„Chtěla jsem dělat zajímavou práci, která by byla jiná než to, co se tehdy ženám nabízelo -sekretářka nebo prodavačka,“ takhle před lety vzpomínala Lenka Šmerdová na rok 1984, kdy vstoupila do Československé lidové armády. První generálka českého vojska, kterou v pondělí 8. května jmenoval prezident, měla záhy poznat, co všechno služba obnáší.
V roce 1986 nastoupila ke studiu na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě. Na školu se nedostali všichni, příležitost to byla především pro prověřené důstojníky s dobrým kádrovým posudkem. Po návratu mezi řadové vojáky pak obvykle působili jako politruci. Tedy „strážci“ dodržování správné ideologie v armádě. Navíc, jak uvádějí někteří historici, bratislavská politická akademie profilovala i lidi blízké sovětské rozvědce.
„Politické práci jsem se ve své kariéře nikdy nevěnovala. Od počátku působím v oblasti personalistiky a práce s lidmi. Jsem držitelkou čistého lustračního osvědčení a bezpečnostní prověrky na stupeň tajné“ hájí se novopečená generálka Lenka Šmerdová.
Prázdná kolonka
Problém ovšem je, že o studiu na akademii Klementa Gottwalda se nezmiňuje ve svém životopise. Dokonce ani ve verzi, kterou dostala vláda, když návrh na jmenování Šmerdové do generálské hodnosti schvalovala. V kolonce „vzdělání“ se tam pouze uvádí, že studovala vojenskou pedagogickou školu. Tenhle název Gottwaldova akademie získala po listopadové revoluci.
Proč tedy ministerstvo obrany poskytlo vládě a Hradu neúplný životopis, chtěl týdeník Euro zjistit od Martina Stropnického (ANO). Ten však na dotazy neodpověděl.
| Podivné jmenování generálů |
|---|
| Ministerstvo obrany chtělo letos jmenovat několik nových generálů. Kromě Lenky Šmerdové mělo v plánu získat i nominaci pro Jana Berouna, ředitele Vojenského zpravodajství. Jeho povýšení loni Martinu Stropnickému na vládě neprošlo, a tak jej chtěl protlačit nyní. Ovšem zase se to nepovedlo. Ministři nesouhlasili. ¨
Spekuluje se o několika důvodech. Vojenská rozvědka zřejmě stále doplácí na „akci Libanon“, při níž v blízkovýchodní zemi padlo v červenci 2015 do zajetí pět Čechů včetně vojenského agenta a na svobodu se dostali až poté, co Praha pustila na svobodu Libanonce Alího Fajáda, kterého chtěla dostat americká justice. |
„Ministr o studiu v Bratislavě ví, jeho rozhodování to neovlivnilo, politickou práci nikdy nedělala. Lenka Šmerdová má za sebou více než 30 let tvrdé práce s výbornými výsledky,“ zareagoval Jan Pejšek, mluvčí ministerstva. V roce 1986 v podstatě neexistovala jiná vojenská škola, kde se bylo možné více věnovat personalistice a pedagogickým oborům,“ pokračuje v její obhajobě.
Někteří poslanci ovšem tak jednoznačně s povýšením Lenky Šmerdové nesouhlasí. Členka sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS) například upozorňuje, že Šmerdová nikdy neprošla velitelskou funkcí a povinný kurz pro generály si dodělává narychlo.
Tajnůstkařil i Chládek
Lenka Šmerdová není první, kdo studium na politické akademii „zatajil“. Do velmi podobné situace se v březnu 2012 dostal i Milan Schulc. Ani on jako čerstvý náčelník Vojenské policie do svého curriculum vitae nenapsal, že před rokem 1989 bratislavskou školu absolvoval. A také za něj se postavil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra.
Schulc v čele armádních policistů působil až do roku 2015, poté se stal vojenským přidělencem na české ambasádě v Indii. Vojenskou policii po něm převzal Pavel Kříž, oblíbenec Martina Stropnického. Ministr obrany jej prosadil přes sílu - proti Kříži protestovala část armády v čele s náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem.
V květnu 2014 se zase provalilo, že Gottwaldovu akademii studoval i ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Stejně jako Šmerdová tuhle zkušenost ve svém životopise zamlčel. Tvrdil, že na bratislavské škole byl místo vojny.
Dále čtěte:
USA dluží českému vojsku neprůstřelné vesty za 52 milionů
