Majitel restaurace U malého mouřenína v berlínské čtvrti Kreuzberg čelil kritice kvůli tomu, že název podniku podporuje rasistické vášně. Název je prý urážlivý a náckovský, proto se lokál nově jmenuje U malého Moritze, protože leží na stejnojmenném náměstí.
Štamgastům se změna názvu berlínské restaurace nelíbí. „K čemu to má vést,“ stěžuje si jeden z nich a druhý dodává: „Taková politická korektnost je hloupá.“ Ostatním zákazníkům o název tolik nejde, hlavně že tu mají na německé poměry laciné pivo za 2,30 eura a může se tu kouřit.
Berlínský deník Der Tagesspiegel popisuje atmosféru lokálu s výherními automaty jako romantiku hospody na růžku.
Původně se jmenovala U malého mouřenína (Zum kleinen Mohr), nyní jí majitel Renato Bono dal nový název U malého Moritze (Zum kleinen Moritz), protože se nachází na náměstí Moritzplatz. Vlastní ji už od roku 2002. Když ji přebíral, ani nevěděl přesně, co slovo mouřenín přesně znamená. Prý něco s otroky.
Slovo mouřenín se začalo ve středověku používat pro černé Afričany, kteří sloužili u některých panovnických a šlechtických rodů. Tak ke svému jménu přišla i berlínská ulice Mohrenstraße v 18. století. Aktivisté ji chtějí přejmenovat, dotýká se prý důstojnosti přistěhovalců z Afriky. Měla by se jmenovat po Antonu Wilhelmovi Amo, filosofovi z 18. století, který měl africké kořeny.
Možný zákaz kebabu naštval v Německu tureckou menšinu:
Bitva o kebab: hrozba zákazu rozlítila Turky v Německu
„Amo je součástí historie černochů v Německu. Je příkladem toho, že nejsme malá skupina,“ řekl v létě při dni proti otroctví Tahir Della, člen iniciativy Schwarze Menschen in Deutschland.
Majitel restaurace Renato Bono berlínskému deníku vysvětlil, že již nějaký čas do hospody chodili lidé a domnívali se, že její majitel je rasista. Naposledy na prvního máje, když byl podnik plný lidí, někdo přišel a začal vykřikovat, že se jedná o náckovskou hospodu.
„Nejsme nacistická hospoda,“ ohradil se tehdy a začal přemýšlet o změně názvu. Sám má původ mimo Německo, jeho otec se narodil v Itálii, proto ani on, ani většina hostů, nemá nic proti cizincům. Podobná obvinění už nechtěl poslouchat, a proto název změnil podle názvu náměstí, na kterém restaurace leží.
Rozjitřené národnostní nálady v Berlíně dokládá i případ hřiště s názvem Ali Baba, které má být údajně příkladem islamizace hlavního města Německa. Hřiště nese název podle pohádky Ali Baba a 40 loupežníků. Na hřišti jsou dřevěné palmy a prolézačka s kupolí a půlměsícem, jež má připomínat mešitu.
Kritikern ist ein neuer Spielplatz in #Berlin-#Neukölln ein Dorn im Auge: Das Gerüst ziert ein Halbmond. https://t.co/7icbDgxHCv
— Der Tagesspiegel (@tagesspiegel) 3. listopadu 2017
Podle politika Alternativy pro Německo (AfD) Carstena Ubbelohdeho se jedná o jasný případ postupující islamizace Německa. Starostka čtvrti Neukölln Franziska Giffeyová, ve které se hřiště dokončuje, tvrdí, že debata o islamizaci je v tomto případě absurdní, další hřiště jsou inspirována například pohádkou Sněhurka a sedm trpaslíků.
Dále čtěte:
Ekonacisté a tábory á la Hitlerjugend. Němečtí extremisté navazují na „tradice“
Já už jdu. Strach z migrace povolal do politiky i Františka Ringo Čecha
