Němečtí sociální demokraté (SPD) zahájí koaliční rozhovory s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Po několikahodinových debatách o dom dnes rozhodl jejich sjezd v Bonnu. Další velká koalice se tak zase o krok přiblížila. Vzniknout by podle nejčastějších odhadů mohla v březnu, jisté to ale ještě zdaleka není.
V sociální demokracii panují na pokračování velké koalice značně odlišné názory, což ukázalo i dnešní hlasování, v němž se pro zahájení koaličních rozhovorů vyslovilo 362 delegátů, a proti nim 279. Podpora tak byla jen 56procentní.
Rozhodnutí předcházela několikahodinová diskuze, v níž koaliční rozhovory prosazovali předseda SPD Martin Schulz a další členové vedení strany, a proti se stavěli zejména mladí sociální demokraté a řadoví delegáti. V jejich sporu šlo především o to, jestli se SPD podařilo prosadit dostatek programových priorit v takzvaných sondovacích rozhovorech, které koaličnímu vyjednávání tradičně předcházejí, a také o to, jestli stranu účast na další velké koalici nepoškodí.
Vyjednávání o konkrétní podobě koaliční smlouvy by mělo začít v příštích dnech. Když SPD a CDU/CSU dospějí k dohodě, bude ji ještě muset schválit vnitrostranické referendum sociálních demokratů. Jeho souhlas je ale podle pozorovatelů nejistý, protože řadoví členové strany jsou k pokračování velké koalice ještě skeptičtější než delegáti, kteří hlasovali na sjezdu.
Merkelová: Stabilní vláda v Německu je nezbytná pro pro rozvoj Evropy
Velmi napjaté bylo už dnešní hlasování, při kterém nebylo na první pohled možné odhadnout většinu. Delegáti proto museli hlasovat znovu a tentokrát se všechny jejich hlasy přesně počítaly. Na Schulzovi, který by v případě negativního výsledku dost možná musel v čele strany skončit, byla během několikaminutového sčítání jasně viditelná nervozita.
Koaliční rozhovory, v nichž SPD bude usilovat o prosazení dalších bodů svého programu, mají trvat zhruba dva týdny. Kdyby v následném referendu řeklo více než 440 tisíc sociálních demokratů ne, dostala by se německá politika do složité situace. Východiskem z ní by byla buď menšinová vláda CDU/CSU, kterou ale Merkelová zatím jasně odmítá, protože ji nepovažuje za stabilní, nebo předčasné volby, v nichž by už konzervativní unii také mohl vést někdo jiný než dlouholetá šéfka vlády, kterou oslabil jak výsledek CDU/CSU ve volbách, tak krach prvního vyjednávání o vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.
Čtěte také:
Esej: Záhada mizejícího socdem voliče
