Menu Zavřít

Pelikán podal kárnou žalobu na Královou, soudkyni kauzy Nagyová

21. 9. 2017
Autor: čtk

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podal kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou z Obvodního soudu pro Prahu 1. Návrh se týká pěti různých trestních řízení, které Králová podle ministra prodloužila o léta, protože v nich opakovaně nerespektovala závazné právní názory nadřízených soudů. Králová je známá z kauz údajného zneužití Vojenského zpravodajství současné manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) a případem bývalých manažerů Čepra.

„Společným jmenovatelem těchto řízení bylo to, že soudkyně Králová jako samosoudce nebo jako předsedkyně senátu opakovaně nerespektovala závazný právní názor a pokyny vyslovené v rozhodnutích nadřízených soudů. Ve všech případech následně nadřízený soud, tedy Městský soud v Praze, rozhodl tak, že věcí se bude zabývat jiný samosoudce nebo jiný senát,“ popsala mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Doplnila, že ministr u Králové prozatím nevyužil svého oprávnění rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce soudce.

Podle České televize Pelikán soudkyni v žalobě vytýká zaviněné porušení povinností soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Podle některých soudců jde ze strany Pelikána o odstranění soudkyně s nepohodlnými názory a předvolební čištění tuzemské justice, které má být varováním pro ostatní.

Nejvyšší správní soud návrh na zahájení kárného řízení obdržel během dneška. Podle rozvrhu práce bude rozhodovat kárný senát s předsedou Karlem Šimkou. „Soudce se musí s návrhem seznámit, vyžádá si vyjádření kárně obviněné, nařídí jednání, na němž rozhodne. Podle jeho slov by to mohlo být v průběhu zimy,“ uvedla mluvčí správního soudu Sylva Dostálová.

Kauzou zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Koncem června nejprve Králová trestním příkazem Nečasové uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však už tehdy případ zpravodajců vrátil. Nečasová (dříve Nagyová) i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.


Přičinlivý Nečas na byznys ani politiku nezanevřel. Čtěte více

Petr Nečas se svou manželkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) u soudu


Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k projednání. Letos v lednu pak pražský městský soud kauzu zneužití zpravodajství Králové odebral. Vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. Případ nyní řeší nová soudkyně Pavla Hájková.

Kárná žaloba
Kárným proviněním soudce se rozumí buď zaviněné porušení soudcovských povinností, nebo zaviněné chování, kterým soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v rozhodování soudů. Ministr spravedlnosti může navrhnout zahájení kárného řízení proti jakémukoliv soudci. Stejnou pravomoc má i prezident. Kárnou žalobu projednává Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může soudci uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce.
Návrh na zahájení kárného řízení může ministr podat do půl roku ode dne, kdy se dověděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, nejpozději však do tří let od jeho spáchání.
Pokud v kárné žalobě navrhl odvolání z funkce, může ministr soudkyni výkonu funkce dočasně zprostit, a to až do pravomocného skončení kárného řízení. Proti rozhodnutí o dočasném zproštění funkce by Králová mohla vznést námitky, které by ale neměly odkladný účinek. Po dobu dočasného zproštění pobírá soudce polovinu svého platu. Jestliže o funkci na konec nepřijde, zbytek se mu poté doplatí.

Od konce loňského roku Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jedná se o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí i její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl. Letos soud zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Soudní líčení v této kauze nadále pokračuje.

Mezi další mediálně sledované případy, které soudkyně Králová v uplynulých letech rozhodovala, patří i obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.


Přečtěte si o ministrově nedávném „úletu“:

Umění mlčet

 Weikert


V předchozích letech soudila Helena Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (případ souvisel s kauzou, ve které byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.

bitcoin_skoleni

Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990 po několikaleté pauze, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který začátkem roku 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.

Kárným žalobám letos čelilo i několik dalších soudců

22. března - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel kárnou žalobu na soudce brněnského krajského soudu Jana Kozáka, který je spojován s konkurzní mafií. O týden později ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) zbavil soudce funkce, ale NSS na konci dubna zastavil kárné řízení a zrušil i rozhodnutí ministra o dočasném zproštění výkonu funkce. Pelikán Kozáka opět dočasně zprostil funkce v červenci poté, co ho začala v červnu trestně stíhat policie. Ta zahájila trestní stíhání poté, co obdržela souhlas s tímto krokem od prezidenta Miloše Zemana.

5. května - Bylo oznámeno, že NSS obdržel kárnou žalobu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové na předsedkyni Krajského soudu v Ostravě Ivu Hrdinovou a místopředsedu soudu Rostislava Krhuta. Důvodem je podle Šabatové nejasné přidělování incidenčních sporů, odejmutí případů zákonnému soudci či způsobení průtahů při vyřizování jednotlivých věcí.

24. května - NSS zprostil kárné žaloby českobudějovického soudce Miroslava Veselého. Ministr Pelikán ho v žalobě vinil, že Veselý pěstoval velmi úzké vztahy s insolvenčním správcem Ivo Halou.

3. srpna - Ústavní soud potvrdil rozhodnutí kárného senátu, podle kterého předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes chyboval při přidělení 1521 insolvenčních spisů. Kárný senát NSS v únoru pouze konstatoval provinění, žádný postih ale neuložil.

6. září - Kárný senát NSS snížil teplickému soudci Miroslavu Čapkovi plat o 15 procent na čtyři měsíce. Čapek rozhodl o vazbě, pro kterou nebyly zákonné důvody, muž podezřelý ze dvou trestných činů v ní pak strávil necelé dva týdny. Kvůli stejnému případu už kárný senát dříve na měsíc snížil plat o deset procent teplické žalobkyni Zuzaně Leitmannové.

Související články:

Odvolací soud zrušil tresty pro Rittiga a Nečasovou, je třeba provést další důkazy

Trestnou činnost žalobců má řešit zvláštní úřad. Sněmovna schválila doporučení komise


  • Našli jste v článku chybu?