Ministerstvo financí připravilo na příští rok rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Výdaje by měly být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Informoval o tom premiér Andrej Babiš. Schodek 40 miliard korun je schválen i v letošním rozpočtu. KSČM zatím s podporou rozpočtu váhá, ČSSD je připravena jej podpořit.
Parametry rozpočtu na příští rok dnes na narychlo svolané tiskové konferenci představili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Po víkendových volbách do europarlamentu by se příští týden v pondělí měla sejít mimořádná tripartita, kde vláda s odbory a podnikateli probere zvýšení platů ve veřejných službách a správě na příští rok. První verzi rozpočtu bude podle premiéra schvalovat vláda na mimořádné schůzi 31. května.
Premiér na tiskové konferenci oznámil, že se zástupci bank se ráno dohodl na vzniku pracovní skupiny, která projedná vznik Národního rozvojového fondu a případné příspěvky. Podle Babiše by čtyři největší banky mohly do fondu příští rok odvést asi šest miliard korun. Peníze by banky poskytly až po odvedení daně a plateb do Fondu pojištění vkladů a do Fondu pro řešení krizí. Největšími bankami na českém trhu jsou ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. ČSSD navrhuje zavedení sektorové daně, což Babiš odmítá. Plán na vytvoření fondu vítá Česká bankovní asociace, je to podle ní lepší než zavedení daně, protože umožní využít peníze pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj.
Měla vláda sestavit rozpočet s nižším deficitem?
Výdaje státního rozpočtu by podle návrhu ministerstva financí měly být příští rok 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu. Rozpočet počítá s růstem investic na 135 miliard korun z letošních 122,3 miliardy korun. Rovněž by opět měly o 900 korun stoupnout důchody, uvedl Babiš. Ministryně Schillerová trvá u úřadů na desetiprocentní úspoře v provozních výdajích. Zároveň chce do budoucna v rozpočtových pravidlech upravit vázání peněz na neobsazená pracovní místa a motivovat úřady k úsporám například tak, že jim polovinu z úspor vrátí. Ve veřejném sektoru pracovalo loni 640.700 lidí - úředníků, učitelů, hasičů, zdravotníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35.437 korun. Ministryně podotkla, že učitelé dostanou přidáno tak, aby v roce 2021 měli průměrný plat 45 tisíc korun.
Příjmovou stránku rozpočtu podle Schillerové posílí řada opatření. Změna tvorby rezerv pojišťoven by měla přinést 4,8 miliardy korun, digitální daň pět miliard korun a další peníze přinese zavedení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET). EET dosud přinesla 20 miliard korun, uvedla Schillerová.
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
Na navýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun bude příští rok potřeba 8,6 miliardy korun a celkové výdaje by měly činit 32,9 miliardy korun. Většina peněz pochází z jiných kapitol rozpočtu, ministerstvo práce našlo podle Babiše ve své pokladně 250 milionů. Očekával, že resort „pomůže víc“. Vyšší rodičovská by se od ledna měla týkat rodičů novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident.
Koaliční strany vedou od loňska spor o zvýšení rodičovské, které slíbily v programovém prohlášení. Návrh se několikrát měnil, a to i kvůli tlaku na snižování výdajů kvůli zpomalování ekonomiky. Premiér dnes řekl, že je škoda, že se vládní strany nedohodly hned, ČSSD stanovisko měnila a její ministryně práce Jana Maláčová nakonec přichází s říjnovým návrhem ministryně Schillerové. Předseda ČSSD Jan Hamáček na to zareagoval tak, že naopak ministerstvo financí nemělo představu o rozpočtu a sociální demokraté už si zvykli na to, že si výsledek přisvojí premiér.
Přečtěte si komentář:
Okamžik rozpočtové pravdy
Babiš dnes také kritizoval fungování pracovních úřadů, měly by podle něj začít víc kontrolovat zneužívání dávek a práci načerno. Podle něj zatím nemá „příliš konkrétní výsledky“ ani 15 vládních opatření proti chudobě, která loni v září sestavilo ministerstvo práce a měly je připravit jednotlivé resorty.
ČSSD je připravena rozpočet podpořit, trvat bude na svých prioritách. Předseda Jan Hamáček varoval, že „nelze sníst koláč a chtít, aby byl stále na talíři“. Vadí mu kritika velkého rozpočtu ministerstva práce, když zároveň trvá zájem na růstu důchodů, nebo také propuštění desetiny úředníků. Na vnitru by to znamenalo 270 lidí. Hamáček by šel spíše cestou redukce počtu vedoucích míst a slučování jednotlivých oddělení. Sociální demokracie nadále pochybuje nad úmyslem premiéra zřídit fond, do kterého by přispívaly banky.
Komunisté s podporou rozpočtu váhají. Již dříve požadovali, aby schodek nepřekročil 30 miliard korun. Podle předsedy Vojtěcha Filipa bude rozpočet předmětem jednání o pokračování tolerance kabinetu ANO a ČSSD. Schillerová chce o podpoře rozpočtu jednat se všemi subjekty, na prvním místě s KSČM. Odmítá cokoliv předjímat, předem dojednané nic nemá.
Přečtěte si také:
