Spojené státy vyšlou další tisícovku vojáků na Blízký východ v reakci na růst napětí mezi USA a Iránem. Oznámil to úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan, podle něhož budou armádní posily "chránit americký personál a zájmy v regionu".
Již v květnu rozhodl americký prezident Donald Trump o vyslání 1500 příslušníků armády do této neklidné oblasti.
Washington viní Teherán z útoku na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu, po němž minulý týden vzrostly světové ceny ropy. Írán obvinění odmítá a označuje ho za součást americké kampaně proti své zemi.
„Nedávné íránské útoky potvrzují spolehlivé a důvěryhodné informace, které jsme získali o nepřátelském chování íránských jednotek a spřízněných skupin, které ohrožuje personál Spojených států a jejich zájmy napříč regionem,“ uvedl podle agentury Reuters Shanahan.
Rúhání v dnešním projevu, který vysílala íránská televize, řekl, že jeho země nebude válčit proti žádnému národu. „Ti, jež stojí proti nám, jsou skupina politiků s malou zkušeností. Neuspěli navzdory veškeré snaze a přání Američanů přerušit naše vztahy s celým světem a izolovat nás,“ řekl prezident. Podle něj se „nepřátelé pokoušejí svými záludnými plány v Íráncích vyvolat beznaděj“. „Konečným vítězem této války a nátlaku budeme my,“ dodal Rúhání.
Podle Pentagonu se budou nové posily skládat z vojáků, kteří budou v oblasti provádět pozorování a získávat informace, posily zahrnují průzkumné letadlo a obranné rakety.
Washington chce po Evropě přísnost vůči Íránu. Americké firmy tam čile obchodují
Krátce před ohlášením posil Pentagon zveřejnil několik detailních fotografií včetně barevných, které podle něj zachycují Íránce při odstraňování nevybuchlé miny z jednoho z napadených tankerů. Předtím USA jako důkaz viny Íránu zveřejnily černobílé záběry člunu, na nichž bylo nemožné rozpoznat detaily.
Trump, který loni rozhodl o stažení amerických vojáků z bojů v Sýrii a vytrvale se snaží omezit jejich počet i v dalších misích, jde v otázce Íránu opačným směrem. Šéf Bílého domu považuje Teherán v blízkovýchodním regionu za hlavní hrozbu pro americkou bezpečnost a tón debat mezi oběma zeměmi se přiostřil již poté, co před více než rokem vypověděl dohodu o omezení íránského jaderného programu. Před necelým měsícem Trump oznámil, že do oblasti míří 1500 příslušníků americké armády.
Írán v pondělí oznámil, že 27. června jeho zásoby nízko obohaceného uranu přesáhnou limit stanovený dohodu z roku 2015. Vypovídá ji také v otázce dodržování množství zásob těžké vody. Íránský velvyslanec v Británii řekl, že Washington není spokojen s postupem Íránu v otázce dohody z roku 2015, kterou prezident Trump sám označil za nejhorší v dějinách. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová vzkázala režimu v Teheránu, aby „neusiloval o jadernou zbraň a dodržoval své závazky vůči mezinárodnímu společenství“.
Čína, coby důležitý obchodní partner Teheránu, varovala USA před vyvoláváním přílišného tlaku na Írán. Její ministr zahraničí Wang I řekl, že Čínu situace znepokojuje, a vyzval zúčastněné, aby nevytvářeli další napětí. „Vyzýváme všechny strany, aby zůstaly rozumné, zachovaly zdrženlivost…a neotevíraly Pandořinu skříňku. Zejména americká strana byl měla změnit svou mimořádně nátlakovou metodu,“ sdělil Wang.
Rusko označilo posílení amerických jednotek za provokaci a Washington by od toho měl upustit.
Čtěte také:
