Od roku 2011 dodalo Německo pro dva reaktory brazilské elektrárny palivové články s 10 tunami uranu. To kritizují němečtí Zelení, protože se v Brazílii stal prezidentem Jair Bolsonaro. Obávají se, že by mohl uran využít pro i vojenské účely. Brazílie odmítá podepsat dodatek smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Německá vláda nehodlá ukončit jadernou spolupráci s Brazílií, která je osmou největší ekonomikou světa. V jihoamerické zemi vyhrál na konci října prezidentské volby Jair Bolsonaro. Bývalý voják, jenž se netají obdivem k vojenské diktatuře, která v Brazílii vládla v letech 1964 až 1985. Do úřadu nastupuje prvního ledna 2019.
Německo od roku 2011, kdy se rozhodlo na svém území ukončit provoz jaderných elektráren, vyvezlo do Brazílie 174 tun fluoridu uranu, který se používá při obohacování uranu. Ten může sloužit jako palivo pro jaderné reaktory nebo jaderné zbraně.
K tomu ještě palivové tyče s celkem deseti tunami obohaceného uranu. Palivo se využívá ve dvou reaktorech elektrárny Angra, jež leží ve státě Rio de Janeiro. Technologii k druhému reaktoru dodalo tehdejší Západní Německo v 70. letech. V provozu je od roku 2000. Plánuje se výstavba i třetího reaktoru, ten by měl být hotov v roce 2023.
Profil nového prezidenta Brazílie:
Mesiáš z Ria
Jaderná spolupráce Německa s Brazílií se nelíbí německým Zeleným. „Jak z hlediska zahraniční politiky, tak z pohledu energetické politiky, není potřeba dohodu vypovědět,“ odpověděl zeleným poslancům státní sekretář ministerstva hospodářství a energetiky Ulrich Nußbaum.
Naopak předsedkyně výboru pro životní prostředí Sylvia Kotting-Uhlová (Zelení) kritizuje vládu za to, že provádí zahraniční politiku, která je příznivá k jádru a navíc k brazilskému politikovi, který je podle ní pravicový extremista a rasista. „Jaderná dohoda musí být konečně vypovězena,“ tvrdí. Jaderná spolupráce mezi Brazílií a Německem vznikla v roce 1975 za vlády sociálnědemokratického kancléře Helmuta Schmidta.
Bolsonaro je přirovnáván k jihoamerické obdobě Donalda Trumpa. Stejně jako on kritizuje mezinárodní smlouvy, které podepsala Brazílie. Například pařížskou klimatickou dohodu.
Agentura DPA upozornila na to, že Brazílie navíc odmítá podepsat dodatkový protokol k dohodě smlouvy o nešíření jaderných zbraní. „Brazílie uvedla, že takový krok neplánuje,“ připustila německá vláda už po jednání EU a Brazílie 8. listopadu 2018. To se nečeká ani po nástupu nového prezidenta.
Bolsonaro už oznámil, že uvolní zákon o držení zbraní pro běžné Brazilce. Do budoucí vlády nominoval pět bývalých armádních důstojníků.
Dále čtěte:
Německá síť nestíhá odebírat proud. Majitelům větrných elektráren za to platí miliardy
Efekt Fukušima vyprchal. Zájem Němců o zelený proud klesá
Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
