Léto nezačíná pro bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha zrovna příjemně. Po zimním rozsudku pražského Vrchního soudu, který nepřipustil odposlechy v jeho kauze jako klíčový důkaz, se do hry opět vrací pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Rath totiž v krátkém čase dvakrát neuspěl u nejvyšších soudních instancí.
Nejvyšší soud vrátil minulý týden vrátil do hry zpět odposlechy, které Vrchní soud označil za plody stromu s otráveným ovocem. Vrchní soud v odvolacím řízení namítl legitimitu jejich pořízení, respektive to, že soudci si nedali práci s odůvodněním žádostí o vpád do soukromí. Nejvyšší soud sice obecně označil odposlechy v korupční kauze kolem Davida Ratha za legální, zjistil ale jeden konkrétní nedostatek. Chybí u nich zdůvodnění, proč byly povoleny na maximální možnou dobu, kterou připouští trestní řád.
Podle Nejvyššího soudu je to ale pochybení spíše formální, které samo o sobě neznamená, že byly pořízeny nezákonně. Z kontextu vyšetřování je prý evidentní, proč je potřeba déletrvající odposlech. „Z toho odůvodnění, případně ze spisového materiálu, lze dovodit odůvodněnost doby, na kterou ten příkaz byl vydán, odůvodněnost doby, po kterou mělo být odposlouchávání a záznam prováděno,“ vysvětlil předseda senátu Vladimír Veselý.
Rath u Nejvyššího soudu poprvé
V půlce května pak Ústavní soud zamítl Rathovu stížnost ohledně vyloučení žalobkyně Bradáčové z jeho případu kvůli jejímu „osobnímu zájmu“, tomu, že se měla dopouštět nepravdivých výroků v médiích, měla negativní vztah k jeho obhájci, navíc přímo mezi Rathem a Bradáčovou se vede občanskoprávní spor o omluvu. Bradáčová mohla podle Ratha být i osobně motivovaná k zakrytí případných pochybení a protiprávních postupů v přípravném řízení. Nestrannost vrchní státní zástupkyně zpochybnil Rath krátce před tím, než Vrchní soud v Praze loni v říjnu zrušil rozsudek nad někdejším politikem a vrátil případ Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Stížnost byla podle soudců předčasná a nepřípustná.
Rath u Nejvyššího soudu podruhé
Rathova kauza se tedy vrací k první instanci – Krajskému soudu v Praze, který zcela jistě odposlechů jako důkazů opětovně využije. Jenže případ nemusí mít tak hladký průběh, jak lidé kolem Bradáčové po judikátu Nejvyššího soudu očekávají. Podle neoficiálních informací se totiž měl rozpadnout Rathův původní trestní senát, což by znamenalo celé líčení „ex lege“ zopakovat. Ve hře by pak byla důležitá funkce času a povinnost úměrně proti zbytečným průtahům řízení odškodnit obžalované nižším či obecněji mírnějším trestem.
David Rath se nechal slyšet, že mu aktuální výsledky soudních rozhodování připomínají jemnější formu 50. let. „Ta síla a profesionalita proti mně je obrovská a ta zakázka byla jasná,“ řekl Rath. Zvažuje proto další možnosti obrany u Ústavního soudu či mezinárodních tribunálů. Včetně namítnutí podjatosti senátu Nejvyššího soudu, který vrátil do hry odposlechy.
Ve hře je pak ovšem ještě jedna možnost. Využít izraelského pasu, jehož vlastníkem má David Rath údajně být. Z jeho rétoriky nicméně vyplývá, že se opustit zemi zatím nechystá.
Dále čtěte:
Půvab Spolchemie: Pražáka láká i nový provoz za dvě miliardy
Stát musí „kartelovým“ stavebním firmám zaplatit miliony na úrocích
