Do vlády přišli Jana Maláčová a Tomáš Petříček jako náhradníci. Rychle se ale rozkoukali.
Když byl Tomáš Petříček loni v říjnu jmenován jako neznámý náhradník ministrem zahraničí, vzpomněl jsem si na rozhovor s ním ze srpna 2016. Týdeník Euro tehdy zkoumal sponzory parlamentních stran a právě Petříčkovo jméno figurovalo mezi největšími dárci z řad fyzických osob. Straně před posledními eurovolbami v roce 2014 poslal 310 tisíc korun. Částku ale rozepsal na čtyři menší dary. Tato transakce až nápadně připomínala dar Petříčkova dlouholetého nadřízeného Miroslava Pocheho z roku 2010. Tehdy se tento vlivný zákulisní hráč ČSSD pod tlakem médií přiznal, že svůj dvousettisícový dar rozepsal na několik menších částek, aby se vyhnul placení daní. Poche byl tehdy za svůj „experiment“ se stranickými financemi pouze napomenut vedením strany.
Když se týdeník Euro Petříčka na jeho dar zeptal, tehdejší Pocheho asistent z Evropského parlamentu působil jako přistižený školák. Nedokázal si vzpomenout, kdy a kolik peněz straně vlastně poslal. „Nějaké dary jsem asi dával. Přesnou částku vám teď ale nejsem schopen říct,“ kroutil se. Jistý si nebyl, ani když jsme mu datum daru i poskytnutou částku připomněli. Dva roky je podle něj „už dlouhá doba“. „Kolik že jsem dal, 110, nebo 310 tisíc?“ ptal se nevěřícně po oznámení částky, kterou před pouhými dvěma lety straně poslal. Nedokázal ani přesvědčivě objasnit důvod, proč svůj dar v jednom roce rozdělil do čtyř menších částek. Podle něj mohly být příspěvky „nějak účelově vázané“, nebo prý neměl dostatek financí najednou.
| Tomáš Petříček (37) |
|---|
| • Vystudoval Mezinárodní vztahy na FSV UK, studoval také na Université Libre de Bruxelles, Evropském centru mezinárodního výzkumu a strategie v Bruselu a titul M. A. si odnesl z mezinárodní politické ekonomie na University of Warwick. V Praze na FSV UK pak získal Ph. D. za dizertaci o evropské energetické bezpečnosti. |
| • Začínal jako vedoucí ústředního sekretariátu Mladých sociálních demokratů, odkud se dobře zná s jejich tehdejším šéfem Janem Hamáčkem. |
| • Pracoval jako asistent europoslance Libora Roučka a později Miroslava Pocheho. |
| • Za Prahu seděl v dozorčí radě společnosti Rencar či Želivská provozní. |
| • Působil jako náměstek ministra práce a sociálních věcí a později jako náměstek ministra zahraničních věcí. |
Podivným darem Petříček rozhodně nebudil dojem čistého a sebevědomého politika. Jaká to změna oproti dnešku. Teď je Petříček šéfem české diplomacie a jeho práci v čele ministerstva uznávají nejen sociální demokraté, ale dokonce i někteří opoziční politici. Ačkoli do čela ministerstva nastoupil jen jako náhradník po nikom jiném než po svém někdejším šéfovi Miroslavu Pochem, jenž je ostatně dnes Petříčkovým poradcem.
„Radím mu především s evropskou politikou,“ říká stále ještě europoslanec Poche. Hodnotit Petříčka ve funkci nechce. „Přijde mi nepatřičné, aby poradce hodnotil svého ministra,“ zdůvodňuje. Vlivný boss pražské sociální demokracie, který proslul zákulisními dohodami uvnitř ČSSD, odmítá, že by Petříčkovi ve straně umetl cestu. „On je dostatečně samostatný, aby si zajistil podporu sám,“ tvrdí Poche.
Charta 77 i CEFC
O samostatnosti Petříčka nepochybuje ani politolog blízký ČSSD a první místopředseda stranického politického institutu Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek. „Petříček sice vyrostl jako člověk, který spolupracoval s Pochem a dlouhou dobu byl v jeho stínu, ale zároveň je to člověk, který má vlastní názory a odbornou kariéru. Nemyslím si, že by chtěl být doživotní loutkou Pocheho. To, co teď předvádí, je podle mě snaha být autonomním hráčem, který se v budoucnu obejde bez přímých vazeb na kohokoli,“ domnívá se Jelínek.
Čtěte komentář: Requiem za orgán
Petříček a lidé kolem něj z pražské sociální demokracie se podle Jelínka snaží sociální demokracii učinit přitažlivou pro městského voliče. Petříček je teď asi nejviditelnějším představitelem liberálního proudu v ČSSD, a to zejména kvůli návratu k lidskoprávní politice v zahraničních vztazích a také kvůli kritice Ruska a Číny. Mezi Petříčkovými poradci je kromě Pocheho také signatář Charty 77, někdejší výrazná tvář Občanského fóra a bývalý diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš.
V Petříčkově poradním sboru ale zasedá i bývalý šéf protokolu prezidenta Miloše Zemana a pozdější manažer čínské skupiny CEFC Miroslav Sklenář. S Petříčkem se znají z dob společného působení na pražském magistrátu. Sklenář Petříčka doprovodil už na listopadovou cestu do Číny, kam letěli společně s prezidentem Zemanem. „Nemá přístup k žádným utajovaným informacím a není mým poradcem pro Čínu,“ uvedl Petříček. Ve svém poradním týmu má ale člověka, který dokonce hovoří čínsky. Je jím geograf Oldřich Hájek.
Beranidlo proti Babišovi
Na ministerstvu práce a sociálních věcí, které vede druhá velká sociálnědemokratická naděje Jana Maláčová, si podávají dveře někdejší velké osobnosti ČSSD, které už jsou za zenitem. Maláčové radí jak bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, tak bývalý poslanec, senátor a ministr Zdeněk Škromach či někdejší odborářský boss a poslanec Jaroslav Zavadil. Odborné zázemí má tedy Maláčová tradičně socialistické. Ani ona sama, absolventka spíše levicově naladěné London School of Economics (LSE), svůj příklon k socialismu neskrývá. To mnohým členům strany imponuje. Pro některé je ale podle informací týdeníku Euro „až moc levicová“.
„Sociální demokracie je levicová strana, jsme ve vládě, abychom mohli prosazovat levicový program. Podařilo se mi zrušit karenční dobu, navýšit minimální mzdu, historicky největší navýšení důchodů a příspěvek na péči ve III. a IV. stupni,“ popisuje Maláčová, co stihla za půl roku v čele resortu. „Pokud bychom v těchto tématech na ANO netlačili, tak se nezrealizují. Těch úspěšných věcí, které za sebou máme, je hodně, a já myslím, že naši voliči to vidí,“ doplňuje.
| Jana Maláčová (37) |
|---|
| • Vystudovala politologii na Univerzitě Johanna W. Goetheho ve Frankfurtu (získala titul Dipl.-Pol.) a později politickou ekonomii Evropy na London School of Economics. |
| • Pracovala jako analytička fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj, byla také zástupkyní Kanceláře Senátu v Evropském parlamentu, později pracovala v evropské sekci na Úřadu vlády. |
| • Před jmenováním ministryní působila jako ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na ministerstvu práce a sociálních věcí. |
Právě Maláčová dostala podle informací týdeníku Euro od předsedy Hamáčka stranický úkol co nejvíce ostřelovat hnutí ANO zleva. Resort práce a sociálních věcí je pro ČSSD při snaze o zvyšování preferencí klíčový. Přes sociální politiku může strana ukazovat svým ztraceným voličům, proč má ještě smysl ji volit. Zároveň se může na obědech zdarma, zvyšování minimální mzdy či dalších sociálních opatřeních vymezovat vůči hnutí ANO, které musí manévrovat mezi pravicovými i levicovými voliči a nemůže si dovolit tolik riskovat zaváděním nejrůznějších sociálních výhod.
Babiš zatím víceméně vychází ČSSD vstříc, aby o levicové voliče nepřišel, ale dlouhodobě to může být neudržitelné. A právě to můžou sociální demokraté využít. „Hnutí ANO je náš koaliční partner. A koalice je něco jako manželství. A i v tom nejlepším manželství dochází občas k hádkám,“ říká k tomu ministryně práce a sociálních věcí.
Maláčová podobně jako Petříček věnuje velkou pozornost své mediální prezentaci. Obě sociálnědemokratické naděje na rozdíl od většiny svých spolustraníků pochopily, že pokud nezvládnou profesionálně obsloužit sociální sítě, jako by dnes neexistovaly. Oba zdatně komunikují s novináři a „opinionmakery“ na Twitteru a s potenciálními voliči na Facebooku. Maláčová dokonce neváhá zaujmout i bulvár, kde se nedávno rozpovídala o svém rodinném životě s bývalým státním tajemníkem pro evropské záležitosti a současným náměstkem ministra zahraničí Alešem Chmelařem.
Je s podivem, že Petříček i Maláčová, dva tahouni sociální demokracie ve vládě, se objevili až jako náhradníci. Ukazuje to na dlouhodobě špatnou personální politiku ČSSD. Mladí nadějní lidé, kteří mohou straně pomoci, se v této straně jen těžko dostávají nahoru. Vidět je to i na současné kandidátce ČSSD do Evropského parlamentu. První dvě (volitelné) příčky obsadili zasloužilí sociálnědemokratičtí europoslanci Pavel Poc a Olga Sehnalová. Až třetí (nevolitelnou) příčku obsadil šéf Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček.
Dále čtěte:
