Podle kancléřky Angely Merkelové se německá vláda zabývá možností zpoplatnění emisí oxidu uhličitého pro domácnosti či dopravu. Zemi se po letech podařilo srazit produkci škodlivin dolů.
Německé ministerstvo životního prostředí tento týden prezentovalo data o znečištění ovzduší za minulý rok. Po letech se mohl resort pochlubit dobrou zprávou. Emise CO2 klesly meziročně o 4,5 procenta. V minulých letech navzdory miliardovým investicím do obnovitelných zdrojů a úsporných technologií množství vypouštěných škodlivin naopak stagnovalo nebo dokonce rostlo, což byl argument řady kritiků německé energetické transformace.
Měla by se daň na fosilní paliva týkat i domácností?
Na poklesu se částečně podílela mírná zima, ovšem samotné počasí by tak velký úbytek nezpůsobilo. Zdražení emisních povolenek a zavírání elektráren, především černouhelných, vedlo k poklesu emisí v energetice o 4,5 procenta. Zdá se tedy, že se zemi daří postupně nahrazovat končící bezemisní jaderné elektrárny stejně bezemisními zelenými zdroji, a nikoliv uhlím, jak tomu bylo v posledních letech.
Nižší množství vyprodukovaných škodlivin o 2,9 procenta zaznamenal dokonce i sektor dopravy, což je z pohledu emisí nejproblematičtější odvětví. „Vysvětlením mohou být vysoké ceny benzinu (plus 7 procent oproti předchozímu roku) a nafty (plus 12 procent oproti předchozímu roku),“ uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Jak se bourá jaderná elektrárna: Němci likvidují zdroj, který sloužil jen 13 měsíců
Z toho vyplývá, že značný vliv na snížení emisí měl růst nákladů spojený s jejich produkcí, ať už šlo o povolenky nebo pohonné hmoty. Tak nejspíš uvažuje i kancléřka Angela Merkelová. Pouhý den po zveřejnění nových dat oznámila v Bundestagu, že takzvaný klimatický kabinet prověřuje závěry posudku, který se vyslovuje o zpoplatnění emisí mimo sektory zatížené povolenkami. To znamená domácnosti, malé firmy a právě dopravu.
Za vznik takzvané uhlíkové daně lobbuje řada ekologických organizací i firem. „Cena povolenek je příliš nízká, navíc zahrnují pouze energetiku a vybraný průmysl. To pro splnění pařížských závazku nestačí, zapojit se musejí všechny sektory, tedy i domácnosti,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Euro Thomas Jorberg, šéf německé banky GLS.
Celý rozhovor s Thomasem Jorbergem i téma o zeleném financování si můžete přečíst v příštím vydání týdeníku Euro, které vychází v pondělí 15. dubna. V elektronické verzi ke stažení v App Store a na www.alza.cz/euro.
Čtěte také:
