Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva

1. 11. 2018

Vládní komise v Německu se zabývá tím, jak transformovat německou ekonomiku při odklonu od uhlí. Kromě investic do infrastruktury postižených regionů by se mělo jednat o podporu výroby syntetických paliv z obnovitelných zdrojů. Místo uhelných elektráren by měly vznikat paroplynové.

Německá vládní komise složená z politiků a odborníků má vypracovat strategii, jak se největší ekonomika v EU transformuje v hospodářství, která přestane využívat hnědé a černé uhlí. To nyní tvoří více než třetinu energetického mixu Německa.

Výroba elektřiny v Německu v prvním pololetí 2018
Zdroj	Vyrobená elektřina v TWh	Meziroční změna v %	Podíl v % na energetickém mixu
Hnědé uhlí	66,7	-1,2	24,5
Větrná energie	55,2	+7,3	20,2
Černé uhlí	36,0	-9,7	13,2
Jádro	34,7	+2,9	12,7
Biomasa	23,0	-1,6	8,5
Fotovoltaika	22,3	+2,4	8,2
Zemní plyn	20,4	-5,9	7,5
Hydroelektrárny	11,2	+0,2	4,2

Zdroj: Fraunhofer Institut

Výsledky má zveřejnit během prosince včetně termínu odklonu od uhlí. Již nyní ale deník Handelsblatt zveřejnil některá opatření, která mají pomoci transformaci úspěšně provést. Má se jednat zejména o finanční podporu regionům, kde se těží hnědé uhlí.

Je to tradičně Porůří a také oblasti na východě Německa. Například v Lužici, kam investoval vlastník EPH Daniel Křetínský do firmy Leag. V těžbě hnědého uhlí je Německo celosvětově na prvním místě před Čínou a Ruskem.

Útlum by se dotkl zejména území bývalého NDR: Saska, Saska-Anhaltska a Braniborska. Panují obavy ze sociálních dopadů právě na východě země. Celkem těžba uhlí v Německu dává práci 21 tisícům lidí, z toho 11 tisícům na východě.

Sociálním nepokojům mají zabránit masivní investice například do obnovitelných zdrojů nebo další infrastruktury. Současná vláda chce v postižených regionech během čtyř let investovat 1,5 miliardy eur (39 miliard korun). Má to být první krok v transformaci ekonomiky.

Komise navrhuje, aby finanční prostředky byly vynaloženy okamžitě. Zástupci Saska, Saska-Anhaltska a Braniborska ale požadují za odklon od hnědého uhlí 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) od vlády. S využíváním uhlí počítají alespoň do roku 2040.

Němečtí zastánci jádra:

Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí

Podle komise by měla jít podpora také na kvalitu života a rozvoj občanské společnosti. V oblasti energetiky by mělo jít o výstavbu továren na výrobu syntetických paliv z obnovitelných zdrojů. Zejména se počítá s využitím větrné energie. Tyto zelené projekty podporuje firma Bosch a energetická skupina Uniper.

Region Lužice u polských hranic má zůstat průmyslovou zónou. Místo uhelných elektráren by zde měly vzniknout paroplynové elektrárny, které produkují o 70 procent méně emisí CO2.

V Porúří má vzniknout technologické centrum pro výzkum a rozvoj nízkouhlíkových technologií, jež je možné využít v těžkém průmyslu. Komise navrhuje také investice do železniční dopravy a internetových sítí s optickými vlákny.

Berlínský institut Climate Analytics tvrdí, že pokud chce Německo plnit limity snižování uhlíkových emisí podle pařížské klimatické dohody, musí ukončit využívání uhlí v energetice do roku 2030.