Český prezident Miloš Zeman ve svém vystoupení před Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) jednoznačně odmítl funkčnost protiruských sankcí. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se PSRE nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Jako alternativu sankcí Zeman nabídl snahu o dialog mezi občany.
„Zakladatel mého státu Tomáš Masaryk řekl, že demokracie je diskuse, diskutujme tedy,“ uvedl Zeman ve Štrasburku. Sankce označil za strategii, při níž prohrávají obě strany. Zdůraznil zároveň, že nehovoří o jejich oprávněnosti, ale o jejich funkčnosti.
Se svým názorem oslovil Zeman PSRE den před tím, než bude na stejném místě vystupovat ukrajinský prezident Petro Porošenko. Západ, především USA a EU, uvalil na Rusko sankce kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a také postupu Moskvy v celé krizi na východě Ukrajiny.
„Co doporučují místo sankcí? Komunikaci mezi lidmi na mnoha úrovních,“ prohlásil Zeman s připomínkou obav komunistických režimů před rokem 1989 z „ideologické diverze“. „Báli se, že obyčejní lidé z obou stran budou diskutovat a vyměňovat si názory,“ vysvětlil. Proto je třeba podle něj ideologická diverze nového typu, studentské výměny, turistické cesty, semináře, konferenci, kontakty podnikatelů i politiků. „Když mluvím s lidmi v Rusku, nejsou negramotní a nevzdělaní. Jsou schopni naslouchat, mají své vlastní argumenty a my musíme umět naslouchat jim,“ řekl Zeman.
Na Krymu se pod Ruskem zhoršil stav lidských práv, tvrdí OSN. Čtěte více
Jen podobné kontakty prý mohou dokázat změnit politiku zemí, které jsou chápány jako nedemokratické či polodemokratické. Sankce naopak přispívají k mentalitě „obležené pevnosti“ a jen vůdcům podobných států zvyšují popularitu.
Rusko je členem Rady Evropy od roku 1996. PSRE na dění na Ukrajině reagovalo tím, že ruské zástupce zbavilo hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů rady. Moskva následně oznámila, že letos pozastavuje platbu většiny svého finančního příspěvku organizaci, jde o asi 22 milionů eur (asi 594 milionů korun).
O dalším postupu se právě v těchto dnech v PSRE jedná a rozhoduje. „Pokud tu nemáte žádné ruské zástupce, proč platit peníze organizaci, na jejíž práci se nepodílíte, velmi prostá otázka,“ komentoval situaci český prezident. Jeho nesouhlas se sankcemi se prý ale vztahuje i na nesouhlas s touto ruskou „finanční sankcí“ vůči PSRE.
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Připomněl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. „Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?“ zeptal se Zeman.
Přečtěte si komentář Petra Holce:
Zeman se zase rozpovídal. Chce pokračovat ve svém ústavním puči
Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by naopak podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.
Podle českého prezidenta by se Parlamentní shromáždění Rady Evropy mělo snažit přispět k přátelství mezi národy Evropy, která sahá od Atlantiku po Ural. Zeman připomněl, že na stejném místě hovořil v roce 1999 jako „mladý a zdravý“ český premiér. Po dnešním asi desetiminutovém projevu v angličtině prezident diskutoval s členy PSRE.
Před svým vystoupením se Zeman krátce setkal s jeho úřadujícím předsedou Rogerem Galem a také s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjornem Jaglandem. Už s ním ještě za přítomnosti novinářů začal probírat situaci, kdy Rusko pozastavilo letošní platbu většiny svého příspěvku. Moskva žádá „adekvátní řešení“ při obnovení pravomocí svých zástupců v radě.
| Zeman o Izraeli a teroristech |
|---|
| Cestou k míru na Blízkém Východě je odzbrojení teroristických organizací a tento mír musí být založen především na bezpečnosti Izraele, prohlásil dnes český prezident Miloš Zeman ve Štrasburku. Při vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) česká hlava státu v této souvislosti zmínila radikální palestinská hnutí Hamas a Hizballáh. „Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém Východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele,“ prohlásil Zeman. Prohra v každé z válek od roku 1948 by podle něj znamenala konec židovského státu. V „některých zemích či hnutích“, jakou jsou právě Hamas, Hizballáh a další, podle Zemana dál přežívá tendence a snaha o likvidaci Izraele. Kvůli „islámskému terorismu“ podle Zemana roste úroveň zločinnosti v mezinárodním měřítku. „V naprosté většině případů to prostě má islámský základ,“ poznamenal český prezident. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády. „A také mít tu odvahu a investovat do, inu, našich vlastních zbraní,“ poznamenal Zeman. V této souvislosti poznamenal, že jej kromě bodyguardů hlídá jeho žena, která absolvovala všechny potřebné testy a pořídila si zbraň. Rozdíly mezi Spojenými státy, kde má občan ústavní právo vlastnit zbraň, a tradičně zdrženlivější Evropou nejsou podle něj po teroristických útocích v Barceloně a dalších nejspíš tak veliké. Zeman ve Štrasburku o držení zbraní hovořil jen pár dní poté, co debatu ve Spojených státech rozvířil útok na hudební festival v Las Vegas. Američan Stephen Paddock z několika automatických zbraní pozabíjel okolo šesti desítek lidí. Český prezident ve vystoupení také uvedl, že v Česku se konají demonstrace na podporu migrantů i proti nim. „Ty proti jsou možná větší, což je paradoxní, protože na českém území a v Praze nejsou vůbec žádní migranti,“ řekl. Z českého úhlu pohledu tak je podle něj migrant něco jako „yetti nebo paní Columbová“. Důvodem pro postoj české veřejnosti je tak podle něj hlavně přítomnost velkého množství migrantů v Rakousku a Německu. Zeman připomněl, že čeští politici odmítají unijní politiku přerozdělování podle kvót a doporučují tak spolu s ním především velkou pomoc v zemích původu migrantů. |
Zdroj: čtk
| PSRE |
|---|
| Parlamentní shromáždění není institucí Evropské unie, byť všechny státy EU jsou členy RE. Jde o poradní orgán Rady Evropy, mezinárodní organizace, která sdružuje 47 evropských zemí, včetně Turecka a Ruska. PSRE má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států v poměru k počtu obyvatel. K Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy jako československý prezident promluvil v květnu 1990 Václav Havel. Před členy této instituce vystoupili v minulosti i další čeští politici, například v lednu 1995 premiér Václav Klaus. V současnosti je Česko na půl roku předsednickou zemí RE. |
Přečtěte si také:
