Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se kloní k nepřijímání zákona, který by garantoval výdaje na českou obranu ve výši dvou procent HDP. Dosažení cíle podle něj přední ústavní činitelé dostatečně garantovali. Chce si ale počkat na výsledek politické diskuse. Metnar to dnes řekl na pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO. Novelu zákona chce předložit opoziční ODS.
Návrh novely zákona o zajišťování obrany státu z dílny ODS počítá s tím, že by rozpočet ministerstva obrany byl v příštích letech postupně navyšován tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhl úrovně dvou procent HDP. Součástí návrhu bude podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) i zavedení čtyřletých cyklů kontroly prostředků na obranu ve výhledu deseti let.
Černochová o novele s Metnarem jednala. Ministr řekl, že jeho vyjádření bylo zdrženlivé. „Protože u nás na vládě ani v klubu ANO neproběhla žádná debata. Já na jednu stranu rozumím tomu návrhu, je pochopitelný, na druhou stranu tomuto musí předcházet širší politická diskuse,“ zdůraznil. Zároveň poznamenal, že je otázka, zda musí být financování zajištěno zákonem. Poukázal na to, že hlavní ústavní činitelé dosažení dvou procent HDP do roku 2024 garantují. „Je otázka, jestli to povyšovat na zákon,“ řekl.
Souhlasíte s tím, aby výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP byly zakotveny v zákonu?
Dnes dodal, že jeho osobní názor je situaci nekomplikovat a zachovat současný stav, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Miloš Zeman dvouprocentní výdaje na obranu do roku 2024 garantují.
Metnar „pevně věří“, že se slibovaného cíle dosáhnout podaří. Nedovede si představit, že by se tak nestalo. „Zatím nemám žádné indicie, že by mělo dojít k nějakým změnám,“ podotkl. Čeští politici se k postupnému zvyšování výdajů zavázali v NATO. Metnar poukázal například na Slovensko, které by podle posledních informací mělo dvouprocentního cíle dosáhnout dříve než plánovalo, a to již v roce 2022. „Pokud bude dodržena stabilita plánovaného rozpočtu, tak toho dosáhneme,“ řekl.
Pro zákon se vyslovil prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Řekl, že pro průmysl je klíčové, aby znal dlouhodobé výhledy. Poté mu může přizpůsobit například investice do vývoje a inovací.
Česká republika v současné době vydává na obranu lehce přes procento HDP. V posledních letech rozpočet ministerstva obrany každoročně roste. Letos má k dispozici ze státního rozpočtu 66,7 miliard korun, ještě v roce 2014 úřad hospodařil jen s 39 miliardami. Podle rozpočtového plánu by v roce 2020 mělo ministerstvo dostat 76,3 miliardy a o rok později 85,3 miliardy, což by mělo představovat 1,4 procenta HDP. Dvě procenta HDP by v roce 2024 znamenala asi 130 miliard korun.
Nová „bévépéčka“ za 53 miliard: Metnar si pozval všechny zájemce najednou
Experti se shodují, že by Česká republika měla svému závazku dostát a dvě procenta na obranu dát. Jen tak podle nich bude zajištěna bojeschopná armáda. Například redaktor odborného časopisu ATM Dušan Rovenský ČTK řekl, že šetření v minulosti umožnilo finance investovat do jiných než obranných projektů, armádě tak ale vznikl velký vnitřní dluh. „V mnoha ohledech jsme začali být závislí na pomoci druhých zemí, aniž bychom se odpovědně snažili plnit své závazky,“ podotkl. Potřebu zvýšených výdajů vidí jako nutnost i analytik CEVRO Institutu Tomáš Pojar. Hranice dvou procent by podle něj neměla být „svatou krávou“, ale hranicí pro zajištění bojeschopné armády.
Někdejší předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel je ale skeptický, zda se Česku podaří slibu dostát. „Já myslím, že každý, kdo se podívá na současný vývoj, tak by mohl s úspěchem pochybovat, že to je proveditelné,“ řekl. Slib představený v alianci není podle něj jasně provázán s národními plány.
Dosažení dvou procent v roce 2024 nevěří ani bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Také si myslím, že to je nedosažitelné. Ale považoval bych za dobré, kdybychom se dostali alespoň na 1,7 nebo na 1,8 procenta,“ poznamenal.
Dvě procenta HDP na obranu naposledy Česká republika vydávala v roce 2005. Od té doby výdaje klesaly, v roce 2014 byly dokonce nižší než procento.
Komentář: Rekordní rozpočet. Co s ním?
Dále čtěte:
