Přestože ministři neustále touží po vyšším rozpočtu pro své rezorty, mnoho miliard stejně nedokážou utratit. Což se opakuje i nyní.
Martin Stropnický, který si po celou dobu nijak zajímavého proslovu pohrával s brýlemi a mobilem, najednou zpozorněl. Upřeně se zadíval na záda svého šéfa a začal rychle mrkat. Kritika Andreje Babiše, žádajícího minulou středu poslance o důvěru pro svůj kabinet, se právě zapíchla do Stropnického. Šéf hnutí ANO zrovna hlásal, jak důležitá je pro něj bezpečnost a že ministerstvo obrany musí zlepšit čerpání rozpočtu.
Stropnický v ten okamžik nebyl jediný, kdo pochopil, že Babišova slova míří na něj. Ještě jako ministr obrany to Stropnický za svou nerozhodnost a neschopnost utratit přidělené peníze schytával ze všech stran. Aktuální údaje ukazují, že jeho pověst nevylepšil ani poslední rok na obraně. Resort spočítal, že se z loňského rozpočtu nepodařilo utratit téměř 4,4 miliardy korun.„Tak vysokou nevyčerpanou částkou jsem překvapena,“ zděsila se ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO). Týdeník Euro žádal Stropnického vyjádření, on ale na dotazy neodpověděl.
Pozor, ať vám také nezbudou! Martin Stropnický předal Karle Šlechtové nejen nedotažené zakázky, ale i několik nevyužitých miliard.
Potíž se za jeho éry objevovala periodicky. V poměru s částkou, která se měla proinvestovat, nejde navíc o kdovíjak zanedbatelný údaj – plánované investiční výdaje loni činily 8,33 miliardy, celkový rozpočet pak 52,54 miliardy.
Vysoká neutracená suma zaráží i proto, že obrana je dlouhodobě jedním z nejhlasitějších resortů stěžujících si na nedostatek peněz. Rychlé navyšování jejího rozpočtu navíc žádá i Severoatlantická aliance.
Dobrý kurz
Zjistit, proč Stropnickému loni zbylo 4,4 miliardy, není nijak složité. Největší podíl na částce nese odsouvaný nákup mobilních 3D radarů z Izraele. V roce 2017 měla z Prahy odejít první splátka ve výši 867 milionů – v původních plánech se mluvilo dokonce o jedné miliardě –, ovšem kvůli dosud nepodepsanému kontraktu nebylo peníze kam poslat.
„Příkladem je dodávka vyprošťovacích vozidel za 237,4 milionu, částečné zpoždění dodávky letištních radiolokátorů s dopadem 162 milionů korun nebo pomalejší postup některých stavebních zakázek“ vypichuje jiné nepodařené momenty Jana Zechmeisterová, mluvčí ministerstva obrany.
Dalších 123 milionů zase resortu udělal výhodný kurz české koruny při převodu měny během plateb záloh za pronájem supersoniků Jas-39 Gripen.
Přesto je zjevné, že investice představují pro ministerstvo dost zásadní problém. Zhruba čtyřmiliardovou „kouli“ si v posledních letech před sebou tlačí po každém zúčtování.
Karla Šlechtová v té souvislosti mluví o nevhodném systému. „Jsem rozhodnuta jej změnit tak, aby v budoucnu docházelo k včasnému a efektivnímu využití všech přidělených prostředků,“ prohlašuje.
Taková slova jistě rádi slyší na Generálním štábu, který neschopností využít celý rozpočet trpí nejvíc. Zastaralá vojenská technika, nedostatečná výstroj a neustále oddalované modernizace v realitě, kdy úředníci paradoxně nedokážou utratit několik miliard ročně, neukazují české ozbrojené síly v tom nejlepším světle.
Evropské miliardy
Aby nedošlo k mýlce, obrana není zdaleka jediným resortem, jenž si nedokáže poradit s rozpočtem. Nespotřebované výdaje produkuje třeba i ministerstvo pro místní rozvoj, předchozí štace Karly Šlechtové. Její současné zděšení nad stavem armádního rozpočtu lze vysvětlit i tím, že na místním rozvoji jde o mnohem nižší částky pohybující se zhruba „jen“ kolem třiceti milionů.
