Případná kontrola na německých hranicích kvůli migraci by měla být pouze dočasná. Pokud by byla trvalá, svědčilo by to o selhání politiků. Prezident Miloš Zeman to dnes řekl v rozhovoru ČTK, ve kterém také pozitivně zhodnotil setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zároveň mimo jiné uvedl, že věří v dohodu na tzv. měkkém brexitu.
Víte někteří političtí komentátoři, nebudu jmenovat, se zalykají vzteky nad tím, že toto setkání dopadlo dobře. Protože tito komentátoři žijí z konfliktů, bahní se v konfliktech, a jakmile je jednání, které může zlepšit vzájemné vztahy mezi těmito dvěma zeměmi, tak jsou z toho nešťastní. Takže abych odpověděl na vaši otázku, hodnotím to pozitivně a doufám, že tato spolupráce bude pokračovat.
Pane prezidente, jestli můžu začít otázkou ohledně setkání pánů prezidentů Trumpa a Putina. Jak hodnotíte průběh schůzky a vidíte v něm také vítězství ruského prezidenta, jak se objevovaly komentáře jak v Americe, tak v jiných zemích?
Když už hovoříme o panu Trumpovi, on se v poslední době také dostal do střetu nejen s evropskými spojenci ohledně cel, hospodářství, hovoří se v tomto smyslu až o obchodní válce. Nemůže případná eskalace dalších odvetných kroků nějak nenávratně poškodit vztahy USA se spojenci?
Dalších jakých kroků?
Když budou další odvetná opatření ohledně cel.
Ach tak. Podívejte se. Já jsem vychován v elementárních učebnicích ekonomie, které se ještě v této fázi, protože jsou elementární, nerozdělují na levicovou ekonomii, jako je například Samuelson, a pravicovou ekonomii, jako je například Friedman. A elementární učebnice ekonomie varují před jakýmkoli protekcionismem, jakoukoli celní, tedy obchodní válkou. A historicky prokazují, že vždycky, i když to možná byl krátkodobý zisk, to byla nakonec dlouhodobá ztráta. A vychován těmito učebnicemi si říkám, že jakákoli obchodní válka, ne jenom mezi Amerikou a Evropskou unií, ale i mezi Amerikou a Čínou, Amerikou a Ruskem, je válka, která je takzvaná lose-lose strategy, to znamená přináší neúspěch a ztrátu všem stranám.
Chápete kroky amerického prezidenta jako nějakou jeho novou doktrínu? Myslíte si, že ji bude uplatňovat dlouhodobě, nebo že by z těchto kroků mohl nějakým způsobem ustoupit?
Nechápu to jako novou doktrínu, nezapomeňte, že už před časem se vyjádřil, že by se Rusko mělo vrátit do G8, takže je to do jisté míry kontinuita a doufám, že bude pokračovat.
Kdo si myslíte, že za tu obchodní válku nese větší vinu? Je to na straně Ameriky nebo amerického prezidenta, anebo spíše Evropy či Číny?
Víte, když je obchodní válka a takzvané eskalační schéma, tak je pošetilé říci, kdo za to ve svém agregátu nese větší vinu. Ale lze seriózně říci, kdo to začal. A bohužel se obávám, i když jsem před chvílí chválil amerického prezidenta, že v tomto případě ta iniciace vzešla ze strany Spojených států.
Přečtěte si komentář: Vláda jako z betonu
Na pana amerického prezidenta bychom se chtěli zeptat ještě v souvislosti se summitem NATO, kde jste byl, krátce jste se tam potkali. Pan Trump tam několikrát vyzval evropské spojence, aby platili více peněz nebo aby vydávali více peněz na obranu. Vidíte jako reálné, aby Česká republika už od ledna vydávala dvě procenta z HDP na svoji obranu
Tak rychle to nejde, ale bude tam náběhová křivka, kterou všechny parlamentní subjekty, pokud vím, schválily, a která stanoví pozvolný růst výdajů na obranu. Víte, on je statistický paradox, pane redaktore, protože výrazně roste hrubý národní produkt a výdaje na obranu se počítají jako podíl z tohoto hrubého domácího produktu, tak právě díky tomuto růstu se nám může zdát, že výdaje na obranu rostou procenticky a pouze procenticky pomaleji. No, já bych dodal, že je pořád lépe, aby rostly pomaleji, ale setrvale. A plýtvání, které by spočívalo v tom, že za každou cenu musíme utratit peníze, které ne vždy potřebujeme, vzpomeňte si na minulost, repase tanků T-72, bitevníky L-159 a tak dále a tak dále. To všechno byly přinejmenším pochybné investice. Takže snažme se, abychom investovali hodně, ale abychom investovali rozumně.
My v alianci slibujeme, že těch dvou procent dosáhneme do roku 2024, budete mít teď v sobotu jednání o rozpočtu. Vlastně i z návrhů střednědobého výhledu se nezdá úplně realistické, že by ta dvě procenta se mohla dosáhnout.
Já jsem na summitu NATO říkal Donaldu Trumpovi a dalším, že když jsem byl ministerským předsedou, tak po celé čtyři roky podíl výdajů na obranu na hrubém národním produktu byl dvě procenta, nikoho to nevzrušovalo, všichni to považují za samozřejmost. Jinými slovy tím dokazuji, že to dosáhnout lze a teď jde jenom o to, aby ty výdaje byly racionální. Já to trošku přeženu, ale říkal jsem to na velitelském shromáždění armády, opovažte se mně přijít s návrhem na vytvoření kavalérie a kupovat koně. Rozumíme si, jo? Mimochodem, to se sice nestalo, ale dostal jsem zase návrh na vybudování nové tankové brigády, což je něco trochu podobného, zatímco já, jak možná víte, propaguji drony jako moderní formu, která má tu výhodu, že nemá žádné vlastní ztráty.
Ještě poslední doplňující otázka k panu Trumpovi. On zároveň na tom summitu vyzval, aby časem se vydávala čtyři procenta. Je toto možné?
Víte, co je to Mečiarova laťka? Vy jste mladí, takže si to nepamatujete. Vladimír Mečiar, bývalý slovenský premiér, vždycky vystupňoval své požadavky a pak od nich postupně sestupoval. A nakonec dosáhl zhruba to, co chtěl. Protože ty původní požadavky nikdy nemyslel vážně. Domnívám se, že ani ta čtyři procenta nejsou míněna vážně.
My bychom teď přešli k domácí politice, k vládě. Ta během vlastně přesně tří týdnů od jmenování přišla už o dva ministry. Její začátek by se dal tedy označit z personálního hlediska za poměrně turbulentní. Byly podle vás rezignace ministrů Malé a Krčála kvůli podezření z plagiátorství na místě?
No samozřejmě, že ano. Protože plagiátorství je krádež svého druhu. Krádež duševního vlastnictví jiné osoby. A jakýkoli ministr, který ne je obviněn z krádeže, to bych rozlišoval, ale kterému je prokázána krádež, by měl ne jenom odstoupit, on by vůbec neměl aspirovat na tuto funkci a měl by mít dostatek sebekritiky, aby do toho vůbec nešel. Nehledě na to, že tím by si ušetřil mohutnou ostudu.
Menšinová vláda se potýkala s určitými koaličními spory ještě předtím, než se podepsala koaliční smlouva. Jak podle vás bude do konce svého funkčního období stabilní? Nebudou pro ni hrozbou třeba každoroční volební kampaně, protože v každém z příštích let nějaké volby budou, nebo vidíte tam jinou hrozbu?
Žádná koaliční vláda není úplně stabilní, ale na druhé straně se domnívám, že všechny tři strany, ne jenom dvě, které se nějakým způsobem na této vládě podílejí, budou mít zájem, aby její úspěchy byly alespoň částečně přiřčeny jim. A aby tak do těch volebních kampaní, o kterých mluvíte, mohly jít s tím: toto jsme dokázaly. Kdyby byly v opozici, no tak v takovém případě nedokáží nic.
Vyhynutí drvoštěpů. Nejkurióznější právní normou roku je „dřevorubecké“ nařízení vlády
Jak jsme už o tom hovořili, je to tři týdny od jmenování vlády a nadále ještě zůstává nedořešená otázka ministerstva zahraničí.
Jak to? Pro mě je tato otázka naprosto uzavřená. Já jsem jmenoval za prvé premiéra, za druhé vládu, včetně ministra zahraničí. To, že někdy tady i u nás i v zahraničí jeden člověk řídí dva resorty, není zase tak nic neobvyklého. Takže já jsem svoji práci odvedl. A pokud dojde k tomu, že opět některý ministr, čímž nemyslím pana Hamáčka, zjistí, že jeho diplomová práce byla z části opsána, tak budu postupovat úplně stejně jako v případě pana Krčála.
Ale přece jenom i pan Hamáček, když nastupoval na ministerstvo zahraničí, tak o tom hovořil jako o krátkodobém řešení, protože dlouhodobě podle něj ta situace udržitelná není. Přece jenom jedná se o dva silové resorty. Jak dlouho myslíte, že z vašeho pohledu by ta situace mohla být udržitelná?
Já bych tohle s plnou důvěrou ponechal na panu předsedovi Hamáčkovi a nechci mu do toho mluvit.
A kdybyste mu třeba měl nabídnout svoji představu řešení, kdo by měl ustoupit, jestli pan Poche, pan Hamáček, nebo jestli vy jste ochotný případně nějaký krok zpět udělat také.
Ještě jednou pro méně chápavé redaktory. V současné době je vláda kompletní. Teď vynechme paní Maláčovou, to bude kompletní za týden. A je kompletní včetně ministra zahraničí. A já nepochybuji o tom, že pan Hamáček se svými zkušenostmi může být velmi dobrým ministrem zahraničí.
Přesto pokud vám nabídnou jednání. Nebo pokud pan Hamáček či pan premiér přijdou s tím, že chtějí o tom ještě jednat, jste o tom připraven jednat?
Já nevidím důvod, proč bych teď o tom jednal. Jestliže by pan Hamáček rezignoval, pak to je důvod k jednání, nepochybně ano, ale on nerezignoval a doufám, že v dohledně době ani rezignovat nebude.
Na podzim pojedete na tři zahraniční cesty, pokud jsou mé informace správné.
Nejméně tři.
Čtěte esej: Jak odtajnit ČEZko
Začnete tedy Německem, poté pojedete do Izraele a do Číny. Ohledně Izraele, chtěl jsem se zeptat, jaká témata byste tam chtěl řešit? Vy často mluvíte o přesunu ambasády do Jeruzaléma. Domníváte se, že ta situace je teď taková, že by mohlo k tomu dojít v nějaké nejbližší době?
Jak jistě dobře víte coby informovaní novináři, i pan premiér podepsal petici žádající přesun naší ambasády do Jeruzaléma. To za prvé. Za druhé nejedu tam samozřejmě jenom kvůli této záležitosti, ale mimo jiné proto, abych v duchu ekonomické diplomacie usiloval o rozšíření naší spolupráce s Izraelem. Protože vy jistě víte, že Izrael není žádná malá bezvýznamná zemička někde na Středním východě, ale že je to technologická velmoc. A pokud to nevíte, tak vám to říkám. A to je jeden z důvodů, proč tam jedu.
Je možné, že byste se při té cestě setkal třeba i s představiteli palestinské samosprávy?
Nevidím pro to důvod. Já jedu navštívit Izrael, což je státní útvar a nejedu navštívit palestinskou samosprávu.
Ještě předtím máte v itineráři návštěvu Číny, kde byste měl navštívit mezinárodní veletrh o dovozu. Mluvilo se o tom, že byste se mohl potkat s čínským prezidentem.
Je to pravděpodobné, ano.
Zatím nebylo pevně stanoveno jestli...
Nevím, ale to záleží na protokolu, jak to zařídí.
Byly by ještě další věci, které byste chtěl během té čínské cesty...
Tam samozřejmě je projekt nové hedvábné stezky. Já to teď trochu redukuji, ale ono je to v první řadě, i když ne jenom vysokorychlostní železnice, která má spojit Čínu s Evropou přes střední Asii a přes Rusko. Nu a z toho vyplývá, že je tady celá řada příležitostí například pro naše stavební firmy, železniční firmy, pro různé subdodavatele a podobně. To je zase ekonomická diplomacie. A prezident Si celkem logicky předpokládá, že kolem této tratě budou vyrůstat nové závody, dokonce nová města a i tady je příležitost, jak se uplatnit.
Bude to, pokud se nemýlím, vaše čtvrtá cesta do Číny. Vy často vyzdvihujete spolupráci ekonomickou s Čínou, naopak kritici často poukazují, že ta očekávání, která původně byla, nebyla naplněna, jak to teď zpětně po těch několika návštěvách vidíte?
Čtěte také: Když se kradou volby
No tak samozřejmě, že firma CEFC měla ve své zemi problémy, na druhé straně jsem velmi rád, že ji nahradila firma CITIC, která je podstatně větší, takže rizika, která byla spojena s firmou CEFC už, jak doufám, neexistují.
Ještě se musím pozeptat na vašeho poradce. Dostal jste nějaké nové informace, které by vás vedly k rozhodnutí, jestli si ho ponecháte jako poradce a nebo jestli nějak...
Jak víte zastávám presumpci neviny, to znamená, kdyby tento poradce byl odsouzen, pak samozřejmě přestane být mým poradcem. Ale zatím nemám informaci, že by k takovému odsouzení došlo.
Česká diplomacie plánuje zřejmě už v nejbližší době výměny některých důležitých velvyslanců. Chtěli jsme se vás zeptat, jestli jste už například nepodepsal pověřovací listiny některých nových velvyslanců, hovoří se o Francii, Německu, případně Slovensku?
Tak v každém případě je slušnost, kterou ne vždy respektuji, ale tentokrát ji respektovat budu, že o velvyslancích se mluví až tehdy, když dostanou agrément z protilehlé strany. Nicméně ano, některé velvyslance jsem už podepsal a nemám s tím žádné problémy.
Můžete zmínit alespoň ty země, nebo i toto se vztahuje na...
Ale když vám řeknu ty země, no tak to bude už téměř totéž, jako kdybych vám řekl ty velvyslance.
Přečtěte si také:
Velké čínské oči aneb Stručná historie slavného čínského investování v Čechách
Ohledně jmenovacích otázek. V září končí předseda Nejvyššího správního soudu pan Baxa. Vy už jste měl několik jednání se špičkami českých soudů. Víte už, koho na jeho místo budete jmenovat?
Téměř určitě ano. Radil jsem se o tom s mnoha lidmi, mimo jiné se svojí členkou expertního týmu Marií Benešovou, která je, jak víte, bývalou ministryní spravedlnosti a bývalou nejvyšší státní zástupkyní, takže člověk nad jiné povolaný. Samozřejmě to jméno vám neřeknu, protože jsem se s tím kandidátem ještě ani nesetkal a nevím, jestli moji nabídku přijme. Ale pokud ano, tak to samozřejmě včas oznámím.
Můžete jenom naznačit, jestli to je člověk, který je v současné době už členem Nejvyššího správního soudu?
Pane redaktore já občas kritizuji novináře za jejich totální neinformovanost a nedělám to rád. Takže budu pouze suše konstatovat, že předsedou Nejvyššího správního soudu se nemůže stát nikdo jiný než člen kolegia Nejvyššího správního soudu. Zapište si to za uši.
Vím to pane prezidente. Ale objevila se totiž možnost, že by přišel člověk na Nejvyšší správní soud, který by se až následně stal jeho předsedou. Toto vylučujete?
Mně to připadá jako velmi divoká konstrukce.
V říjnu se chystají, nebo i celý rok probíhají velké oslavy vzniku Československa. Chtěli jsme se zeptat, jestli plánujete při této příležitosti například rozšířit seznam vyznamenaných osob?
Rozšířit v jakém slova smyslu?
Že by byl jejich vyšší počet.
Tak ono je jich mezi 30 až 40 a na to pódium do Vladislavského sálu se ani víc lidí nevejde. Takže ne, neplánuji a samozřejmě řadu osob, které by si to zasloužily v souvislosti s tímto výročím, jsem vyznamenal již v minulosti. Chtěl bych připomenout představitele Obce legionářské, Obce sokolské, řadu veteránů a tak dále a tak dále.
Na oslavy by měl také přijet slovenský prezident Kiska. Chystáte se u té výjimečné příležitosti zvát i nějaké další státníky na Pražský hrad?
Já si myslím, že ani ne. S Andrejem Kiskou pojedeme vlakem z Hodonína do Topoľčianek, což je cesta na památku T. G. Masaryka. Jistě víte, že v Hodoníně se narodil a v Topoľčiankách měl svoje letní sídlo.
Masaryk měl chvíle, kdy se choval jako autokrat. Čtěte více v eseji:
Prezidentská demokracie
Jsou nějaká témata, která během té cesty budete chtít otevřít s panem prezidentem? Budete tam mít podle informací, co říkal pan Jindrák, tak by mohlo dojít i na jednání mezi čtyřma očima.
Ale tak já jsem s Andrejem Kiskou jednal mezi čtyřma očima poměrně nedávno, a to dokonce dvakrát. Za prvé, když jsem teď byl v Tatrách, a za druhé, když jsem předtím v prosinci byl v Bratislavě. Jistě, že si budeme přátelsky povídat o situaci, která existuje jak na Slovensku, tak v české zemi, ale jsem velice rád, že vám mohu říci, že mezi námi neexistují žádné otevřené sporné problémy a samozřejmě je to tak dobře.
Ještě ohledně zahraničních věcí bych se chtěl zeptat na otázku migrace. Co říkáte na ten poslední vývoj. Za prvé v Německu, kde jistý čas to vypadalo, že by mohly být obnoveny kontroly na hranicích kvůli sporu paní kancléřky Merkelové a pana ministra vnitra Seehofera, a v té souvislosti i vývoj v Itálii, která požádala například o to, abychom pomohli s přijetím některých uprchlíků, kteří byli na lodi.
Tak za prvé, Itálii lze pochopit v tom smyslu, že je přetížena uprchlíky. Ale řešením není rozptýlit tyto uprchlíky do dalších zemí, ale vrátit je, pokud nedostanou azyl, do zemí původu a těmto zemím původu pomoci. Ať už se jedná o takzvané hotspoty a nebo o pomoc při infrastrukturních investicích, dopravních, elektrizačních, vodovodních a tak dále a tak dále. Když jsem na Valném shromáždění OSN minulý rok, no vlastně předminulý rok, uváděl, že ta migrace je současně brain drain z hlediska těch zaostalejších zemí, protože oslabuje tyto země a odsuzuje je k budoucí zaostalosti. Když mladí zdraví muži utečou do Německa, a já teď ponechám stranou jejich pracovní způsobilost, no tak samozřejmě oslabí svoji vlastní zemi.
A ohledně Německa. Neobáváte se pokud by byly zavedeny kontroly, že by to spustilo lavinový efekt, a v podstatě by skončil Schengen?
Já se obávám, že jakákoli kontrola na hranicích by měla být pouze dočasná, což mimochodem pravidla Schengenu umožňují, ale kdyby byla trvalá, svědčilo by to o selhání nás politiků.
S evropskou problematikou také souvisí poslední vývoj ve Velké Británii. Tam rezignovali kvůli sporům u vnitř vlády ministr pro brexit i ministr zahraničí Boris Johnson. Jak vy vnímáte tu situaci ve vyjednáváních o brexitu už poměrně krátce předtím než by měla Británie odejít z unie?
Tak jak dobře víte, tak je to spor mezi takzvaným tvrdým a měkkým brexitem. Jednou rukou se tleskat nedá, to znamená záleží na tom, jak se dohodnou Evropská unie a britská vláda, nicméně sám jako český prezident bych si pochopitelně přál, aby mezi Británií a Evropskou unií existoval sice kanál La Manche, ale neexistovala nějaká výrazná bariéra, která by zhoršovala vzájemnou komunikaci.
Zkusil byste být prognostikem v této otázce, jak myslíte, že by mohla teď jednání mezi Británií a unií dopadnout
Já sám, chcete-li můj odhad, věřím takzvanému měkkému brexitu. To znamená brexitu, který nevytvoří nějaké zásadní překážky u těch čtyřech svobodách, ať je to výměna osob, kapitálu, zboží nebo informací.
Protekcionismus: nic nového pod sluncem
Čekají vás další čtyři roky, ještě více než čtyři roky ve funkci, máte nějakou svoji vizi, co byste chtěl během těch čtyř let, až skončíte, udělat, abyste si řekl, tohoto jsem dosáhl. A co by to mělo být?
Víte v Čapkově Krakatitu je jedna krásná a závěrečná věta, která zní: Chtěl jsi dělat velké věci a budeš dělat věci malé a tak je to dobře. Tím chci říci, aniž bych to pokládal za malé, že já považuji, tak jako v minulých pěti letech, za jednu z nejdůležitějších náplní funkce prezidenta republiky setkávání se s občany. Dělal jsem to rád a těším se, že to budu dělat i nadále. Pokud jde o moji vizi, já už jsem v inauguračním projevu řekl, že moje vize je vize aktivního občanství a že ji budu prosazovat i nadále, o tom nepochybujte. Kromě toho jsem byl, a to jsem teď řekl v projevu ve Sněmovně, velmi potěšen, když se ukázalo, že takzvaná studie proveditelnosti kanálu Dunaj - Odra - Labe dopadla pozitivně a autoři ji doporučili k realizaci. To byl také sen, a dokonce velký sen. Jak už jsem říkal ve svém projevu ve Sněmovně, byl to sen Karla IV., Františka Josefa I., Jana Antonína Bati, nu a já jako čtvrtý jsem převzal tuto štafetu.
Pan ministr dopravy se vyjádřil, řekněme, skepticky k tomu, aby mohl být celý ten projekt realizován.
Tak počkejme si nejdříve na tu první fázi, což bude zřejmě Dunaj - Odra, to za prvé, u té labské větve jsou vyšší náklady, protože je tam převýšení, výrazné převýšení. Za druhé i ta první fáze má své podetapy, konkrétně asi třicetikilometrový úsek Kožle - Ostrava by se mohl budovat prakticky okamžitě. Chtěl bych velmi ocenit iniciativu polské strany na tomto projektu, protože to samozřejmě usnadňuje i jeho začlenění do mezinárodních struktur.
Dále čtěte:
