúpovým lidem obecně moc nedaří. Památná byla třeba loňská říjnová akce v Ostravě. Část objednaného komparzu, hlavně ze Slovenska, nedorazila, transparentů bylo vyrobeno víc než demonstrujících, a tak pořadatelům nezbylo než sundat oranžové vesty a připojit se k „davu“, aby demonstraci aspoň trochu nafoukli. Čelo průvodu, které nebylo složeno z místních, se navíc výrazně odklonilo od plánované trasy a nikoli kvůli činnosti záškodníků financovaných Bakalou, ale z neznalosti města prostě zabloudilo. Nezdařila se ani demonstrace proti Bakalovi před švýcarskou ambasádou. Přítomní nejdříve pokřikovali protibabišovská hesla, až po opakovaném upozornění pořadatelů začali křičet ta správná, tedy proti Bakalovi.
Už je moc toxický
Týdeník Euro se sešel s několika obchodními partnery Krúpy. Někteří z nich jej dříve používali jako beranidlo do dveří, kam se sami nechtěli přímo vlamovat, nebo k vyřešení spletitých obchodních případů a sporů, se kterými si nepřáli spojovat své jméno. Dnes už pro ně Krúpa není moc atraktivní. Hlavně proto, že jeho jméno začíná být na českém trhu příliš toxické. A také proto, že ne vždy byla uzavřená dohoda naplněna tak, jak se strany dohodly. „Někdy se objevila výhodnější nabídka, která přebila původní dohodu, což bylo pro některé zúčastněné dost nemilé překvapení“ postěžoval si jeden z oslovených.
Další Krúpovi bývalí partneři nechtěli být tak konkrétní, ale poukazovali na případy z nedávné minulosti. Tady jsou některé z nich: Krúpa je kvůli privatizaci Agrobanky ve sporu s GE. Stěžoval si například u Evropské komise na poskytnutí nedovolené podpory GE v souvislosti s prodejem Agrobanky, komise ale jeho stížnost odmítla jako nesmyslnou. Krúpa také tvrdil, že je případ Agrobanky tak závažný, že o něm psal americký server Politico, opomněl dodat, že nešlo o článek, ale jím placenou inzerci.
Přečtěte si rozhovor s Rastislavem Veličem:
Vlastník Arca Capital Velič: Krúpův oportunismus byl s naším podnikáním neslučitelný
Ještě čerstvější je případ z letošního ledna, kdy Národní centrála proti organizovanému zločinu na žádost slovenských kolegů zajišťovala dokumenty pracovní agentury Wincott People. Tu Krúpova Arca koupila od konkurenční společnosti Xawax bardějovského podnikatele Ondreje Bartoše. O případu zatím nejsou žádné bližší informace, ví se jen, že slovenská policie vyšetřuje aktivity podnikatele Bartoše a Arca zaujímá v případu „čestné místo“.
Pro současné akcionáře investiční skupiny Arca Capital je prý Krúpa tak toxický, že kazí normální obchody, a proto se jej akcionáři rozhodli zbavit. „Strategie společnosti je s oportunistickým investorem, jako je Pavol Krúpa, neslučitelná“ tvrdil v rozhovoru pro týdeník Euro majoritní vlastník firmy Arca Capital Rastislav Velič. Dle zdrojů týdeníku Euro to ale s odchodem Krúpy nebude tak žhavé. „Ano, jméno firmy kazí, proto se s ním navenek rozloučí, Krúpa ale bude mít stále ve vedení firmy a na její další směřování rozhodující vliv. Jen nebude tak vidět a kazit obchody. Uvažuje se třeba o tom, že by do zklidnění situace mohl věnovat víc energie byznysu na Ukrajině“ řekl dobře informovaný zdroj. Podobně hovoří další dva zdroje obeznámené se situací. Jen pro dokreslení: Velič o svých plánech zbavit se Krúpy informoval již loni v červenci.
Janukovyč je fajn kluk
Krúpa má Ukrajinu rád a dle vlastních slov se tam již několik let snaží výrazněji prorazit. Moc se mu to ale nedaří. Třebaže v několika rozhovorech pro týdeník Euro vyhlašoval, jak velké plány na Ukrajině má - od developerských projektů až po nákup velkých tamních firem -, nikdy tam však nedosáhl žádného výraznějšího úspěchu. A nevypadá to pozitivně ani do budoucna. Krúpa si dobré vztahy na Ukrajině poškodil tím, že veřejně podpořil někdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče a chválil uvěznění expremiérky Julie Tymošenkové.
K výraznějším obchodním úspěchům na Ukrajině mu nepomohla ani některá další prohlášení, ve kterých naznačoval, že bez řádného „promazávání úřednického stroje“ na Ukrajině nemáte moc šancí uspět. „Když na Ukrajině přijedou hasiči s tím, že našli nějakou vadu a chtějí peníze, můžete je vyhodit a vzít si právníky, ale až něco budete skutečně potřebovat, tak vám to nedají,“ řekl například v červnu roku 2015.
Pitr a spol.
Celou podnikatelskou kariéru Krúpy lemují, mírně řečeno, podezřelé obchodní transakce. V Česku se o slovenském podnikateli začalo víc mluvit poté, co v roce 2007 koupil od kontroverzního Tomáše Pitra a jeho společníka Jiřího Syrovátky Marila Balírny. V době, kdy byl Pitr pravomocně odsouzen za daňové úniky na pět let do vězení. Cena transakce nebyla zveřejněna, v médiích se tehdy hovořilo o půlmiliardě až miliardě korun.
Krúpa byl také u zázračného zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse. Ten za podezřelých okolností koupil na jaře v roce 2007 akcie společnosti Moravia Energo. Respektive 21 procent akcií ve společnosti Moravia Energo od svého kamaráda a někdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory. Za cenné papíry zaplatil 21 milionů korun, jejich skutečná hodnota však dosahovala až 300 milionů korun.
Kde na akcie Gross vzal, se dodnes pořádně neví. Pro nás je podstatné, že akcie Gross v říjnu 2007 za 110 milionů korun prodal Krúpově Arce. Několik měsíců poté Krúpa tvrdil, že cenné papíry bude v Arce držet tři až pět let. O dva týdny později je za 150 milionů prodal firmě Enias. Tu ovládal většinový vlastník Moravie Energo Tomáš Chrenek. „Když chci něco udělat, tak to udělám. Pokud to odpovídá mojí morálce. Možná je vaše morálka v otázce společnosti Moravia Energo jiná než ta moje. Politické pozadí jsem neřešil. Viděl jsem prostě investici“ shrnul své uvažování Krúpa v rozhovoru pro deník Dnes počátkem roku 2012.
A ještě dodatek: Gross celou transakci prezentoval jako svoji prozíravost - uviděl příležitost, spočítal si skutečnou hodnotu, byl ochoten riskovat a díky tomu na obchodu vydělal. Na trhu se ale léta hovoří o jiném průběhu. Grosse bylo potřeba odměnit za předchozí politickou činnost nějakým vyšším finančním bonusem a Krúpa byl ochoten se na tomto procesu podílet. Inu: „Možná je vaše morálka v otázce Moravie Energo jiná než ta moje.“
| Hadry na střední |
|---|
| Krúpa se narodil v Bratislavě, podnikat začal již na střední škole, když prodával oblečení dovezené z Rakouska. Jak se přiznal studentům na pražské VŠE, první obchod proběhl tak, že v Rakousku po skončení zimní sezony nakoupil za pár set korun zimní bundy, které pak před další zimou prodával za dva a půl tisíce za jednu. V polovině 90. let se zaměřil na obchodování s cennými papíry. V roce 2003 založil společnost Arca Capital. |
Dále čtěte:
