Od letošního léta je následníkem saúdskoarabského trůnu korunní princ Muhammad bin Salmán. Ze země chce vybudovat moderní ekonomiku, která nemá být závislá jen na těžbě ropy. Tuto cestu odstartoval vytvořením protikorupčního výboru, který již začal úřadovat – zatýkal i mezi členy královské rodiny.
Místo islámského kalendáře západní, možnost řízení aut ženami nebo návrat umírněného islámu. To jsou jen některé kroky, kterými prochází Saúdská Arábie a jejichž faktickým vykonavatelem je korunní princ Muhammad bin Salmán.
Ten je již několik let brán jako faktický vládce, byť oficiálně stále ještě vládne jeho 81letý otec Abdalláh bin Abd al-Azíz, který je však vážně nemocen. Bin Salmán je na jedné straně považován za ambiciózního muže, ale zároveň i za muže zbrklého, jenž ne vždy dokáže domyslet svoje činy.
Protikorupční čistka
Právě na základě iniciativy Muhammada bin Salmána (často označovaného jako Mr. Everything – pan Všechno nebo jen zkráceně MBS, pozn. red.) zahájil v Saúdské Arábii na začátku listopadu činnost protikorupční výbor.
Nový orgán má právo vyšetřovat, zatýkat, zakazovat cestování, zmrazovat účty a portfolia, sledovat finanční toky a aktiva jednotlivců zapojených do korupčních praktik. Ještě ten den začala série zatýkání.
Protikorupční čistka, která vyústila v zadržení jedenácti princů a několika desítek současných i bývalých ministrů, se nevyhnula ani královské rodině.
Mezi zadrženými je mimo jiné šéf saúdské Národní gardy princ Mutaib bin Abdulláh, ale i princ al-Valíd bin Talál, synovec krále Abdalláha a vnuk krále Abd al-Azíze.
Bin Talál nebo bin Abd al-Azíz
Princ a miliardář bin Talál je vlastníkem investiční společnosti Kingdom Holding a jeho jmění odhaduje Forbes na zhruba 18 miliard dolarů, což jej řadí okolo 50. místa nejbohatších lidí.
Investoval mimo jiné do společností Apple, Twitter či hotelového řetězce Four Seasons. Je také jedním ze zastánců posilování ženských práv ve velmi konzervativní islámské zemi.
Přečtěte si více o zatčení bin Tálala:
Miliardář za mřížemi. Obětí mocenského boje v Rijádu je i arabský Warren Buffett
Mutaib bin Abdulláh je přímým členem královské rodiny a šéfem Národní gardy, která čítá zhruba 260 000 mužů a jde vlastně o jakousi armádu.
Podle některých informací byl považován za jednoho z možných budoucích kandidátů na trůn a soupeře korunního prince bin Salmána. Jeho zatčením si tak bin Salmán podle pozorovatelů „umetá cestičku“ k trůnu.
Další vlny zatýkání
V rámci další vlny zatýkání byly zadrženy další významné osoby. Stejně jako v předchozím případě, jsou mezi nimi vysocí političtí představitelé i podnikatelé.
V další vlně byli zatčeni například lidé z okruhu zesnulého korunního prince a bývalého ministra obrany prince Sultána bin Abdal Azíze. Ten byl bratrem krále Salmána a korunním princem od roku 2005 až do 2011, kdy zemřel.
Mezi těmi, kdo mají zmrazená konta, je i vnuk zakladatele země krále Abdal Azíze a synovec současného krále Salmána princ Mohamed bin Najíf a jeho příbuzní. Bin Najíf byl přitom v minulosti korunním princem i ministrem vnitra.
Pochyby o čistce zůstávají
Protikorupční tažení trochu zaskočilo svět, byť čistku nepřímo schválil i americký prezident Donald Trump,
A přestože mnoho občanů Saúdské Arábie zatýkání vítá jako vypořádání se se zloději, kteří kradli ze státních peněz, objevují se obavy z možného dopadu na již poměrně nepřehlednou politiku Arábie.
Celkově bylo nakonec zadrženo přes 500 lidí a zmrazeno na 1 200 bankovních kont v hodnotě 25 miliard dolarů. Poněkud podezřele může působit také havárie vrtulníku den po první vlně zatýkání.
Při této havárii zemřel princ Mansúr bin Mukrin, což byl syn bývalého korunního prince Murkrina, jednoho z dalších potenciálních oponentů MBS při boji o trůn. Příčina havárie nebyla vysvětlena. Během zatýkání však byl vyhlášen zákaz letů soukromých vrtulníků.
Kometa jménem bin Salmán
Těžko si představit rychlejší raketový vzestup, než jaký zažívá právě MBS. Do politiky vstoupil v roce 2009 jako poradce svého otce, který tehdy působil jako guvernér Rijádské provincie.
Když jeho otec Salmán bin Abd al-Azíz nastoupil v roce 2015 na saúdský trůn, posunul se MBS v hierarchii na zástupce korunního prince. Jeho pole působnosti se neustále rozšiřovalo.
Dostal na starost ministerstvo obrany, posléze i ropný gigant Saudi Aramco a k tomu přibylo i řízení ekonomického rozvoje země. Prostě Mr. Everything. To vyústilo v ambiciózní plán s názvem Saudi Vision 2030, který má do roku 2030 snížit závislost Saúdské Arábie na příjmech z prodeje ropy.
