Psal se 28. červen 2013 a dva dny předtím Andrej Babiš koupil společnost Mafra, vydavatele deníku Dnes a Lidových novin. Záhy po jednom ze svých nejslavnějších nákupů se neudržel a zavolal do redakce Lidových novin konkrétnímu novináři. Dožadoval se pozornosti, kterou mu údajně Lidové noviny záměrně nevěnovaly. „Asi nevědí, s kým mají tu čest,“ prohlásil legendární větu na adresu tehdejšího vedení listu.
Před více než pěti lety ještě Babiš nebyl v žádné exekutivní funkci, patřil jen mezi uchazeče o politické angažmá. Navíc poté přísahal na život svých dětí, že už nikdy nebude novinářům zasahovat do práce. Jenže jak víme dnes, ovlivňování obsahu ze strany ministra financí a pozdějšího premiéra se stalo v Mafře běžnou rutinou. Bylo to znát loni během kauzy Přibyl či letos při nepravdivém referování o vyšetřování Čapího hnízda v Lidových novinách. A naposledy na konci září při otištění textu o sirotcích na popud Babišových poradců.
Andrej Babiš jako vrcholný představitel výkonné moci tak prokazatelně ovlivňuje obsah jím ovládaných médií, která se přitom snaží tvářit jako nezávislá. Nyní premiér rozšiřuje svou mediální moc i na oblast veřejnoprávních médií. Každým rokem přibývají zástupci hnutí ANO nebo lidé spříznění s hnutím v radách veřejnoprávních médií nebo takzvané velké vysílací radě (Radě pro rozhlasové a televizní vysílání).
Často se nominace neobejdou bez protestů, jelikož hnutí ANO sází i na kontroverzní osobnosti. Tak jako minulý týden v případě hudebníka a spisovatele Petra Štěpánka. Ten se nakonec sám vzdal kandidatury do velké vysílací rady, která je kontrolním a licenčním orgánem pro rozhlasové a televizní vysílání v Česku.
Většina v Radě ČTK
Největší vliv má zatím hnutí ANO Andreje Babiše na veřejnoprávní zpravodajskou agenturu ČTK, jejíž zpravodajský servis přebírají téměř všechna hlavní média v zemi a která svými zprávami do značné míry určuje agendu ve veřejném prostoru.
Hnutí ANO už získalo tři místa v sedmičlenné Radě ČTK, která kontroluje činnost národní zpravodajské agentury a jmenuje i odvolává jejího generálního ředitele. Její nominant, bývalý sportovní novinář Miroslav Augustin, dokonce celou radu od letošního února řídí. K většině tak hnutí ANO chybí jen hlas nominantky SPD Jany Gáborové, tiskové mluvčí prostějovského magistrátu. Z Prostějova pochází také druhý muž SPD Radim Fiala, podle jehož slov se s Gáborovou dobře zná. Politicky blízké vztahy s Radimem Fialou zase dlouhodobě udržuje druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, taktéž původem z Prostějova.
Lov posledních partyzánů. Babišově čistce stále odolává Beneš
Jedním z nově jmenovaných členů Rady ČTK za hnutí ANO je také publicista Petr Žantovský. Ten přitom dlouhodobě vystupuje jako kritik veřejnoprávních médií, loni mimo jiné obdržel od prezidenta Miloše Zemana (s nímž v roce 2012 sepsal knihu rozhovorů) medaili Za zásluhy.
Žantovský pravidelně publikuje v Parlamentních listech, na webu spoluvlastněném senátorem Ivo Valentou. Parlamentní listy fungují jako jakési okno do světa dezinformací. Podle analýzy vědců z Masarykovy univerzity, kteří se zabývali obsahem webu, používá tato internetová redakce manipulativní techniky ve zpravodajství výrazně častěji než ostatní česká média.
Činorodý publicista Žantovský
Petr Žantovský, který mimochodem získal před několika lety docenturu v oblasti médií na soukromé bratislavské Paneuropské vysoké škole, problematiku médií vyučoval i na několika českých soukromých vysokých školách. Například na pražské Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, u jejíhož zrodu stál Alois Houdek, podnikatel dříve působící v některých firmách s ruským kapitálem.
Sám Žantovský se před lety vrhl i do vlastního vysokoškolského byznysu. Založil CS institut neboli Česko-slovenský institut, který nabízel doktorské studium na základě akreditace kyjevské Mezinárodní akademie řízení personálu. V Žantovského škole jste si tak ještě loni mohli bez obav za pět tisíc eur koupit titul Ph. D., JUDr. nebo PhDr. Studium se přitom uskutečňovalo pouze „externí formou“. Nikdo na první pohled ani nepoznal, že vaše vzdělání je původem z Ukrajiny. CS institut přitom sídlí na stejné adrese v pražské Soukenické ulici jako Asociace nezávislých médií, která sdružuje dezinformační weby a každoročně uděluje takzvanou Krameriovu cenu. Žantovský patří mezi zakladatele této asociace.
Přečtěte si esej o stavu české žurnalistiky:
Zmrzačený hlídací pes
Právě Žantovského zvolení do Rady ČTK taktéž provázely protesty politické opozice, části médií i některých neziskových organizací. Přesto byl letos v únoru do rady zvolen. Jeho nominaci podal poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník, podle svých slov proto, že je Žantovský odborník. „Prosazuje větší důraz na vzdělávání novinářů nebo digitalizaci archivu, což se mi líbilo,“ říká Kolovratník, který se ale jinak prezentuje spíše jako zastánce současné práce veřejnoprávních médií a s Žantovským je v této věci v rozporu. Kolovratník připouští, že je Žantovský provokativní, ale to prý není na škodu. O nikom jiném podle svých slov tehdy neuvažoval. Kolovratník už si ani nevzpomíná, jaká jiná jména byla před půl rokem pro hnutí ANO ve hře.
Žantovského provokativnost se dobře projevila letos v létě, kdy společně s Janou Gáborovou a dalším nominantem za hnutí ANO Pavlem Foltánem svolali mimořádné zasedání Rady ČTK, na němž se měly řešit „chyby a nedostatky v práci tiskové kanceláře“, jejichž kritiku prý vedení rady nepřipouští. Tříčlenné vedení rady se přitom skládá ze zástupců hnutí ANO, ODS a KDU-ČSL. Žantovský si podle oficiálního zápisu například stěžoval, že ČTK vůbec neinformovala o Krameriově ceně, kterou Žantovský spolupořádá. Ani jeden z trojice svolavatelů však na mimořádné zasedání nakonec nedorazil.
Atak na velkou radu
Právě v Radě ČTK a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se nejvíce projevují politické nominace jejich členů. Kandidáty totiž navrhují přímo politické strany v Poslanecké sněmovně. Členy Rady ČTK pak volí přímo sněmovna, a členy RRTV dokonce jmenuje sám premiér. Zatímco v Radě ČTK už dnes převládá hnutí ANO, ve velké vysílací radě má dosud nejvíc hlasů ČSSD, ale hnutí ANO chce své zastoupení v tomto volebním období výrazně rozšířit. Z dosavadních dvou zástupců by se jejich počet mohl až zdvojnásobit.
Minulý týden se ale plán zadrhl na jménu Petra Štěpánka. Nominaci bývalého člena ODS, který byl už v minulosti členem RRTV i jejím místopředsedou, kritizovali zástupci šestice iniciativ a profesních svazů. Mezi nimi byli předsedové Syndikátu novinářů Adam Černý, Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček a Českého filmového a televizního svazu FITES Martin Vadas. V prohlášení vyjádřili obavy o veřejnoprávní televizi. Štěpánek se podle nich netají „svou snahou o zničení České televize“. Proti Štěpánkovi dokonce minulé pondělí demonstrovali lidé před Poslaneckou sněmovnou.
Štěpánek podobně jako Žantovský publikuje v Parlamentních listech a téměř identický názor má i na veřejnoprávní média. Ale na rozdíl od Žantovského se v tomto případě velká část poslanců hnutí ANO postavila proti Štěpánkovi, a to včetně Martina Kolovratníka.
Likvidace novinářů v Česku? Stačí kontroly a diskreditace, tvrdí Holcová
„Je tam velký rozdíl. V případě pana Štěpánka by zřejmě šlo o porušení zákona, jelikož člen RRTV nesmí vykonávat například publicistickou činnost, která by mohla ohrozit jeho nezávislost. A to dělá. U Rady ČTK, kam byl zvolen Petr Žantovský, tato podmínka není. A ani si nemyslím, že výroky Petra Žantovského jsou srovnatelné s těmi Štěpánkovými. Je to vždycky otázka míry,“ myslí si Kolovratník. Štěpánka nakonec odmítl i Andrej Babiš. Šel tak proti šéfovi poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi, který podle několika zdrojů z klubu ANO nominaci Štěpánka podporoval.
Na rozdíl od dvou politicky nominovaných mediálních rad jsou do Rady Českého rozhlasu a České televize voleni kandidáti na návrh kulturních, zaměstnavatelských, vzdělávacích či náboženských organizací a sdružení. Přesto jsou i v těchto dvou radách lidé blízcí hnutí ANO a Andreji Babišovi. A to zejména v Radě Českého rozhlasu. Letos v květnu se stal jejím novým členem například dabér Zdeněk Mahdal, který mimo jiné namluvil audioverzi Babišovy knihy O čem sním, když náhodou spím.
Členem rozhlasové rady je taktéž Tomáš Kňourek, který podobně jako Žantovský a Štěpánek spolupracuje s Parlamentními listy a zasedl také v porotě Krameriovy ceny udělované spolkem sdružujícím dezinformační weby. Kromě toho patřil letos mezi velké kritiky rozhlasové reportáže Janka Kroupy o cizích pozemcích, na kterých hospodaří Agrofert. Kňourek se ve věci podobně jako generální ředitel rozhlasu René Zavoral postavil na stranu Agrofertu.
Přečtěte si také:
ČT a Český rozhlas kvůli vládní novele o DPH přijdou o půl miliardy ročně
Stovka zaměstnanců Českého rozhlasu musí skončit, aby se zbytku mohly zvýšit platy
Noví hlídači: do mediální rady se hlásí i Křeček, kritik rozhlasáka Kroupy
Za analýzou si stojím, říká kritik rozhlasového novináře Kroupy
