První vědecká studie, která upozorňovala na rizika globálního oteplování způsobených lidskou činností, vznikla v roce 1968. Během uplynulých 50 let se výrazně zvýšila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.
Už před půl stoletím, v roce 1968, američtí vědci ze Stanford Research Institute (SRI) upozornili na rizika spojená s globálním oteplováním. Učinili tak v článku o znečištění atmosféry pro Americký ropný institut (API).
Šlo o jeden z prvních pokusů donutit průmysl, aby omezil dopady své činnosti, zejména zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, napsal ředitel organizace Center for Climate Integrity Richard Wiles.
V roce 1968 varovali vědci před tím, že stoupající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře povede ke klimatickým změnám, jako je zvyšování teploty, tání ledovců nebo zvýšení hladiny moří. Termín globální oteplování se objevil znovu v odborném časopise až v roce 1975.
Wiles tvrdí, že ropný průmysl ví o rizicích spalování fosilních paliv padesát let a dlouhá desetiletí s tím nic nepodnikal. Také politici v oblasti ochrany klimatu nečinně přihlíželi. V roce 1968 byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 323 ppm (částic na jeden milion). V roce 2015 to už bylo 400 ppm, o rok později 403,3, uvedla loni Světová meteorologická organizace (WMO).
Růst koncentrace CO2 v zemské atmosféře za posledních 5 let:
Zdroj: NOAA
Dostala se na rekordní úroveň za posledních 800 tisíc let. Koncentrace CO2 je na 145 procentech úrovně roku 1750, který se považuje za období před nástupem průmyslové revoluce.
„Bez rychlého snížení CO2 a dalších emisí skleníkových plynů budeme do konce tohoto století čelit nebezpečnému nárůstu teploty, který je značně nad cílem pařížské klimatické dohody,“ uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Budoucí generace zdědí více nehostinnou planetu,“ dodal.
V roce 1968 vědci varovali, že do roku 2000 se objeví významné změny teploty. Před 18 lety byla koncentrace CO2 na úrovni 369 ppm, teplota Země byla o půl stupně Celsia vyšší, než byl průměr předindustriálního období. V současné době už řada vědců varuje, že existuje jen malá šance, že se oteplování podaří udržet pod úrovní 1,5 stupně Celsia, která se považuje za bezpečnou hranici.
První mezinárodní pokus omezit emise skleníkových plynů přišel v roce 1997, je znám jako Kjótský protokol. V roce 2015 byla schválena Pařížská klimatická dohoda. Jejím cílem je udržet nárůst teploty Země pod hranicí 2 stupňů Celsia oproti hodnotám předindustriální éry.
Dopady změn klimatu jsou stále častější a ničivější. Ve Spojených státech v roce 2017 zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 16 přírodních katastrof, jejichž následky přesáhly hodnotu miliardy dolarů. Celkem se jednalo o škody ve výši 306 miliard dolarů (6,3 bilionu korun), což je nový rekord v amerických dějinách.
„Nemůžeme otáčet hodiny, ale můžeme přestat používat fosilní paliva,“ vyzval Wiles a dodal, že náklady spojené s emisemi CO2 budou daňové poplatníky na celém světě stát stále více peněz.
Související články:
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
Žolík v boji proti klimatickým změnám: Američané slibují fúzní reaktor do 15 let
Miláček prezidentů končí blamáží: nejčistší uhelná elektrárna světa bude spalovat plyn
