Český důchodový systém je podle nové vládní studie do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů spolu se zvýšením podílu důchodových výdajů na HDP a posílením spoření v takzvaném třetím pilíři. Studii, která popisuje reformy v sousedních zemích, ve Švédsku, Švýcarsku, Pobaltí a Latinské Americe, se Úřad vlády chystá zveřejnit na webu v pondělí.
„Současný průběžný důchodový systém udržitelný je - bez ohledu na demografické stárnutí. Podle dlouhodobých projekcí se demografické parametry ani do roku 2080 nezmění do té míry, aby byly příčinou rozvratu systému,“ řekl novinářům k výsledkům studie šéf premiérových poradců Vladimír Špidla. Podle něj bude možné nynější systém penzí v Česku bez zásadní reformy udržet, pokud správa dokáže zareagovat na změny na trhu práce a na nástup robotů. Z jejich činnosti by se měly například platit odvody. Kondici soustavy zlepší také zvyšování mezd, z nichž poplynou vyšší odvody.
Studii vypracoval vládní odbor analýz. Popisuje v ní změny penzijních systémů v cizině, jako třeba povinné spoření na stáří ve fondech i ústup od něj. Podle autorů, kteří se netají svým levicovým pohledem na důchodovou soustavu, hlavním důvodem reforem „byla snaha určitých ekonomických lobby včetně penzijních společností“ získat finance. Na materiálu se podílel mimo jiné šéf vládního analytického odboru a expert ČSSD na evropské fondy Michal Pícl či Vít Klepárník, který dřív založil levicový myšlenkový institut Cesta.
Povinné spoření do fondů zavedlo v minulosti Polsko, Slovensko i Maďarsko. Polsko a Slovensko povinné příspěvky po pár letech snížily, Maďarsko systém ukončilo. Maďarský postup sklidil kritiku, mluvilo se o znárodnění. V Česku před pár lety reformu provedla pravicová vláda, změny byly ale proti jiným zemím mírné. Zájemci si mohli od roku 2013 dobrovolně přesměrovat do fondů část odvodů - tři procenta základu příjmu. Museli k tomu přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Sobotkova vláda tento druhý pilíř zrušila. Studie ji chválí.
Až tři měsíce na péči o příbuzné. Sněmovna schválila zavedení ošetřovatelského volna
Podle pravicové opozice nynější kabinet s náhradním návrhem ke zvýšení stability systému za celé své období nepřišel. Zastánci reformních změn argumentují mimo jiné tím, že výdaje na penze jsou už léta vyšší než příjmy a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří asi pětinu společnosti, v roce 2030 by to mohla být skoro čtvrtina a v polovině století třetina. Aby bylo možné zachovat důstojné penze, bude podle řady expertů nutné systém změnit a přimět lidi, aby si na stáří šetřili také sami.
Podle studie je možné nynější i budoucí potíže řešit parametrickými úpravami, zvýšením podílu výdajů na penze na HDP a posilováním spoření ve třetím pilíři. Za klíčovou proměnnou autoři označují náhradový poměr, tedy poměr mezi penzí a platem. Ten bude ale podle propočtů beze změn soustavy postupně klesat. Mezi další parametry patří odvody či věk odchodu do penze. Ten se postupně zvedá, brzdí se tak růst výdajů. Vláda nyní věkovou hranici zastropovala na 65 letech, každých pět let by ji měla s ohledem na prodlužování života přehodnocovat.
Průměrný důchod činí 11 724 korun. Kdo na něj dosáhne?
Studie poukazuje na to, že prováděné reformy se zaměřují na udržení výdajů systému, ne na situaci seniorů a seniorek. Právě o jejich dobré zajištění by se systém měl postarat. Podle Špidly se tak debata o reformě vede o privatizaci, směřovat by ale měla spíš k odstranění pětinového rozdílu v průměrné penzi žen a mužů či ke zohlednění péče o děti ve výši důchodu.
Autoři studie hodnotí jako přiměřené kroky projednávaný návrh na snížení odvodů pro rodiče více dětí či sdílení odvodů manželů a partnerů pro výpočet penze. Třetí pilíř by se měl podle studie posílit tak, aby se z něj mohla měsíčně vyplácet penzijní dávka. Ve státním systému by se mohly zavést takzvané fiktivní účty podle švédského vzoru, posílila by se tak zásluhovost. Tato konta navrhovala ČSSD už v minulé dekádě. Nutná je také důstojná valorizace a penzisty je možné podpořit i slevami na vstupném či jízdném, shrnuje studie.
O změnách systému penzí jednala v tomto volebním období důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Doporučila například model výraznější valorizace, který už Parlament schválil. Podle Špidly by se komise po volbách rušit neměla.
Vypočítejte si výši své budoucí penze
Přečtěte si také:
