Jedním z cílů vládnutí jednobarevné vlády Andreje Babiše bez důvěry a v demisi bylo pravděpodobně i obsazení těch pozic ve státní správě, a především v státních a polostátních podnicích věrnými stoupenci ANOfertu, které se nepodařilo dobýt při předchozím společném vládnutí se socialisty a lidovci. Část získaných korýtek má být zřejmě také zobchodována s komunisty, kteří Babiše ve Sněmovně pevně drží, a možná něco zbude i na socialisty, pokud budou hodní a nebudou bránit krokům k mocenskému zašlápnutí vyšetřovatelů kauzy Čapí hnízdo a zametení případu pod koberec.
Posledním zásekem je odvolání generálního ředitele státních Lesů ČR Daniela Szóráda ministrem zemědělství Milkem. Bylo to trochu překvapivé, protože podle zákulisních informací by resort zemědělství měl připadnout socialistům, a to samozřejmě včetně Lesů ČR. Ale Babiš si na nějaké dělení moci evidentně nehodlá hrát.
Byznys nepočká
Szórád přitom v minulém období šel Babišovým lesnickým firmám zřetelně na ruku. Nejprve poměrně hladce vyhrávaly tendry na těžbu a pěstební činnost a s nástupem kalamitní situace v lesích pak Szórád dobrovolně odstoupil od smluv, které by v době propadu cen dřeva dramaticky poškodily ekonomiku všech lesnických společností. Argument ministra Milka při Szórádově odvolání, že příroda nepočká, jímž odvolávaného generálního ředitele učinil odpovědným na kůrovcovou kalamitu, kterou způsobila několik let dlouhá a teplá období nepřející smrkovým porostům, je věcně značně nelogická. Nicméně byznysově má výměna šéfa svou logiku.
V kalamitní situaci se zadává těžba bez tendrů a z ruky a na ekonomiku státního podniku se příliš nehledí, a navíc se těžko hodnotí. A lesnické firmy, kde trhu vládnou společnosti ze svěřenského fondu AB, mohou nadělat velmi dobré kšefty i při hodně nízkých cenách dřeva. Taková příležitost v Česku nebývá promarněna. Natož aby ji promarnil premiér, který nepohrdne ani pár tisícovkami dotací na chov koz na Čapím hnízdě.
Přečtěte si komentář: Jak Babiš zařídil daňovou svobodu
Už v únoru odvolal ministr vnitra Lubomír Metnar z funkce generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Toho jmenoval Metnarův předchůdce a Babišův úhlavní nepřítel Milan Chovanec v roce 2014. Na odstřel byl tedy už jen z tohoto důvodu. Elkánovi podle Babiše chyběla vize, kam má pošta směřovat, a údajně mohl za „příšerné“ pracovní podmínky. Pošta je však státní podnik, jemuž „vizi“ v podobě otevírání doručovacího trhu a administrativní regulaci cen většiny služeb určuje stát, který zároveň není schopen dostatečně kompenzovat udržování rozsáhlé a nákladné sítě poboček, jejichž počet z politických důvodů odmítá redukovat. Pošta prostě není jednoduchý podnik, jakkoli je možné najít mnoho much na jejím fungování. Ale o chod podniku v tomto případě evidentně nešlo.
Na začátku května skončili na České poště i finanční ředitel Lukáš Svoboda a finanční ředitel Jan Foubík. Novým generálem se stal exšéf českého zastoupení významné IT společnosti SAP Roman Knap, kterému bude seznámení se s problematikou nepochybně nějaký čas trvat.
Tento státní podnik je podle zákulisních informací v zájmovém zorném poli šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. A nejen proto, že kvůli zmanipulovaným státním zakázkám právě běží soud s poštovními úředníky a také s manažerem firmy Agrotec patřící do holdingu Agrofert, kde ji měl na starost právě Faltýnek.
Krtek to má jisté
Faltýnek doposud, jako hlava prostějovské party v Praze, rozhodoval o personální politice v resortu dopravy spolu s náměstkem ministra Milanem Ferancem a advokátem Květoslavem Hlínou. V centru pozornosti je zejména společnost SŽDC, která převzala od Českých drah nádražní budovy. Ty mají projít rekonstrukcí, na niž budou čerpány evropské dotace v řádu desítek miliard korun. Minulý šéf společnosti Pavel Surý z nějakých poměrně nejasný příčin v únoru rezignoval a nahradil ho jeho náměstek Jiří Svoboda, a to bez výběrového řízení, které bylo původně slibováno. Svoboda je dlouholetý železničář a má respekt. Nakolik ale jeho jmenování vyhovuje Faltýnkovi s Ferancem, je poměrně nejasné, protože jejich fungování na dopravě značně rozezlilo velkého šéfa Babiše a ten jejich manévry v resortu už nechce vidět.
Nový vládce Prahy? Advokát Hlína. Osedlal si DPP a vydělává miliony
Některé podivné transakce, jako byla loňská akvizice společnosti Chaps Českými drahami nebo připravený nákup předražených akcií ČD - Telematiky od Faltýnkova olomouckého kamaráda, bankéře a miliardáře Hubáčka vyvolaly značnou mediální pozornost a zavánějí průšvihem. Protože však lze očekávat na dopravě výměnu ministra, může dojít k dalším personálním změnám v řízených firmách. Stoprocentně jistou pozici má tak asi jen šéf Českých drah Pavel Krtek, který je mnohaletým spolupracovníkem Andreje Babiše, který mu na své poměry nadstandardně důvěřuje.
Poziční válka o ČEZ
Z viditelných státních firem tak zatím sedí ve svém křesle z doby předbabišovské k nespokojenosti premiéra v demisi už jen Daniel Beneš v ČEZ. Osud posledního partyzána ve státních službách je momentálně trochu nejasný. Babiš ho velmi touží odvolat, ale zatím k tomu nezískal dostatečnou politickou sílu. Beneše za minulé vlády pevně držel premiér Sobotka a nyní za ním stojí prezident Zeman, kterého Babiš pro své vládnutí nutně potřebuje. A tak je donucen se s Benešem nějak dohodnout. Chléb se bude lámat na červnové valné hromadě, kde pravděpodobně dojde k výměně významné části dozorčí rady, kterou nepochybně ovládnou Babišovi lidé. Ti byli dosud jen čtyři z dvanácti. Tři, včetně předsedy rady Pačese, mají sociální demokraté, jednoho lidovci a čtyři jsou zástupci zaměstnanců.
Jak to bude vypadat po nadcházející valné hromadě, zatím není jasné. ČSSD určitě bude svou účast ve vládě podmiňovat i silnou rolí v ČEZ. O svá místa se nicméně dosti hlasitě hlásí komunisté. A nemusí jít jen o dozorčí radu. Podle zákulisních informací může dojít i k významné rekonstrukci představenstva, v němž zatím drží své pozice jen Beneš a pravděpodobně také obchodní ředitel Pavel Cyrani. Nicméně poziční válka o ČEZ stále není dobojována ajejí výsledek zcela zásadně závisí na tom, jak nakonec dopadnou současná jednání o vládě a jak silnou pozici si následně na politické scéně udrží prezident Zeman. Benešovu pozici posiluje i to, že nemá k dispozici srovnatelně kvalitního kandidáta a ČEZ je na burze, která by mohla nepředvídatelnou a nedostatečně důvěryhodnou personální změnu ohodnotit propadem hodnoty státního majetku v řádu desítek miliard korun.
Případným cílem další personální změny může být i šéf Budvaru Petr Dvořák, který je ve funkci teprve rok, ale vybral si ho lidovec Jurečka, což je pro současnou partu u moci jasná diskvalifikace. Nicméně malý Budvar není firmou, kde by se točily velké peníze, a tak zatím zůstává stranou zájmu.
Bureš jako hromosvod
Zbylé velké státní firmy, jako je Čepro, Mero či Český Aeroholding, dostal Babiš pod kontrolu už krátce po svém nástupu do funkce ministra financí v roce 2014 a nějaké větší změny zde asi nelze očekávat. Leccos se ale může dít ve zdravotnictví. Nový mladý ministr Vojtěch bleskově vymetl ředitele dvou fakultních nemocnic. Z Bulovky odešla Andrea Vrbovská a z ostravské fakultní nemocnice exministr Svatopluk Němeček, který ležel Babišovi v žaludku podobně jako Chovanec. Šéfové nemocnic jsou většinou spojeni s ČSSD, a tak nyní zřejmě fandí dohodě své strany s Babišem na společné vládě. Zachránit je to však nemusí.
Přečtěte si rozhovor s šéfem ČEZ:
Beneš: Rozdělení ČEZ na čistou a špinavou část je dobrý nápad
Bizarním příběhem je pak odvolání Karla Bureše z funkce generálního ředitele České exportní banky. Toho chtěl zhruba před dvěma lety vyměnit šéf tehdejší dozorčí rady Pavel Kysilka z nějakých celkem kvalifikovaných důvodů. Babiš, který sám Kysilku do ČEB posadil, však Bureše podržel a Kysilka odešel. Letos však bylo všechno jinak. Možná i proto, že začíná být jasné, jak velký průšvih bude s tureckou elektrárnou Adularya, kterou ČEB financovala ostravskému magnátovi Světlíkoví a kterou Babiš prohlašoval za vyřešenou svým vlastním úsilím a schopnostmi. Krach jeho postupu je zjevný a Bureš se nyní bude hodit jako hromosvod.
Babišova vláda nezaváhala ani ve státní správě. Odešel šéf CzechInvestu i šéfka Státního zdravotního ústavu. Naposledy vyhodila ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová šéfa Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře, který se patrně poněkud neopatrně vyjádřil o výzkumu bojových látek v souvislosti s kauzou novičok.
Babišovy seznamy
Ještě před loňskými Vánocemi vláda stihla projednat změnu systemizace na ministerstvech, což stálo místo 73 lidí pod služebním zákonem, včetně často klíčových náměstků. Na ministerstvu financí skončil například Ondřej Závodský, zcela evidentně kvůli nedobrým osobním vztahům s novou ministryní Schillerovou. Na průmyslu pak Jiří Havlíček, který po odchodu Jana Mládka z minulé vlády vykonával funkci ministra, a skončila i Lenka Kovačovská, respektovaná odbornice na energetiku. Podle zákulisních informací o svých náměstcích nerozhodovali jejich ministři, ale seznam přišel přímo od předsedy vlády. Šlo evidentně o čistění úřadů od lidí, kteří měli blízko k jiným politickým stranám, zejména k ČSSD. Pokud na resorty nastoupí s novou vládou noví koaliční ministři, budou mít klíčové pozice obsazeny lidmi nominovanými z ANO a loajálními k Babišovi.
Zvláštní kapitolou jsou pak personální změny v bezpečnostních složkách. Nejde jen o mediálně sledovanou likvidaci šéfa GIBS Michala Murína. Odvolán byl minulý týden i šéf zpravodajské služby ÚZSI Jiří Šašek a moc jasná není ani pozice šéfa BIS Koudelky, kterého vybral minulý premiér Sobotka.
Pro Babišovo podnikání je pak velmi důležitá i pozice šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože firmy Agrofertu mají na svých trzích silně dominantní pozice a jejich podnikání je na ÚOHS dost závislé. Současný šéf Petr Rafaj je opět člověkem spojovaným se Sobotkou a jeho vlivným právníkem Radkem Pokorným. Vyměnit Rafaje je ale krajně obtížné, protože do pozice předsedy ÚOHS jmenuje kandidáta vlády prezident republiky a současný mandát končí v roce 2021.
Dále čtěte: