Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval před nepředvídatelností dalšího vývoje a hrozbou jaderné války, pokud Spojené státy odstoupí od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Se svým protějškem Donaldem Trumpem by se rád znovu setkal, ale neví, zda k takové schůzce vůbec dojde.
Během téměř čtyřhodinové tiskové konference šéf Kremlu znovu ostře kritizoval režim v Kyjevě, zavrhl ideu návratu k socialismu a vyzdvihl skromný růst ruské ekonomiky o necelá dvě procenta a reálných příjmů o půl procenta. Rusko ale potřebuje průlom a postup do vyšší ekonomické ligy, mezi nejsilnější ekonomiky světa, uvedl prezident.
„Čísla jsou to hezká, ale obyčejní lidé jim moc nevěří, protože v Rusku se žije těžko,“ oponoval hlavě státu novinář, dotazující se na „propast“ v příjmech nejbohatších a nejchudších Rusů.
Nebezpečí jaderného konfliktu se podle Putina zvyšuje tím, že se rozpadl mezinárodní systém, který dosud bránil závodům ve zbrojení. Ale na americkou protiraketovou obranu Rusko podle něj muselo odpovědět.
„Neusilujeme o převahu, ale o uchování strategické rovnováhy. Zajišťujeme svou bezpečnost a víme, jak to dělat,“ prohlásil ruský prezident o vývoji nových ruských zbraní, které podle něj mají být schopny proniknout jakoukoli protiraketovou obranou. Těžko si však lze představit, jak se bude situace vyvíjet, pokud USA odstoupí od dohody INF z roku 1987. Situace je „na hraně“, stoupá i hrozba lidského omylu; nebezpečí zániku lidstva nelze podceňovat, poznamenal Putin.
Nejvyšší ruský představitel ani dnes nenaznačil ochotu vyslyšet výzvy ze světa k osvobození ukrajinských námořníků zajatých minulý měsíc u Kerčského průlivu, kde se Rusové zmocnili tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva. Incident vedl k dalšímu vyhrocení vztahů s Kyjevem a Trumpův poradce John Bolton prohlásil, že se prezidenti obou velmocí nesetkají, dokud Rusové své zajatce neosvobodí.
Putin znovu obvinil Kyjev z provokace, která měla vyostřit situaci a zvýšit popularitu prezidenta Petra Porošenka v předvolebních průzkumech. Prý ukrajinské vedení počítalo s tím, že někteří námořníci zahynou, což se naštěstí nestalo.
Rusové 25. listopadu při ostřelování ukrajinských lodí nejméně tři členy jejich posádek zranili, včetně důstojníka ukrajinské kontrarozvědky.
Rusko nicméně podle Putina nehodlá bránit „normální“ plavbě Kerčským průlivem mezi Černým a Azovským mořem, a to ani ukrajinským vojenským plavidlům.
„Pokusy řešit politické problémy násilím - a kyjevské úřady to stále dělají - jsou předurčeny ke krachu,“ prohlásil Putin. „My chceme všude na Ukrajině mír a rozkvět,“ tvrdil. „Ale dokud v kyjevských kabinetech budou rusofobové, nechápající zájem vlastního lidu, bude tato nenormální situace pokračovat, a to bez ohledu na to, kdo je v Kremlu,“ prohlásil.
Pozastavil se i nad západními sankcemi, které pod něj mají „jediný cíl: zpomalit rozvoj Ruska jako konkurenta“.
„No jasně,“ odpověděl Putin za výbuchu smíchu v sále na otázku amerického listu The Wall Street Journal, zda chce vládnout světu. Už vážně dodal, že jde o propagandistický stereotyp.
„Všichni moji kuchaři jsou z federální ochranky, jiné nemám, aby bylo jasno,“ ohradil se Putin proti otázce ohledně soukromé vojenské společnosti miliardáře Jevgenije Prigožina, přezdívaného „Putinův kuchař“ kvůli podnikání s dodávkami stravy armádě. Tato společnost podle médií vysílá ruské žoldnéře na Ukrajinu, Sýrie či Afriky. Soukromé vojenské společnosti mohou podle Putina působit kdekoli na světě, pokud neporušují ruské zákony - a to je případně věc prokuratury.
