Radnice v Amsterdamu chce, aby byla třetina nově postavených bytů použita na sociální bydlení s regulovaným nájmem 711 eur měsíčně (18 340 korun). Developeři ale varují, že regulace naopak zvýší ceny volně dostupných nemovitostí. Navíc odradí investory od výstavby. O konceptu sociálního bydlení se hovoří před komunálními volbami i v Česku, zejména v Praze a Brně politici slibují podobná řešení.
V Amsterdamu rostly meziročně ceny bytů ve druhém čtvrtletí o 19 procent a vlastní bydlení nebo placení nájmu si může dovolit stále méně lidí s nižšími příjmy. Tomu chce radnice nizozemského města zabránit.
Laurens Ivens ze socialistické strany, který je na radnici odpovědný za bydlení, prosazuje, aby třetina nově postavených bytů připadla na takzvané sociální byty. V nich by bylo regulováno nájemné na maximální částku 711 eur (18 340 korun).
„Nechceme se stát New Yorkem, kde žije mnoho bohatých a chudých lidí a jen pár mezi tím,“ vysvětlil levicový politik agentuře Bloomberg, proč by mělo město podobné velikosti jako Praha regulovat výstavbu nových bytů.
Developeři ale namítají, že přísnější regulace povede pouze k tomu, že ceny ostatních bytů budou ještě dražší, případně že opadne zájem investorů o výstavbu nových bytů.
Proč je „regulační daň“ v Praze vyšší než na Manhattanu:
Praha předběhla Manhattan. „Nevysvětlitelná“ část tvoří dvě třetiny ceny realit
Námitky Ivens odmítá s tím, že už nyní je v Amsterdamu 40 procent nájmů regulovaných částkou 711 eur za měsíční nájem. Podle jeho odhadu asi polovina obyvatel Amsterdamu nemá dostatečně vysoké příjmy a na sociální bydlení by dosáhla. Hranice, která otevírá cestu k regulovanému nájmu, je ve městě stanovena na 60 tisíc eur hrubého na domácnost ročně (1,5 milionu korun).
„Město je pro mnoho obyvatel, kteří tu chtějí žít, příliš drahé. Je to také tím, že tu chce investovat mnoho firem i jednotlivců,“ dodal.
Další regulaci trhu s nemovitostmi kritizuje šéf firmy Vesteda Gertjan van der Baas. Povede to k vyšší dynamice růstu cen nemovitostí, jež jsou volně dostupné na trhu. Může to i řadu investorů odradit od výstavby, myslí si van der Baas.
To Ivens odmítá, problém vidí hlavně v nedostatku stavebních dělníků. Prioritou radnice je zachovat charakter města, kde bydlí a žijí běžní lidé. Nemyslí si, že by radnice regulací urychlovala růst realitní cenové bubliny.
V předvolební kampani v České republice před komunálními volbami zaznívají stejné argumenty od politiků, zejména s ohledem na růst cen bytů v Praze a Brně. Kandidát Zelených na pražského primátora Ondřej Mirovský zmiňoval jako příklad Amsterdam, také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil o nizozemské metropoli mluvil v souvislosti s podporou družstevního bydlení.
Přečtěte si rozhovory s kandidáty na primátora:
Pospíšil: Praha je pokus, jak se znovu sblížit se Starosty
Čižinský: Řeknu si o sociální byty
Landovský: Zajistím MHD zdarma a ještě na tom vydělám
Hřib: Praha není složitější než zdravotnictví
Svoboda: Politiku dělají čím dál víc mediální mágové
Stuchlík: Babiš je disruptor, Faltýnkova rada by mohla být ku prospěchu
S nápadem podporovat sociální bydlení přišla i ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová. Legislativa upravující výstavbu sociálních bytů by mohla platit od roku 2020. Dotaci od státu na sociální byty by developer mohl dostat na 20 procent bytů v domě.
Dále čtěte:
Češi musí na nové bydlení šetřit nejdéle v Evropě. Byt stojí více než 11 průměrných ročních platů
Čím dál nedostupnější bydlení: Praha už je dražší než Mnichov
Nové byty v Praze znovu zdražily. Cena za metr čtvereční překonala 100 tisíc
V Belgii šest měsíců, v Praze sedm let. Stavbu bytů brzdí byrokracie