Skok k absolutní moci?
Zatím největší skok v jeho kariéře přišel letos v červnu, kdy jej král jmenoval korunním princem.
A to i za situace, kdy stále ještě žije několik králových mladších bratrů, kteří by v pokrevní linii byli před MBS. Tímto jmenováním byl odvolán bývalý korunní princ bin Najíf také z pozice ministra vnitra a MBS dostal pod svůj dohled další pole působnosti.
Korunní princ se před veřejností nyní prezentuje jako odpůrce konzervativního islámu. V září například oznámil, že ruší nařízení, které zakazovalo ženám řídit auto.
Od příštího roku budou pro ženy přístupné také tři stadiony v Džiddě, Dammámu a Rijádu, kde budou moci ve společnosti svých rodin navštěvovat sportovní klání. Zatím měly ženy výjimku pouze na zářijové oslavy založení státu.
Horečka sobotní noci. Vládci Saúdské Arábie mění zavedené pořádky
Sám bin Salmán prohlásil, že chce, aby se Saúdská Arábie vrátila pouze k islámu, který je otevřený a tolerantní vůči celému světu a jiným náboženstvím. Odsoudil náboženský extremismus, jejž je prý potřeba vymýtit.
Z jeho slov mimo jiné nepřímo vyplynulo, že původcem extremismu je íránská islámská revoluce z roku 1979, protože se tento model řada zemí včetně Saúdské Arábie snažila okopírovat.
Salmánův negativní postoj vůči konzervativnímu islámu je ale dle některých odborníků pouhým divadlem pro západní státy. Protože nelze jen tak z roku na rok změnit mentalitu celého národa.
Tento proces by trval celá desetiletí a začít by měl především na školách, které zastávají silný konzervativní přístup a vychovávají obyvatele země právě v tomto duchu.
Dalším důvodem tohoto postoje může být také záměr, aby s ním a celou zemí obyvatelé západních států začali sympatizovat, což může podpořit například právě nově se rodící turismus v této zemi. Kvůli tomu budou například vybudovány luxusní střediska na ostrovech v Rudém moři.
Eliminace odpůrců a opozice
Vlna zatýkání v rámci protikorupční čistky má u veřejnosti velmi pozitivní ohlas. Jenže pro politickou scénu a pro samotného bin Salmána hraje mnohem důležitější roli, že se mu podařilo odstranit možnou opozici a nepřátele.
Zatýkání se týkalo také členů královské rodiny, kteří by mohli zpochybnit jeho právoplatné následnictví trůnu, protože jsou v rodové linii před ním.
Existují spekulace, že král údajně trpí demencí, čehož hojně zneužívá právě jeho syn, který v podstatě již nyní řídí sám celou zemi. Dle politických odborníků na Střední východ by král takovou čistku v rámci rodiny neschválil.
Je také pravděpodobné, že bin Salmán bude jmenován králem v poměrně krátkodobém horizontu. Místo strategie, kdy by hledal spojence pro svou politiku a reformy, evidentně již nyní volí přístup pevné ruky a nebojí se odstranit možnou opozici a protivníky silou, aby dostal pod svou kontrolu všechny státní složky a úřady.
Přešlapy se množí
I když se může zdát, že je neoficiální vládce Saúdů velice schopný, který své megalomanské a ambiciózní plány jistě dotáhne do konce, má za svou krátkou kariéru za sebou již pár poměrně vážných přešlapů.
Prvním příkladem může být jemenský konflikt. Na jaře roku 2015 vedl jako nově jmenovaný ministr obrany arabskou koalici, která se rozhodla vojensky zasáhnout do jemenského konfliktu. Záminka spočívala v tom, že šíitské hnutí Hútíů podporuje Saúdskou Arábií tolik nenáviděný Írán. Místo slibovaného rychlého konce se počet mrtvých blíží 15 tisícům a řešení konfliktu je v nedohlednu.
Dalším přešlapem, za jehož iniciátora je považován právě bin Salmán, byla letošní červnová blokáda Kataru. Důvodem byla údajná podpora terorismu ze strany této země. Účelem však bylo odříznutí Kataru od styků s Íránem. Katar měl splnit 13 podmínek, jinak bude blokáda pokračovat.
Po několika dnech však tento spor zcela vyšuměl, Katar obnovil své styky s Íránem a Saúdská Arábie si uřízla mezinárodní diplomatickou ostudu.
Absolutní moc à la Putin
Počet vládních složek a resortů, které má jeden člen královské rodiny nyní pod kontrolou, je v historii této země zcela ojedinělý.
S přihlédnutím k faktu, že se jedná o budoucího krále, který nechal s předstihem odstranit potenciální opozici, je poměrně pravděpodobné, že jsme svědky zrození poměrně silné a zároveň nevypočitatelné diktatury.
Televizní stanice al-Džazíra ho dokonce v komentáři kvůli agresivní zahraniční politice označila za saúdskoarabského Putina.
Vzhledem k možnostem dalšího ekonomického rozvoje v rámci Saudi Vision 2030 by takhle diktatura mohla být potenciálně nebezpečná pro jakýkoliv další vývoj míru na Středním východě.
Článek vyšel na webu Peak.cz
