Příprava hlubinných úložišť jaderného odpadu v Česku bude do roku 2019 stát 1,2 miliardy korun. Částka zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím v lokalitách. Stát chce i nadále provádět průzkum ve všech sedmi vytipovaných lokalitách.
Ministři byli informováni o tom, že provoz a údržbu výzkumného pracoviště Bukov v důlním díle Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku má do konce roku 2019 zajistit státní podnik Diamo. Zadavatel, kterým je Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), odhaduje hodnotu zakázky na 259 milionů korun bez DPH. Diamo bylo vybráno v rámci tzv. jednací řízení bez uveřejnění, v němž lze oslovit jediného dodavatele. Zakázka má být hrazena z prostředků takzvaného jaderného účtu.
S postupem nesouhlasí Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla. Uvedl, že dosud nebyly zpracovány a předloženy výsledky technicko-ekonomické studie vhodnosti lokality Bukov pro výzkumný program. „Podporujeme investice do výzkumu zaměřeného na nalezení co nejbezpečnějšího řešení problému jaderných odpadů. Projekt podzemní laboratoře Bukov však vzbuzuje stále větší pochyby, zda nejde o vyvádění peněz z jaderného účtu, aniž by posloužily deklarovanému cíli,“ dodal.
Podzemní výzkumné pracoviště má podle dřívějších informací sloužit mimo jiné pro experimenty umožňující testovat chování hornin v podmínkách hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo.
| S úložištěm jaderného odpadu pomůže Česku finská společnost Posiva. Čtěte více: S úložištěm jaderného odpadu Česku pomohou Finové  |
Vláda letos v lednu schválila materiál o možných řešeních důsledků uzavření uranového dolu v Rožné. Útlum tamní těžby od letoška do konce roku 2018 Diamo celkem přijít na 235,8 milionu korun. Návrh tehdy uváděl, že s ohledem na stav těžitelných zásob uranu začne likvidace ložiska Rožná v roce 2017. Dopady uzavření dolu má zmírnit právě výstavba podzemního výzkumného pracoviště.
Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě, v provozu je skoro šest desetiletí. Těžba uranu v Česku by se do budoucna mohla přesunout do Brzkova na Jihlavsku. Dokument o přípravě případné těžby v Brzkově schválila vláda v prosinci 2014. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.
Dále čtěte:
Kvůli zákonu o odpadech mají vzniknout nové spalovny
Jaderný odpad má být uložen v lokalitě Horka, nebo Kraví hora
