Pokud se Jiří Drahoš stane tento víkend novým českým prezidentem, dosavadní vedoucí mocenský tandem Zeman–Babiš padne. Tento populistický duopol, jehož ideové zakotvení není zřejmé ani dlouhodobému pozorovateli tuzemské politiky, by mohl v následujících letech nejen poškodit zdejší liberální demokracii, ale také ještě více odvrátit zaměření české zahraniční politiky od Západu.
Drahoš už se několikrát nechal slyšet, že by v povolebních vyjednáváních postupoval jinak než Zeman. Nedal by ani jednu příležitost Andreji Babišovi jako trestně stíhanému kandidátovi na premiéra a donutil by hnutí ANO nabídnout na post předsedy vlády náhradníka.
Trval by také na tom, aby hnutí ANO získalo pro svou vládu alespoň 101 hlasů poslanců. Neumožnil by tak vládnutí menšinové vlády bez důvěry v demisi, která nás nyní čeká. Drahošův postup by umožnil vznik kabinetu, který bude moci skutečně vládnout a „makat“, ne jen přežívat na úřadech bez jakékoli politické moci.
Jak se rozhodnou voliči neúspěšných kandidátů?
Je tedy zřejmé, že by Drahoš nešel Babišovi tak vstříc jako Zeman. Přesto si i Drahoš uvědomuje, že pro něj jako prezidenta je část voličů hnutí ANO klíčová. Podle odhadů z prvního kola prezidentské volby ho totiž volila také jejich významná část. Proti samotnému hnutí by tedy Drahoš zřejmě nijak hlasitě nevystupoval, což odpovídá i jeho sjednocující a smířlivé strategii.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 22. ledna. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.
