Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu včera večer schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s ostatními státy společenství. Zákon podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Nyní návrh zamířil do horní komory - Sněmovny lordů. Premiér Boris Johnson v reakci na souhlas poslanců se zákonem vyzval k předčasným volbám 15. října. Tento záměr ale potřebnou podporu dvou třetin poslanců nezískal.
Spojené království má EU opustit 31. října a Johnson opakuje, že se tak stane s dohodou i bez.
„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ dodal s tím, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.
Poslanci ale předčasné volby odmítli. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298.
„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“.
Jestliže však Sněmovna lordů návrh zákona proti brexitu bez dohody pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů přitom předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Dále čtěte:
