Menu Zavřít

Poslední šance pro Rusko, varuje Stoltenberg. NATO už řeší možné dopady rozbití dohody o raketách

5. 12. 2018
Autor: čtk

Ruská federace má nyní poslední šanci vrátit se k ověřitelnému plnění podmínek smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF), řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že ruské porušování dohody zkoušeli spojenci s Moskvou řadu let bez úspěchu projednat. Aliance se nyní začíná podle Stoltenberga chystat i na změněnou bezpečnostní situaci, kdy smlouva z roku 1987 přestane existovat.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý v Bruselu oznámil, že USA za 60 dní spustí půlroční "výpovědní lhůtu" smlouvy, pokud Rusko do té doby neuzná svou chybu a nezačne ověřitelným způsobem její ustanovení znovu plnit.

O věci je podle Stoltenberga NATO dál připraveno s Ruskem jednat, a to jak v rámci setkání Rady NATO-Rusko, tak také jednotliví spojenci při dvoustranných rozhovorech. „Dáváme Rusku poslední šanci, ale zároveň začínáme řešit, jaké důsledky z rozbití dohody vyplynou pro NATO,“ uvedl.

Spojené státy došly k závěru, že Rusko závažným způsobem porušuje pravidla INF, když od poloviny minulého desetiletí vyvíjelo, testovalo a následně i rozmístilo systém označovaný jako Novator 9M729 nebo SSC-8. Severoatlantická aliance v úterý americké stanovisko jednoznačně podpořila, ruský systém je podle NATO hrozbou pro evropskou bezpečnost.


Generál Pavel varuje: Aktivity Ruska jsou pro Česko větší hrozba než terorismus

 Petr Pavel


„Je trochu zvláštní, že dlouhé roky popírali existenci systému, který je podle nich celou dobu zcela v souladu s podmínkami smlouvy,“ podotkl dnes Stoltenberg. Připomněl, že spojenci včetně USA s Ruskem zkoušeli o systému roky diskutovat, Moskva však nejprve popírala, že podobnou zbraní vůbec disponuje.

Kreml dnes Spojené státy obvinil, že záměrně manipulují fakty, aby mohly falešně nařknout Rusko z porušování smlouvy. Prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko je proti zrušení dohody, ale pokud Washington hrozbu splní, bude nuceno učinit totéž. Putin také prohlásil, že Kongres USA ještě před oznámením záměru odstoupit od INF vyčlenil peníze na vývoj nových raket.

bitcoin školení listopad 24

„Nové americké rakety v Evropě nejsou. Nové ruské ano: SSC-8. Jsou mobilní, těžko zjistitelné, mohou nést jadernou hlavici a zasáhnout evropská města s jen velmi krátkým varováním,“ podotkl dnes Stoltenberg.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu

• Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.

• Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

• Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců, u raket středního doletu pak na tři roky, smlouva též povolovala vzájemné inspekce. SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, Spojené státy zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

• Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety krátkého doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.

Dále čtěte:

Trump nechápe: Máme chránit evropské země před Ruskem, jemuž posílají miliardy za plyn?

Evropští členové NATO odmítají Trumpovo peskování

Pompeo: Trump buduje nový liberální světový pořádek

Rusko při špionáži v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze, píše BIS

  • Našli jste v článku chybu?