Problém nedostatku personálu v německé armádě ale i nemocnicích a sociálních službách chtějí někteří politici vyřešit opětovným zavedením všeobecné branné povinnosti, respektive roční civilní službou, která se bude vztahovat i na ženy. Ekonomové považují odčerpání jednoho ročníku z pracovního trhu za nebezpečný nápad s možnými dopady na celou ekonomiku.
Německá armáda má problémy s náborem mladých lidí. Proto někteří politici z vládní strany CDU navrhují obnovit všeobecnou brannou povinnost. Ta byla v roce 2011 v Německu zrušena a od té doby se armáda výrazně změnila, profesionalizovala se. Obnovení všeobecné branné povinnosti považují ekonomové za nesmyslný až nebezpečný nápad s ohledem na dopad na německý pracovní trh, který již nyní má problémy uspokojit poptávku zaměstnavatelů.
Návrh na jednoroční obnovení všeobecné branné služby by se týkal i žen. Mladí lidé by nemuseli nastoupit pouze k armádě, povinná služba by se mohla týkat i oborů, které mají problém s personálem. Sociální služby, zdravotnictví, vzdělávací systém, hasiči, pomocný personál ve veřejném sektoru obecně.
Otevření diskuze na toto téma vyvolalo v Německu kritické ohlasy zejména u ekonomů nebo odborových svazů. Enzo Weber z institutu pro pracovní trh IAB v Norimberku uvedl, že přesunutí jednoho ročníku mladých lidí, který čítá asi 800 tisíc lidí, „násilně“ do veřejného sektoru, může způsobit na pracovním trhu výraznou nerovnováhu. Protože by se na pracovní pozice, které nevyžadují vyšší kvalifikaci, museli umístit i lidé, kteří by se dobře uplatnili v soukromém sektoru.
Odborová organizace Verdi navíc tvrdí, že například sociální služby i nemocnice potřebují kvalifikovaný personál, který nemohou nahradit mladí lidé bez potřebné kvalifikace v rámci uvažované „civilní služby“.
Zbytečný rok pro mladé lidi
„Pokud se na takový návrh podíváme z ekonomického hlediska, jedná se o nesmysl. Povede to k tomu, že budeme nutit mladé lidi dělat rok něco, co nechtějí. A naopak jim znemožníme dělat to, v čem jsou dobří,“ prohlásil šéf ekonomického institutu pro budoucnost práce IZA v Bonnu Hilmar Schneider.
Takové opatření by podle něj vedlo k obrovským ztrátám ve výkonu ekonomiky, proto je nebezpečné. „Není možné rezignovat na ekonomické principy,“ dodal s tím, že mladí muži se před rokem 2011 u německé armády vojenskou službou často „proflákali“.
Nápad na obnovení povinné vojny nebo náhradní vojenské služby odmítl i ředitel ekonomického institutu IW v Kolíně nad Rýnem Michael Hüther. Pochybuje o tom, že by všichni z daného ročníku nalezli smysluplné uplatnění v armádě nebo veřejném sektoru. Podpořil by spíše model dobrovolné veřejné služby pro ty, kteří by měli zájem.
Dále čtěte:
Pentagon netuší, kolik zabil civilistů ve válce s Islámským státem
Brusel vydá miliardy na zpevnění evropských silnic pro průjezd tanků směr Rusko
Fitness aplikace odhalila základnu CIA a ohrozila vojáky. Nejen americké