Z resortů, které už dnes mají představu, jak loni hospodařily, se na pomyslnou špičku vyhouplo školství. Tomu z rozpočtu přebylo 14,9 miliardy korun. Necelé dvě třetiny sumy tvoří peníze z evropského dotačního programu na výzkum, vývoj a vzdělávání, menší pětinu pak třeba stamiliony pro rozvoj mateřských i vysokých škol či sportovišť. „Významnou část peněz jsme uspořili například kvůli zdržení při hodnocení velkého množství žádostí či komplikacím při zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství.
Podobně evropské dotace vyšroubovaly i přebytek u životního prostředí. Tam se počítá s částkou 8,8 miliardy. „Z toho 5,9 miliardy na projekty z evropských a Norských fondů, 3,6 miliardy na financování programu Nová zelená úsporám a dalších 225 milionů například na likvidaci starých důlních děl,“ vypichuje Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.
S nulou do nového roku nevstoupilo ani ministerstvo průmyslu. Zatímco po předloňském hospodaření mu zbylo patnáct miliard, nyní je to šest. Rovněž v tomto případě výši neutracených peněz způsobují především dotační programy.
Zdravotnictví zase neutratilo 3,5 miliardy korun, což je zhruba o tři sta milionů méně než vloni. „Ke zdržení investičních akcí došlo například kvůli zrušení a opakování zadávacího řízení nebo neplnění stavebních prací v zimních měsících,“ reaguje mluvčí Gabriela Štěpanyová.
Děkuji, nechci
O většinu nevyužitých peněz by resorty neměly přijít. Pokud nebude mít ministerstvo financí výhrady nebo jiné plány, připočítají se k jejich letošním rozpočtům. Jenže i takové převedení několika miliard může výrazně zkomplikovat naplánované hospodaření. Například obrana si letos na investice vyčlenila 10,2 miliardy. Suma se ovšem kvůli nevyužitým penězům citelně zvýší.
A tak je velmi pravděpodobné, že ani letos nedokáže utratit všechny peníze v kase. Ostatně vývoj z minulých let to potvrzuje - resort si před sebou dlouhodobě tlačí zhruba čtyři miliardy korun.
Neutracené peníze nezpůsobují vrásky jen úředníkům, kteří musejí narychlo vymýšlet, kam s nimi. Bezprizorné miliardy mají i jeden psychologický efekt.
O armádě čtěte také:
Obrana loni nevyčerpala 4,4 miliardy. Šlechtová chce změnit systém
Očista obrany začíná. Šlechtová propustila nejlépe placenou úřednici
Česká armáda? Jde správným směrem, ale pomalu, říká Petr Pavel
V momentě, kdy se debatuje o potřebě zvýšení českého obranného rozpočtu, řada politiků podobné nápady odbývá tvrzením, že armáda si víc peněz nezaslouží, protože už dnes stejně nedokáže svoje finance utratit. Podobně loni argumentoval sám Andrej Babiš směrem k Martinu Stropnickému. „Obrana není schopna využít stávající objem přidělovaných finančních prostředků při současném trendu ročního navyšování opět miliard korun,“ napsali Babišovi úředníci loni v březnu, když se vláda zabývala úpravou, jež by uzákonila každoroční růst obranného rozpočtu o 0,2 procenta HDP. Velmi výmluvný byl tehdy také postoj ministerstva obrany: „Stanovenípovinných výdajů na obranu negarantuje samo o sobě jejich efektivní využití, a tedy ani posílení obranyschopnosti státu.“ Jinými slovy - peníze navíc nechceme.
Že ministerstvu obrany v příštích letech hrozí ještě větší zádrhel než dnes, ukazuje křivka výdajů na investice. Aby armáda dohnala své západní spojence, pro rok 2020 počítá s částkou určenou pro modernizace na úrovni 23,5 miliardy. Nevyužít půlku z této sumy by bylo daleko bolavější než u aktuálních 4,4 miliardy.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka:
Bude únor přelomový?
Karlino novoroční poselství
Když chybí tah na branku
Armáda jako personální agentura
Velká Bíteš v Dubaji
Umanutý jestřáb versus zdravá holubice
