Ministerstvo obrany po pěti letech správy hnutím ANO spočítalo, že mu chybí miliardy na nutné nákupy. Ohroženy jsou dva nejdůležitější tendry současnosti i plány na opravy stárnoucích budov.
Resort před sebou od roku 2014 tlačí neuskutečněné nákupy a modernizační projekty a stále jich přibývá. „Řešíme, jak rozjet všechny strategické projekty a přitom nezastavit život v resortu,“ uvedl Pavel Beran, náměstek ministra obrany, před začátkem zářijových ostravských Dnů NATO. „Pro roky 2020 a 2021 nám chybí sedm miliard korun,“ upřesnil.
A co to konkrétně znamená? Ohroženy jsou dva nejdůležitější tendry současnosti a plány na opravy stárnoucích budov. „Bude nutné upravit tempo financování nákupu nových bojových vozidel pěchoty a vrtulníků a omezit investice do nemovité infrastruktury,“ potvrzuje Beran. Což jinými slovy znamená další zpoždění strategických kontraktů.
Všichni proti Koštovalovi
Příčinu kritické situace není těžké vystopovat. Leží především ve čtyřletém období od ledna 2014 do prosince 2017, kdy resort hibernoval pod rozvláčným Martinem Stropnickým (ANO). Řada naplánovaných strategických nákupů se oddálila nebo rovnou zastavila, což se nyní úředníkům vrací jako nabroušený bumerang. Například Jana Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro obranu, mluví v té souvislosti rovnou o neschopnosti nakupovat podle plánu.
Hodně kontraktů začalo spěchat, jenže vyřešit všechny ve stejný moment prostě nepůjde. „Na řadu velkých projektů není v prvních letech dost prostředků,“ krčí Pavel Beran rameny. A Černochová doplňuje: „Odložené nákupy se začínají kumulovat a rozpočet neroste tak rychle, aby to dokázal pokrýt.“
Mezi řádky je možné v těchto počtech cítit jasnou kritiku přešlapování vyzbrojovací sekce pod vedením dalšího náměstka Daniela Koštovala. Ostatně v Ostravě jej veřejně a nepřímo vyplísnil i další jeho resortní kolega Jakub Landovský (ČSSD). „Přezbrojení sedmé mechanizované brigády (nákup 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun, pozn. red.) bude největším tendrem v České republice, ale je třeba v něm šlápnout na plyn a zrychlit,“ říká.
Sám Koštoval však zádrhel ve své sekci nevidí. Co se týče vrtulníků, tam se prý první peníze na pořízení objevily podle harmonogramu až letos na jaře, čili uzavírat obchod dřív ani nešlo. Jen pro připomenutí – původní nepřehledná selekce, na jejímž konci zůstala americká a italská nabídka, ale nikdo neměl odvahu ji loni na podzim rozetnout, skončila letos na jaře po zásahu ministryně Karly Šlechtové. Teď vojsko chtě nechtě připravilo nové zadání, čímž se vrací o tři roky zpět.
Obrana bude prosit
Situaci komplikuje i fakt, že obranný rozpočet neroste tak rychle, jak se vládnoucí strany domluvily v roce 2014. „Hnutí ANO a ČSSD oddálily slib předchozí vlády, že v roce 2020 bude Česko vydávat 1,4 procenta HDP na obranu“ připomíná Jana Černochová.
I proto připravuje ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pokus, jak chybějících sedm miliard získat. Na začátku příštího roku chce vyvolat jednání s resortem financí. Cíl je jediný. Navýšit slíbený rozpočet pro roky 2020 a 2021 o sedm miliard korun. Jenže obrana nebude s takovým žadoněním rozhodně sama. Přidat budou chtít i další ministerstva, takže je velmi pravděpodobné, že všechny potřebné peníze Metnar nedostane.
„Případné návrhy na úpravu stanovených výdajů v uvedených letech budou předmětem jednání v průběhu příštího roku,“ nechce Zdeněk Vojtěch, mluvčí ministerstva financí, předjímat výsledky rozhovorů.
| Složení obranného rozpočtu (v mld. Kč) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| Mandatorní výdaje | 28,54 | 33,77 | 34,56 | 35,37 |
| Investice | 12,85 | 14,00 | 20,33 | 27,10 |
| Běžné výdaje | 17,50 | 18,97 | 21,39 | 22,86 |
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
Návrat o deset let zpátky
Do reality, v níž se nyní obrana ocitla pod vedením hnutí Andreje Babiše, se už jednou dostala. Bylo to v roce 2009 za ministrování Martina Bartáka (ODS). Tehdy kabinet Jana Fischera v rámci úsporných opatření během globální ekonomické recese rozhodl, že armádu oproti plánu obere o deset miliard korun. Vojsko tak narychlo propustilo 1350 vojáků, ministerstvo stejný počet civilních zaměstnanců. Resortní rozpočet se ale snižoval dál, mezi léty 2009 a 2014 spadl z 51 miliard na 39 miliard. Musela proběhnout řada dalších bolestivých opatření, velmi vážně se diskutovalo třeba o zrušení tankového vojska nebo protiletadlových raket.
Největší nepokoje však propukly poté, co stát v roce 2010 zdanil měsíční rentu všem veteránům a vysloužilcům. Bývalí vojáci protestovali, psali petice a podávali žaloby. K narovnání došlo po dlouhých sporech loni.
I když je nyní resort v podobných kleštích jako před osmi devíti lety, obě období se srovnávat nedají. Zatímco tehdy se do špatné situace dostal nezaviněně, teď se potápí vlastní vinou a nerozhodností.
Bell Helicopter chce stavět vrtulníky v Evropě. Jedná s českým Aerem
Dále čtěte:
