Další stát si pohrává s myšlenkou univerzálního příjmu. Po Finsku nebo kanadském Ontariu tuto myšlenku začal zkoumat americký stát Havaj, který se obává důsledku robotizace. Jednou z možností, jak se vyrovnat s úbytkem pracovních míst je právě univerzální příjem.
Když se mluví o robotizaci a zejména o jejích důsledcích pro pracovní trh, většinou se řeší odvětví jako automobilový průmysl nebo maloobchod. Havaj se chce připravit na úbytek míst v jiném oboru - v turismu.
Profese jako kuchaři, číšníci nebo pokojské jsou robotizací také ohroženy. V havajské ekonomice založené zejména na turismu tyto profese převažují. Během blízké budoucnosti mohou být nahrazeny stroji. Havajští zákonodárci se rozhodli prozkoumat, zda by byl pro ostrovní stát univerzální příjem řešením.
„Naše ekonomika se mění rychleji, než se očekávalo,“ řekl webu CbsNews.com havajský zákonodárce Chris Lee, který za myšlenkou stojí. Lee dodal, že je důležité aby „každý profitoval z technologického pokroku a nikdo nebyl vynechán“.
Inspirace Aljaškou
Další ze států USA Aljaška vyplácí obyvatelům dividendy z těžby ropy, respektive z peněz, které firmy zaplatí za těžební licence. „Pokud mají lidé na Aljašce nárok na ropnou dividendu, proč by nemohli mít Havajci nárok na dividendu z pláží?“ položil řečnickou otázku agentuře AP Karl Widerquist, spoluzakladatel think-tanku U. S. Basic Income Guarantee Network.
Přečtěte si také komentář Ilony Švihlíkové:
Robotizace otevírá dveře dystopiím
Jednou z možností je podle Widerquista zavedení daně z majetku. Tu by platili jak podnikatelé a hotely, tak i běžní obyvatelé. Vybrané peníze by poté mohly být přerozdělovány všem občanům.
Financování je hlavní překážkou. Pokud by měl každý Havajec dostat ročně deset tisíc dolarů (219 tisíc korun), státní kasu by to stálo deset miliard dolarů (219 miliard korun). To si Havaj dovolit nemůže, tvrdí Tom Yamachika, ředitel neziskové organizace Tax Foundation of Hawaii. Jen na výplaty důchodů padne 20 miliard dolarů (438 miliard korun).
Tradiční americké téma
Snahy o zavedení univerzálního příjmu v USA mají dlouhou tradici. Už v šedesátých letech ho navrhoval Martin Luther King Jr. O dekádu později přišel prezident Richard Nixon s nápadem „negativní daně z příjmu,“ velmi podobné univerzálnímu příjmu.
K myšlence se přihlásil také zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg a šéf Tesly Elon Musk. „Myslím, že nakonec budeme muset mít nějaký druh univerzálního základního příjmu. Nemyslím si, že budeme mít na výběr,“ tvrdil Musk v únoru v Dubaji. Za toto prohlášení sklidil spíše kritiku. Objevily se také otázky, zda je vizionářův postoj motivovaný dobročinností, nebo snahou vytvořit populaci spotřebitelů, jimž prodá své zboží.
Univerzální příjem testují vlády a neziskové organizace po celém světě. Pilotní programy probíhají v Keni, Finsku nebo kalifornském Oaklandu. Nejblíže k plošnému schválení se dostal univerzální příjem ve Švýcarsku, kde se o něm loni rozhodovalo v referendu. Obyvatelé ho však odmítli, podpořilo ho jen 23 procent voličů.
Dále čtěte:
