Stát má povinnost zajistit, aby se nepřekračovaly limity pro znečištění ovzduší. Když to nedělá, musí přijmout odpovědnost a nést následky. Tvrdí to advokátní společnost Frank Bold zastupující ženu z Ostravy, která stejně jako její manžel onemocněla rakovinou plic a domáhá se odškodnění od ministerstva životního prostředí.
Začátkem prosince byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 podána žaloba na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve věci odpovědnosti za újmu na zdraví a smrt.
„Žalobkyně a její manžel žili celý život v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, kde jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity znečištění ovzduší. Tento stav je sám o sobě protiprávní. MŽP má navíc v takové situaci zákonem danou povinnost udělat vše pro to, aby se znečištění co nejdříve snížilo na zákonnou úroveň. Ministerstvo tuto povinnost neplní. Cílem žaloby je, aby ministerstvo přijalo odpovědnost za důsledek tohoto selhání, jímž je zničené zdraví obyvatel znečištěné oblasti,“ uvedl advokát Pavel Černý z Frank Bold Advokáti, právní zástupce žalobců.
Oba manželé byli nekuřáci a v roce 2016, respektive v roce 2017, onemocněli rakovinou plic. Ženu se podařilo vyléčit, její manžel na rakovinu před dvěma měsíci zemřel.
Jak se mohou lidé proti znečištěnému ovzduší bránit? Možností je několik, říká advokátka a vedoucí sekce Odpovědná energie ve Frank Bold Kristína Šabová.
Kristína Šabová
Zastupujete paní z Ostravy, která společně s manželem onemocněla rakovinou plic. Byla podána žaloba na ministerstvo životního prostředí, které je zodpovědné za to, aby byly dodržovány limity pro znečištění ovzduší. Proč jste se rozhodli pro tento postup?
MŽP je orgán, který je zodpovědný za přípravu a přijetí Programů zlepšování kvality ovzduší (tzv. PZKO), jež mají koncepčně a urychleně řešit nadlimitní znečištění ovzduší. Ministerstvo nebylo schopné připravit program, který by splňoval zákonem stanovené požadavky, čímž porušilo svoje povinnosti. Dlouhodobě není schopné zajistit nastavení účinných opatření, které by nezákonnou úroveň znečištění efektivně řešily.
Jak se mohou lidé podle vás bránit v oblastech, kde jsou limity pro znečištění ovzduší dlouhodobě překračovány?
Možností, jak se domáhat svého práva na čistý vzduch, mají jednotlivci několik. Mohou se aktivně zapojit do přípravy koncepčních dokumentů jako je například PZKO v jejich oblasti nebo řešit územně plánovací politiku v jejich městě nebo obci. V případě přijetí nedostatečného PZKO mají možnost se obrátit na soud a požadovat jeho zrušení. Příkladem jsou právě žaloby na PZKO pro Brno, Prahu, Ústecko a Ostravsko. Další možností je angažovat se v místním spolku a požadovat po místních politicích kroky, které budou mít dopad na zlepšení kvality ovzduší.
Tvrdíte, že český stát vydává pouze nekonkrétní a neúčinná opatření na ochranu ovzduší. Co by podle vás měl dělat?
V první řadě by měl při přípravě podobných strategií zhodnotit a vyčíslit dopad konkrétních opatření a vybrat taková, která mají největší potenciál situaci v daném časovém horizontu změnit. Také je potřeba zanalyzovat příčiny znečištění v dané oblasti a řešení „ušít“ na míru. To, co zlepší ovzduší v jenom městě, nemusí fungovat ve vedlejším. Že dosavadní navrhovaná opatření byla nekonkrétní a nedostatečně účinná, potvrdil ve svých rozhodnutích také Nejvyšší správní soud.
Při zrušení PZKO vás možná na první pohled překvapí ambiciózní tvrzení, že k 31. 12. 2020 dojde k plnění zákonného limitu v Ostravě a okolí. Když si přečtete text Programu, nenajdete v něm žádný výpočet – podklad, jak by k tomu mělo dojít. Dokument sice navrhuje množství opatření (návrhy jsou víceméně stejné pro libovolnou oblast, ať se jedná o Brno nebo Ostravsko), ale už nekvantifikuje, k jakému zlepšení by mělo dojít a jak je zabezpečit. Přitom to jsou klíčové aspekty, bez kterých není účinnost programů zaručená a datum 31. 12. 2020 je jen vymyšlený. Naší snahou je, aby stát nevydával takto vadné dokumenty, ale aby byly programy konkrétnější a založené na vědeckých postupech.
Meteorologové varují: Domácí kotle na uhlí jsou horší než velké elektrárny
V sousedním Německu soudy nařizují městům, aby zakázaly vjezd starším vozům s naftovými motory do nejvíce znečištěných oblastí. Žaloby iniciovala organizace Deutsche Umwelthilfe. Hrozí podle vás takové spory i v České republice a mělo by takové opatření smysl?
Taková opatření byla v Německu vyhodnocena jako účinná a nevyhnutelná k potřebnému zlepšení kvality ovzduší a naplnění požadavků zákona. To je důvod, proč je soudy potvrzují. Předcházely tomu detailní analýzy znečišťování a vyhodnocení dopadů.
V Česku podobné analýzy nejsou k dispozici. Doprava je klíčovým znečišťovatelem ve městech a bez řešení dopravní zátěže nebude možné zlepšit situaci v některých oblastech. V oblastech, kde je prioritním zdrojem znečištění doprava, bude nutné v první řadě řešit územní plánování optikou zlepšování (nebo alespoň nezhoršování) kvality ovzduší.
Lidé mají právo dýchat čistý vzduch. Tvrdí to Evropská komise i česká vláda. Co brání tomu, aby se situace zlepšovala a v EU neumíralo předčasně za rok 400 tisíc lidí?
Zlepšování kvality ovzduší je složitý a dlouhodobý úkol. Ve většině zemí chybí jasná strategie a priorita řešit tuto problematiku.
| Frank Bold |
|---|
| Zájmové sdružení právnických osob Frank Bold vzniklo z Ekologického právního servisu v roce 2013. Mimo jiné se zasazuje o dodržování legislativy v oblasti životního prostředí a je také jedním z organizátorů projektu Právo na čistý vzduch. |
Co říkáte na vyšší zdanění pohonných hmot, jak se o tom uvažuje ve Francii, případně na zákaz používání uhlí v energetickém mixu od určitého data, což je téma v Německu?
Je potřeba hodnotit jejich potenciální dopady a uvažovat v širších souvislostech.
V minulosti Nejvyšší správní soud rozhodl, že Ostrava, Praha, Brno a region Ústecka nedostatečně chrání obyvatele v rámci Programu zlepšování kvality ovzduší, které vydává MŽP. Mohou radnice přistupovat k řešení problému jinak, více aktivně?
Právě MŽP je zodpovědné za PZKO. Města se do jejich přípravy zapojila, ale zodpovědnost v případě PZKO je primárně na ministerstvu. Města mají ve svých kompetencích možnost omezovat některé znečišťovatele nebo druhy znečištění přímo. Případně mohou aktivně spolupracovat s dalšími orgány a institucemi, které mají v této oblasti pravomoci.
Mohou přijmout regulaci pro případy smogové situace, zavést nízkoemisní zóny, zakázat používání nekvalitních pevných paliv při spalování v domácích kotlích, aktivně řešit problematiku ovzduší v rámci územněplánovací agendy. Navíc mohou využívat „soft“ nástroje, které problematiku zviditelní. Například aktivně informovat občany o aktuálním stavu nejvíce postižených oblastí. Radnice mají také možnosti aktivně spolupracovat s MŽP při přípravě koncepčních dokumentů, jakými jsou PZKO.
Související články:
