Premiér Babiš bude silný bude vždy jen tak, jak slabé bude státní zastupitelství. Je proto nabíledni, že na zákon upřeli vedle vlády pozornost i opoziční politici. Situaci nazvala sama ministryně spravedlnosti „zběsilými dostihy, kdo dřív a rychleji předloží svoji novelu“. Celkem už se sešly čtyři. A v té, kterou předložila vláda, a má největší šanci projít, se rýsují první slabá místa. Týdeník Euro přináší jejich přehled.
Jedním z důvodů demonstrací bylo, aby vláda na popud Marie Benešové neodvolala nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Kabinet k tomu nepotřebuje kdovíjaký důvod, a právě tohle by se mělo změnit. Jde o lhůty a odpovědnost. Problém ale je, kdy změny odstartují, jak moc budou překotné (jak dlouho potrvají) a kdo na ně bude mít vliv, tedy jak „daleko“ bude osoba nejvyššího státního zástupce od politiků.
Na mušce
Marie Benešová původně předpokládala, že novela bude platit od roku 2022. Nevýhoda je ale v tom, že nejvyšší státní zástupce nebude do té doby ničím chráněn a stejně jako doposud ho bude moci vláda kdykoliv odvolat. Je tak klidně možné, že se Pavel Zeman nového zákona ve funkci nedočká nebo pokud ano, tak mu nejistota na rozhodování v citlivých kauzách nepřidá.
Po výtkách ministryně spravedlnosti souhlasila s účinností novely od příštího roku. Velmi pravděpodobně ale parlament předlohu nestihne projednat. A pokud ano, dřívější účinností se velmi pravděpodobně zkrátí přechodná lhůta, po kterou by měl Pavel Zeman ještě ve funkci být (zákon je nyní v připomínkovém řízení). Čili o to dříve by přišel jeho nástupce, ale o tom až později.
Důležité jsou přechodné lhůty. Nejvyšší státní zástupce má sedět ve své funkci podle ministerstva spravedlnosti sedm let, jméno Pavel Zeman má být na dveřích kanceláře ale napsáno už jen dva roky od účinnosti zákona. Pro vrchní státní zástupce pak novela ponechává tříletou lhůtu. Pokud by tedy novela nabyla účinnosti v červnu 2020, Pavel Zeman by skončil v červnu 2022 a jeho nástupce by měl vliv na výběr těch, kdo přijdou po Lence Bradáčové a Ivo Ištvanovi.
Přečtěte si: Nezávislost zastupitelství by nejlépe garantovala změna ústavy, řekl Pavel Zeman
Boj se ale vede také o to, kdo bude vybírat vedoucí státní zástupce. Předchůdce Marie Benešové, ministr Jan Kněžínek, chtěl v chystaném zákoně zřídit pětičlennou komisi. Po 2 členech výběrové komise by jmenovali ministr spravedlnosti a ten, kdo je oprávněn podat návrh na jmenování vedoucího státního zástupce, a 1 člena jmenuje nejvyšší státní zástupce.
Nová ministryně ale poměr obrátila ve prospěch tři ku dvěma v prospěch svého úřadu, i když sama tak ten poměr nevidí. Nově má jednoho člena jmenovat ten, kdo je oprávněn podat návrh na jmenování vedoucího státního zástupce, dalšího nejvyšší státní zástupce a tři členy ministr spravedlnosti, přičemž jeden člen jmenovaný ministrem spravedlnosti musí být soudcem.
Jeho definice není nijak přesná, stanovuje jen obecný odborný předpoklad, takže si ministr bude moci vybrat podle své vůle. „Soudce je ze zákona neodvolatelný, nepřeložitelný a má garantován pevný plat. Toto zaručuje jeho nezávislost a neovlivnitelnost při rozhodování. Samotné obsazení do výběrové komise tuto nezávislost neoslabuje a žádnou závislost na ministrovi nevytváří,“ míní ministryně.
Zeman ve hře
O závažnosti situace hovoří i to, že se do debaty vložil i sám Pavel Zeman, který je pro ponechání současného stavu. „Ponechme to rozložení sil tak, jak by mělo být. To znamená, státní zástupce navrhuje svého kandidáta a ministr spravedlnosti jmenuje, nebo nejmenuje. Jakákoliv ingerence ministra spravedlnosti do té předcházející fáze je podle mého názoru špatná,“ uvedl Zeman. Dodal, že státní zástupci také nemají vliv na jmenování představitelů soudů.
Proti zamíchání soudců do výběru státních zástupců protestuje i Unie státních zástupců. „Většina v rukou ministra by mohla vést k politizaci a postupnému ovládnutí státního zastupitelství dosazováním k tomu vhodných lidí do vedoucích pozic. Nedávný vývoj v Polsku a Maďarsku budiž dostatečně varovným příkladem,“ uvádí unie ve svém prohlášení.
Ještě zpátky ke dvou, respektive tříletému přechodnému období. Ukazuje se jako krátké. Není od věci připomenout, že pro předsedy Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu při zavádění obdobné změny zákona o soudech a soudcích v roce 2008 platilo, že „dostali“ znovu celé funkční období. Nyní by měl Pavel Zeman skončit v červnu 2022.
Zlatá česká spravedlnost: tuzemská justice v mezinárodním srovnání obstála
Na ministryni je ale od protikorupční organizace Rekonstrukce státu tlak, aby při zrychlené účinnosti zákona (od roku 2020) posunula lhůtu tak, jak počítala původně zamýšlená účinnost novely od roku 2022. Pro Zemana by to znamenalo další dva roky ve funkci, ale ministryně sama se na návrh příliš netváří.
Stejné srovnání jako s přechodným obdobím se nabízí u sedmileté lhůty funkčního období pro nového nejvyššího státního zástupce. Předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu mají desetileté, bylo by tedy logické, kdyby měl by po stejnou dobu být ve funkci i nejvyšší státní zástupce.
Konečná
Jméno Pavel Zeman tu není uvedeno schválně. Ani on, ani Lenka Bradáčová s Ivo Ištvanem, ať si o výsledcích práce dvou posledně jmenovaných může myslet veřejnost své, se už nebudou moci podle novely do výběrových řízení přihlásit. Unii státních zástupců to vadí. „Novela by neměla vyloučit stávající vedoucí státní zástupce z okruhu lidí, kteří se mohou za rovných podmínek ve výběrovém řízení opět ucházet o svůj post. Šlo by o nedůvodnou diskriminaci jedné skupiny státních zástupců,“ stojí ve stanovisku unie.
Na začátku byla řeč o čtyřech návrzích. Ten poslanecký – od Pirátů, ODS a lidovců aktuálně nedoporučil sněmovně ke schválení Babišův kabinet. Už dříve představili vlastní verzi poslanci opozičních TOP 09 a STAN, svou úpravu chystá také Senát.
Piráti třeba chtějí nejvyššího státního zástupce nechat ve funkci déle a vrchní státní zástupce obměnit s časovým odstupem. Funkční období nejvyššího státního zástupce navrhují pak 10 let.
S vlastní tezí přišel i Pavel Zeman. Podle něj by nejlépe garantovalo, kdyby z ústavy nebyl jeho obor součástí výkonné moci. Státní zastupitelství by podle Zemana mělo být zakotveno samostatně, podobně jako moc soudní. „Nevím, jestli je k tomu politická vůle v současné době, nicméně bavíme-li se o nezávislosti státního zastupitelství, tak je to přesně tento krok, který by nezávislost státního zastupitelství garantoval,“ uvedl.
Nápad má podporu i u Marie Benešové, ale jeho horizont uskutečnění je vzhledem k nutné změně ústavy daleko. Nicméně pro Pavla Zemana by to mohl být zásek. Je to totiž právě on, o kom Miloš Zeman prohlásil, že za osm let po sobě nezanechal absolutně žádnou stopu. Hrad si evidentně k Zemanovu nástupci také bude chtít říci své.
Dále čtěte:
Komentář: Nezávislost státních zástupců? Spíš neodpovědnost
Demonstrant na plný úvazek: Jako politik se necítím, říká Minář
Tisíce lidí v celém Česku opět demonstrovaly proti Babišovi a za nezávislou justici
Benešová chce zavést funkční období pro žalobce. Nejvyšší státní zástupce Zeman souhlasí
Komentář: Přichází drsná Mařenka
Počtvrté proti Benešové a Babišovi. Na demonstraci na Václavské náměstí přišlo 50 tisíc lidí
Babiš je ve střetu zájmů, tvrdí Evropská komise. Česko má vrátit část dotací pro Agrofert
