Rozdíly však nejsou řádové -jestliže medián prognózy hlavních ekonomů bank sdružených v České bankovní asociaci (ČBA), uvažuje pro letošek s růstem HDP o 3,2 procenta, pak nejoptimističtější Česká národní banka (ČNB) počítá s 3,9 procenta. Příští rok růst zase o něco ztlumí, ale 2,9 procenta je pořád nadprůměrný výkon. Hlaďoučké přistání…
Má to jeden háček: každý sice zmiňuje nárůst rizika vnějšího šoku, ať již půjde o tvrdý brexit, nebo cla na osobní automobily dovážené do USA, ale krupobití tvrdě postihující mezinárodní obchod prozatím vesměs nenašlo cestu do předpovědí pro českou ekonomiku.
Ani profesionální makroekonomové, spravující své modely, nedovedou přesně kvantifikovat ani rozsah, ba ani přesný směr, jak se vnější šok může nakonec promítnout do reality a v jakém čase. Překvapivého na tom není nic, protože předvídat rozhodnutí tisíců firemních manažerů, jak jimi řízené firmy svoje vztahy v nových poměrech znovu nastaví, je mimořádně obtížné a už vůbec nevíte, jak se zachovají spotřebitelé, voliči a politici. Dokonce i samotné otevřené, dobře popsané makroekonomické modely se navíc stávají svými projekcemi součástí politického boje, přinejmenším jsou tak často interpretovány.
Tvrdý brexit
Rozsah vazeb mezi Velkou Británií a Evropskou unií je kupříkladu možné statisticky popsat velmi precizně a Mezinárodní měnový fond (MMF) zkusil znovu udělat odhad toho, jak se „tvrdý brexit“, tedy uspořádání bez dohody o volném obchodu s Unií a přechod na standardní celní sazby Světové obchodní organizace, promítne do ekonomického výstupu jednotlivých členských zemí. Dokonce i ti, kteří vidí budoucnost Británie jako vysvobození z „evropského jařma“, většinou uznávají, že než se uzavřou všechny ty krásné dohody o volném obchodu se „zbytkem světa“ (hlavně s Trampovou Amerikou), budou adaptační náklady tvrdého odchodu nemalé.
Z českého hlediska bude scénář „tvrdého brexitu“ bolestivý, jde o velký trh s vývozem za prvních pět měsíců za 90 miliard korun a 5,1procentním podílem na celkovém exportu. Navíc k němu může dojít již příští rok.
Čtěte také: Trump chystá další cla. Vyděsila ho závislost USA na uranu z postsovětských zemí
Podle projekce MMF by do roku 2030 měl být v jeho důsledku kumulovaný český ekonomický výkon ponížen asi o jeden procentní bod, stejně jako v případě Belgie, ale podstatně více než v případě jiných středoevropských zemí včetně Německa. Je přitom evidentní, že hlavní roli by sehrála redukovaná poptávka po škodovkách, tucsonech, i-třicítkách a dalších v Česku produkovaných autech, které by proti místním vozům čelily celní bariéře (a naopak).
Obchodní konflikt EU-USA
Ani ve Spojených státech nemá až 25procentní prohibitivní celní sazba - s výjimkou samotného Donalda Trumpa a jeho hlavního obchodního poradce Petera Navarra - žádné přímé zastánce. Na slyšení na ministerstvu obchodu Spojených států (Department of Commerce) před dvěma týdny se proti clům vyslovilo čtyřiačtyřicet z pětačtyřiceti pozvaných trumpových poradců.
Protekcionismus: nic nového pod sluncem
Proti je Ford, GM i Fiat Chrysler, nemluvě již o zahraničních výrobcích z amerických závodů. Podle oborového Center for Automotive Research z michiganského Ann Arboru by obchodní automobilová válka kvůli zvýšení cen poškodila americké spotřebitele, snížila by poptávku v rozmezí půl milionu až dva miliony vozů a stála by také pracovní příležitosti. Rozptyl je přitom obrovský -od nějakých 82 tisíc až po skoro tři čtvrtě milionu pracovních míst.
Je třeba doufat v nejlepší
Z hlediska přímého vývozu z Česka je Británie dvaapůlkrát významnější než Spojené státy, ovšem se započtením „rotterdamského efektu“ v podobě velkého nepřímého vývozu zejména přes Německo jde o srovnatelně velké klienty.
Dohromady představuje jejich podíl na vývozu české přidané hodnoty hodně přes deset procent českého HDP. Nikdo neví, o kolik by se v prvotním šoku vývoz české přidané hodnoty snížil, ale i kdyby to byla desetina, i tak by to ekonomika pocítila negativně. A to ještě nezahrnujeme sekundární efekty, například v podobě poklesu poptávky u dalších obchodních partnerů, rovněž těsně integrovaných - od Nizozemska až po Slovensko či Rakousko. A považte psychologické faktory, jež máme z minulé recese také vyzkoušené. Přinejmenším dobře našlápnuté investice do strojů a zařízení by zažily významný otřes a ponechám na úvaze čtenáře, zda by za těchto okolností koruna oslabovala.
Co říká Miroslav Zámečník na návrh rozpočtu nové Babišovy vlády? Čtěte:
Kde najít fiskální rozdíl mezi Slávkem a Alenkou (s Andrejem v zádech)
A jak by se asi tak vyvíjel státní rozpočet? Jeho výdajová stránka opravdu není nastavena na situaci, kdy budeme nuceni kormidlovat proti větru. Obchodní spory mají „dlouhý ocas“ a rozumně spravované veřejné finance by se měly takové perspektivě přizpůsobit. Jenže na to nejsou vůbec připraveny.
Ani k jednomu z těchto otřesů nemusí dojít a doufejme, že ani nedojde. Z praktického hlediska je pro Česko zdaleka nejlepší alternativou odvrácení konfliktu a výrazné odstranění bariér ve vzájemném obchodu EU a Spojených států.
A rovněž udržení nulových překážek v obchodu s Británií. Snad to vyjde.
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
Hluboká Trumpova averze na německý Autoland
Zde jsou lvi… a mrtví tygři taky
Německý autoland a hrozba protekcionismu
Regulace hypoték - před půstem hostina?
Zápisky z cesty na Severovýchod, díl II.
Italští magoři poznávají finanční svět
Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?
Dohánění
Smíšené zpravodajské zboží
Mýtus o bohaté zemi chudých lidí
